ECLI:CZ:NS:2011:4.ND.187.2011.1
sp. zn. 4 Nd 187/2011-95
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobce České dráhy, a.s. , IČ: 70994226, se sídlem Praha 1, L. Svobody 1212, proti žalovanému L. M. , o zaplacení částky 11.543,- Kč s příslušenstvím a vyklizení nebytových prostor, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 5 C 289/2006, o určení příslušnosti soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 5 C 289/2006 p r o j e d n á a r o z h o d n e Okresní soud Plzeň-sever.
Odůvodnění:
Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 5. 4. 2011, sp. zn. 5 C 289/2006, vyslovil svoji místní nepříslušnost a po právní moci tohoto usnesení věc předložil podle §11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Tomuto usnesení předcházelo nejprve usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 24. 3. 2009, kterým tento soud vyslovil svoji místní nepříslušnost a vzhledem k tomu, že dle centrální evidence obyvatel bylo zjištěno trvalé bydliště žalovaného v obvodu Okresního soudu v Teplicích, věc postoupil Okresnímu soudu v Teplicích. Nesouhlas Okresního soudu v Teplicích s tímto postoupením označil Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 18. 3. 2010, sp. zn. 8 Nc 3902/2009, jako důvodný, neboť na adrese žalovaného v obvodu Okresního soudu v Teplicích se tento nezdržuje v úmyslu zdržovat se zde trvale.
Poté dalším usnesením ze dne 2. 7. 2010 Okresní soud v Břeclavi opět vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu Plzeň-sever s tím, že budova s nebytovými prostory, jejichž vyklizení se žalobce domáhá, se nachází v obvodu tohoto soudu. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 10. 2010, sp. zn. Nc 192/2010, byl nesouhlas Okresního soudu Plzeň-sever s tímto postoupením označen jako důvodný s tím, že nelze přijmout názor Okresního soudu v Břeclavi, že v dané věci ve smyslu ust. §88 o. s. ř. se jedná o případ výlučné příslušnosti dle polohy nemovitosti, protože soud dle polohy nemovitosti je výlučně příslušným jen tehdy, jestliže se řízení přímo dotýká práva k nemovitosti, a to za předpokladu, že není výlučně příslušný soud, který rozhodoval o rozvodu, a že příslušnost podle §88 je dána jen tehdy, jde-li v řízení o samotnou existenci práva k nemovitosti, jeho trvání a zánik, nikoli pouze o práva a povinnosti z toho plynoucí, jak je tomu v daném případě, když žalující společnost se domáhá vyklizení nemovitosti.
V novém usnesení o své místní nepříslušnosti ze dne 5. 4. 2011, sp. zn. 5 C 289/2006, Okresní soud v Břeclavi uvedl, že v dané věci byla u tohoto soudu podána žaloba proti žalovanému, jehož bydliště jako podle označení žalovaného uvedeného v žalobě, tak podle výpisu z centrální evidence obyvatel se nachází a v době podání žaloby se nacházelo, na adrese M., okres Teplice a že tedy k podání žaloby u Okresního soudu v Břeclavi došlo zcela zjevně v důsledku omylu žalobce, kdy došlo k záměně dvou obcí totožného názvu – M. Žalovaný nemá a nikdy neměl trvalé ani faktické bydliště v obvodu Okresního soudu v Břeclavi. Z tohoto důvodu není Okresní soud v Břeclavi místně příslušným soudem.
Okresní soud v Břeclavi konstatoval, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit a proto věc předložil podle §11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podmínky rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř. jsou v daném případě splněny, neboť není zpochybněno, že věc patří do pravomoci českých soudů a je zřejmé, že žaloba byla podána u Okresního soudu v Břeclavi zjevným omylem, přičemž současně nelze určit soud žalovaného dle pravidel pro místní příslušnost soudů stanovených §84 a násl. o. s. ř.
Nejvyšší soud nikterak nezpochybňuje správnost a závaznost usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 10. 2010, sp. zn.Nc 192/2010, kterým tento soud rozhodl, že nesouhlas Okresního soudu Plzeň-sever je důvodný, neboť tento soud není místně příslušným soudem. Za situace, kdy místně příslušným soudem není ani Okresní soud v Břeclavi, ani Okresní soud v Teplicích, ani Okresní soud Plzeň-sever a podmínky místní příslušnosti kteréhokoli jiného soudu nelze zjistit, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že z hlediska povahy projednávané věci a s přihlédnutím k požadavku rychlosti a hospodárnosti řízení bude vhodné, aby věc projednal a rozhodl Okresní soud Plzeň-sever, byť – jak výše uvedeno – není soudem místně příslušným.
Proto Nejvyšší soud podle §11 odst. 3 o. s. ř. určil Okresní soud Plzeň-sever tím soudem, který shora označenou věc projedná a rozhodne.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. června 2011
JUDr. Danuše N o v o t n á
předsedkyně senátu