ECLI:CZ:NS:2011:4.ND.197.2011.1
sp. zn. 4 Nd 197/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné v právní věci žalobce K. S., zast. JUDr. Janou Graňákovou, advokátkou se sídlem Český Těšín, Štefánikova 10, proti žalované České republice – Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, se sídlem Jankovcova 2, Praha 7, zast. JUDr. Věrou Bognárovou, advokátkou se sídlem Praha 2, Oldřichova 23, o písemnou omluvu a zadostiučinění ve výši 505.632,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 31 C 298/2009, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 31 C 298/2009 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
Dne 24. 1. 2008 podal žalobce u Okresního soudu v Karviné návrh na zahájení řízení ve výše uvedené věci.
Okresní soud v Karviné však usnesením ze dne 9. 12. 2008, sp. zn. 24 Nc 201/2008, vyslovil svou místní nepříslušnost ve věci s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 7 jako soudu místně příslušnému. Proti uvedenému usnesení podal žalobce odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 24. 2. 2009, sp. zn. 16 Co 25/2009, tak, že usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Následně Obvodní soud pro Prahu 7 vyzval žalobce i žalovanou k vyjádření k delegaci věci Okresnímu soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. s tím, že důvod delegace spatřuje v hospodárnosti řízení, neboť žalobce byl osvobozen od soudních poplatků a byl mu ustanoven advokát z důvodu nemajetnosti. Projednávání věci u Obvodního soudu pro Prahu 7 by proto dle mínění tohoto soudu zvyšovalo náklady řízení jak u žalobce, tak i jeho zástupce.
Žalobce s návrhem Obvodního soudu pro Prahu 7 na delegaci věci Okresnímu soudu v Ostravě souhlasil, žalovaná však vyjádřila nesouhlas s touto delegací, který odůvodnila tím, že dle jejího názoru není dána žádná skutečnost, která by odůvodňovala přikázání věci jinému soudu. Žalobci nic nebránilo zvolit pro podání předmětné žaloby soud daný na výběr podle §87 písm. a) o. s. ř., protože v obvodu Okresního soudu v Ostravě má žalovaná pracoviště. Žalobce však žalobu podal u Okresního soudu v Karviné. Dle žalované nevyužil-li žalobce svého práva podat žalobu přímo u Okresního soudu v Ostravě, není nyní možno vznášet stále další procesní námitky a oddalovat tím rozhodnutí ve věci. Žalovaná rovněž uvedla, že v jiných soudních sporech, které vůči ní žalobce vedl či vede, uváděl adresu pro doručování v Praze, kde se běžně zdržuje. Ani z tohoto důvodu tedy není zřejmá úspora času účastníků a hospodárnost soudního řízení, protože žalovaná má sídlo v Praze 7 a zde má také všechny dokumenty, které se případně mohou týkat tvrzené žaloby. Delegací věci by se tak navýšily náklady žalované.
Obvodní soud pro Prahu 7 poté podáním ze dne 27. 5. 2011 (doručeno dne 15. 6. 2011) předložil příslušnou věc Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o návrhu na delegaci Okresnímu soudu v Ostravě podle §12 odst. 2 o. s. ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodní soud pro Prahu 7) a Okresnímu soudu v Ostravě, jemuž má být věc přikázána, návrh Obvodního soudu pro Prahu 7 na přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci Obvodní soud pro Prahu 7 návrh na delegaci Okresnímu soudu v Ostravě odůvodnil tím, že projednávání věci u Obvodního soudu pro Prahu 7 by zvyšovalo náklady řízení jak žalobce, tak i jeho právního zástupce, a to za situace, kdy žalobce byl osvobozen od soudních poplatků a byl mu ustanoven advokát z důvodu nemajetnosti.
Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení či svědek nemá pracoviště (bydliště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem pracoviště (bydliště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. K mimořádným poměrům účastníka řízení lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení. Pokud by však v dané věci bylo rozhodnuto o přikázání Okresnímu soudu v Ostravě, došlo by ke stavu, který by byl pro žalovanou nepříznivý. Je totiž nutno přihlédnout ke skutečnosti, že žalovaná s návrhem na delegaci věci Okresnímu soudu v Ostravě nesouhlasila.
Po zhodnocení shora uvedených okolností dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že v případě předmětné věci nejsou dány žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Ostravě nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. června 2011
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu