ECLI:CZ:NS:2011:4.ND.268.2011.1
sp. zn. 4 Nd 268/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné v právní věci žalobce Okresního soudu v Bruntále, Partyzánská 11, 792 01 Bruntál, proti žalovanému L. B. , o zaplacení částky 145.544,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 11 C 155/2011, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2, 3 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 11 C 155/2011 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 9.
Odůvodnění:
Výše uvedená věc byla podáním Okresního soudu v Bruntále ze dne 1. 9. 2011 (doručeno dne 6. 9. 2011) předložena Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o návrhu žalovaného na delegaci Obvodnímu soudu pro Prahu 9 podle §12 odst. 2 o. s. ř. s odůvodněním, že v současné době bydlí u příbuzných v Praze a hledá si tam vlastní byt za účelem trvalého bydlení.
Žalobce však s návrhem žalovaného na delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 9 nesouhlasil s tím, že takovou delegací by došlo ke ztížení jeho postavení žalobce a dále uvedl, že by uvítal, kdyby věc byla přidělena okresnímu soudu spadajícímu do působnosti Krajského soudu v Ostravě.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresní soud v Bruntále) a Obvodnímu soudu pro Prahu 9, jemuž má být věc přikázána, návrh žalovaného na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 9 z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci žalovaný návrh na delegaci Obvodnímu soudu pro Prahu 9 odůvodňuje, jak již bylo uvedeno výše, tím, že v současné době bydlí v Praze u příbuzných a hledá si tam vlastní byt za účelem trvalého bydlení. Na tomto místě je však třeba zdůraznit, že zásadně okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení či svědek nemá pracoviště (bydliště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem pracoviště (bydliště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. K mimořádným poměrům účastníka řízení lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení. Pokud by však v dané věci bylo rozhodnuto o přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 9, došlo by ke stavu, který by byl pro žalobce nepříznivý. Je totiž nutno přihlédnou ke skutečnosti, že žalobce s návrhem na delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 9 nesouhlasil.
Na základě výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že v případě projednávané věci nejsou dány žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 9 podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 9 z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 9 nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. září 2011
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu