ECLI:CZ:NS:2011:4.ND.220.2011.1
sp. zn. 4 Nd 220/2011-77
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobkyně: GE Money Multiservis, a.s. , se sídlem Vyskočilova 1422/1a, Praha 4, IČ 49241150, zastoupenou JUDr. Milanem Novákem, advokátem se sídlem Dukelská 15, Hradec Králové, proti žalované: P. Z ., o zaplacení částky 110 781,13 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 73 EC 266/2010, o návrhu na přikázání věci podle §12 odst. 2 o. s. ř. takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 73 EC 266/2010 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Bruntále.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 předložil podle §12 odst. 2, 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu návrh žalované, aby věc, která je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 73 EC 266/2010, byla přikázána Okresnímu soudu v Bruntále.
Žalovaná svůj návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti (č. l. 29) odůvodnila tím, že není z okolí Prahy, Obvodní soud pro Prahu 4 je proto pro ni daleko a nemá se k němu jak dostavit. Jelikož má nezletilé děti, nemůže je nechat tak dlouho samotné a s ohledem na nedostatek finančních prostředků není schopna podniknout tak dalekou cestu. Taktéž se pozastavuje nad tím, proč má danou věc projednávat Obvodní soud pro Prahu 4, když „věc vyřizovala v Ostravě“. Proto navrhuje, aby byla věc „přeložena do její spádové oblasti“. Jelikož žalovaná neuvedla konkrétní soud, kterému by měla být předmětná věc delegována, k výzvě soudu ze dne 6. 12. 2010 dodatečně přípisem ze dne 13. 12. 2010 (č. l. 48) sdělila, že navrhuje delegaci vhodnou k „soudu Krnov – bruntálská pobočka“. Svůj návrh na delegaci vhodnou dále doplnila podáním ze dne 17. 3. 2011 (č. l. 57), v němž opětovně uvádí důvody shora uvedené, zároveň navíc doplňuje, že je nezaměstnaná, je uchazečkou o zaměstnání s tím, že nemá nárok ani na podporu a s nezletilými dětmi bydlí u rodičů.
Žalobkyně využila svého práva a k návrhu se vyjádřila prostřednictvím svého právního zástupce (č. l. 36-37) tak, že s navrhovaným postupem nesouhlasí a trvá na tom, aby byla věc projednána a rozhodnuta Obvodním soudem pro Prahu 4. Poukazuje na to, že již v žalobě upozornila na skutečnost, že místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 4 dovozuje s ohledem na ustanovení §89a o. s. ř. a příslušný článek 10 Smlouvy o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla č. 33506423 ze dne 17. 9. 2007. Jelikož tuto smlouvu upravuje obchodní zákoník, je nutno spor mezi účastníky z hlediska procesních předpisů charakterizovat jako obchodní věc. S odkazem na obchodněprávní charakter posuzované věci a smlouvu, v níž si účastníce řízení sjednaly tzv. prorogační doložku v souladu s §89a o. s. ř. v tom smyslu, že příslušným soudem bude soud, v jehož obvodu má sídlo žalobkyně. V případě, že by soud posoudil uvedenou prorogační klauzuli ve smyslu čl. 3 směrnice Rady 93/13/EHS jako nepřiměřenou, odkazuje žalobkyně na usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 1. 2010 sp. zn. 1 Nc 3249/2009 v němž soud argumentuje rozsudkem ve věci Océano Grupo Editorial SA proti Roció Murciano Quentero a ostatním, sp. zn. C-240 až 244/98, podle kterého doložka o příslušnosti soudu, podle které je výlučně příslušný soud, v jehož obvodu sídlí prodávající, zahrnutá do smlouvy mezi spotřebitelem a poskytovatelem služeb, aniž byla individuálně sjednána, musí být považována za nepřiměřenou ve smyslu čl. 3 směrnice rady 93/13/EHS v rozsahu, v němž v rozporu s požadavkem dobré víry způsobuje v neprospěch spotřebitele významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle tohoto soudu by jakákoliv dohoda o místní příslušnosti ve spotřebitelské smlouvě zakládající místní příslušnost soudu sídla poskytovatele služeb způsobovala nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele. Ujednání o prorogaci by měl soud v případě spotřebitelských smluv vždy individuálně zkoumat a zabývat se tím, zda se nejedná o nepřiměřenou doložku. Žalobkyně se domnívá, že sjednaná prorogační klauzule není sjednána v neprospěch spotřebitele a nezpůsobuje shora uvedenou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Pokud by věc rozhodoval soud, v jehož obvodu má žalovaná bydliště, musela by žalobkyně vážit cestu až do Ostravy, což by navyšovalo náklady řízení. K návrhům žalované na č. l. 48 a 57 žalobkyně opětovně uvádí (č. l. 72), že by přikázání věci zvýšilo její náklady na cestu k Okresnímu soudu v Bruntále, čímž by se zvýšily náklady řízení, které by mohly být mnohem vyšší než náklady žalované vynaložené na cestu k Obvodnímu soudu pro Prahu 4.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Obvodnímu soudu pro Prahu 4 a Okresnímu soudu v Bruntále, jemuž má být věc přikázána, návrh žalované na přikázání věci Okresnímu soudu v Bruntále z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby byla věc přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon při tom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc přikázána, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil nepříznivě.
V projednávaném případě žalovaná svůj návrh na delegaci Okresnímu soudu v Bruntále odůvodňuje blízkostí soudu, v jehož obvodu se nachází její trvalé bydliště. Svůj návrh dále odůvodnila tím, že nemá dostatek finančních prostředků pro cestu do Prahy, musí hlídat své nezletilé děti a taktéž poukazuje na to, že je nezaměstnaná a žije u rodičů.
Podle názoru Nejvyššího soudu však tyto skutečnosti není možno považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. K okolnosti uváděné žalovanou, tj. blízkost soudu je třeba uvést, že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení nemá faktické bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s náklady na dopravu, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Další skutečnost tvrzená žalovanou, že je v nepříznivé sociální situaci taktéž nemůže být důvodem pro přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Bruntále.
V posuzované věci se účastníce řízení v čl. 10 shora uvedené smlouvy o úvěru dohodly, že v případě soudních sporů vyplývající z této smlouvy je žalobkyně podle svého uvážení oprávněna uplatňovat své nároky i u soudu příslušného podle sídla žalobkyně v souladu s §89a o. s. ř. Jelikož žalobkyně tuto skutečnost v žalobě doložila kopií této smlouvy, a protože zákon pro tuto věc nestanoví příslušnost výlučnou, byly splněny všechny formální podmínky pro vznik účinků tzv. prorogace (dohody o místní příslušnosti) podle ustanovení §89a o. s. ř. Pokud by však Obvodní soud pro Prahu 4 hodlal ve věci zaujmout negativní postoj k předmětné prorogační klauzuli ve smyslu výše zmíněného čl. 3 směrnice Rady 93/13/EHS a násl., je to v této fázi řízení pouze a jedině na jeho úvaze.
Nejvyšší soud danou věc posoudil výhradně z hledisek podaného návrhu na delegaci a dospěl k závěru, že z důvodu nesouhlasu žalobkyně by delegací věci mohl být navozen stav pro žalobkyni nepříznivý, když zejména nelze přehlédnout, že požadavek na hospodárnější řízení, pokud by bylo konáno u navrhovaného soudu, by v daném případě nebyl splněn s ohledem na povahu věci a též proto, že Obvodní soud pro Prahu 4 je s věcí již obeznámen.
Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Bruntále z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. tomuto soudu nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. července 2011
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c