ECLI:CZ:NS:2011:4.ND.276.2011.1
sp. zn. 4 Nd 276/2011 - 159
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobce Bytové družstvo Balabenka, se sídlem 190 00 Praha 9, Sokolovská 230/1252, IČO 44849362, zastoupeného JUDr. Ivanou Sittkovou, advokátkou se sídlem Medkova 913/48, 140 00 Praha 4 - Chodov, proti žalovanému JUDr. T. M., Ph. D. , zastoupenému JUDr. Marií Pánkovou, advokátkou se sídlem Klimentská 1246/1, 110 00 Praha 1, o zaplacení částky 214.587,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 11 C 408/2008 a u Vrchního soudu v Praze jako soudu nadřízenému soudu odvolacímu pod sp. zn. Nco 153/2011, o vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze podle §16 odst. 1 o. s. ř. takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Zdeněk Kovařík, Mgr. Milena Filingerová, JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D., JUDr. Hana Voclová, JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. Milada Uhlířová, JUDr. František Švantner, JUDr. Daniela Menclová, JUDr. Ladislav Derka a JUDr. Marie Grygarová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 153/2011.
Odůvodnění:
V označené věci žalovaný JUDr. T. M., Ph. D., vznesl prostřednictvím své právní zástupkyně podáním ze dne 14. 10. 2011 námitku podjatosti všech soudců Obvodního soudu pro Prahu 8, Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze, které doplnil svým dalším podáním ze dne 24. 3. 2011 o soupis soudců zmíněných soudů dle seznamu zveřejněných na webových stránkách české justice.
Námitku podjatosti žalovaný odůvodnil tím, že dne 4. 2. 2011 podal trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu účasti na zločinném spolčení předsedkyně, místopředsedy a soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 8 a soudce Městského soudu v Praze a dne 9. 2. 2011 podal trestní oznámení na předsedu a místopředsedu Městského soudu v Praze a soudce Vrchního soudu v Praze, pro jejich činnost při vyřizování jeho sporu se žalobcem a má tedy za to, že soudci těchto soudů budou tendenci se mu mstít. Žalovaný vyslovil požadavek, aby jeho námitka podjatosti byla posuzována i s ohledem na dosavadní průběh řízení, z něhož je dle jeho názoru zřejmé, že bylo domluvené.
Pro případ, že by jeho vznesené námitce podjatosti nebylo vyhověno, žalovaný požádal, aby ze stejných důvodů bylo rozhodnuto o tzv. delegaci vhodné, a to k soudu, který je podřízen některému ze soudů Vrchního soudu v Brně (pozn. takovýto soud neexistuje).
Vrchní soud v Praze předložil tuto námitku podjatosti - pokud jde o soudce Vrchního soudu v Praze - Nejvyššímu soudu spolu se spisem Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. 11 C 408/2008, a s písemným vyjádřením výše jmenovaných soudců zařazených v rozhodujícím senátu 5 Cmo a zastupujících senátů 6 Cmo a 9 Cmo.
Všichni výše uvedení soudci působící v těchto senátech se shodně vyjádřili, že nemají žádný poměr k projednávané věci, účastníkům či jejich zástupcům a nejsou jim známy žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo důvodné pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle §16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
K důvodům vyloučení soudce podle §14 odst. 1 o. s. ř. je třeba nejprve uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jenž může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.
V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudkyně a soudci, o jejichž vyloučení jde, měli poměr k projednávané věci či k účastníkům. Žalobce neuvedl ve vztahu k soudcům Vrchního soudu v Praze žádné relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených soudkyň a soudců Vrchního soudu v Praze. Nadto Nejvyšší soud zdůrazňuje, že se zabýval vznesenou námitkou pouze ve vztahu k soudcům, kteří by podle stanoveného rozvrhu práce pro Vrchní soud v Praze na rok 2011 mohli ve věci skutečně rozhodovat. Obecně námitku podjatosti ve vztahu ke všem soudcům určitého soudu podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu uplatnit nelze.
Ve výše uvedeném smyslu nebyly shledány důvody, pro něž by z projednání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 153/2011 byli vyloučeni výše jmenovaní soudci tohoto soudu. Za tohoto stavu proto Nevyšší soud rozhodl podle §16 odst. 1 o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Pokud jde o požadavek žalovaného na rozhodnutí o tzv. delegaci vhodné, Nejvyšší soud se tímto požadavkem nezabýval. Samotný návrh žalovaného v tomto směru je zcela zmatečný, neboť odůvodnění tohoto požadavku neodpovídá důvodům pro tzv. delegaci vhodnou, přičemž ani případná delegace nutná nepřichází v dané věci do úvahy s ohledem na ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř., dle něhož důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech; právě takovými okolnostmi žalovaný svůj požadavek odůvodnil.
Návrh žalovaného na rozhodnutí o delegaci vhodné navíc není způsobilý k projednání i z toho důvodu, že v něm není uveden konkrétní soud, kterému by měla být věc delegována, přičemž žádný Vrchní soud v Brně neexistuje, jak je uvedeno výše.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. září 2011
JUDr. Danuše N o v o t n á
předsedkyně senátu