ECLI:CZ:NS:2011:4.ND.365.2010.1
sp. zn. 4 Nd 365/2010-158
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobkyně : JUDr. S. K. , akcionář společnosti Mochovské mrazírny, a. s. se sídlem Mochov 70, zastoupena JUDr. Karlem Novákem, advokátem se sídlem Při Trati 10, Praha 4, proti žalovaným: 1) R. V. , člen představenstva Mochovské mrazírny, a. s. 2) I. S. , člen představenstva Mochovské mrazírny, a. s. 3) V. B. , člen představenstva Mochovské mrazírny, a. s. 4) Ing. M. H. , člen představenstva Mochovské mrazírny, a. s., 5) Ing. R. H. , předseda představenstva Mochovské mrazírny, a. s., všem právně zastoupeným JUDr. Zinou Mášovou, advokátkou se sídlem v Brně, Lidická 57, o náhradu škody ve výši 1 314 720,- Kč s příslušenstvím, vedeno u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 33 Cm 26/2007, o vyloučení soudce Vrchního soudu v Praze podle §16 odst. 1 o. s. ř. takto:
Soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Vojtěch Trojánek není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 14 Cmo 52/2009.
Odůvodnění:
Žalobkyně vede spor o tom, že představenstvo společnosti Mochovské Mrazírny, a. s. zcizilo podnik bez udělení souhlasu valnou hromadou. Po zcizení veškerého majetku se společnost dostala do konkurzního řízení. Představenstvo společnosti udělilo plnou moc k zastupování advokátní kanceláři, konkrétně za společnost Mochovské mrazírny, a. s., tj. za úpadce, jednala JUDr. Růžena Trojánková, manželka předsedy senátu JUDr. Vojtěcha Trojánka. Je zde tedy jednoznačně důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Jako důkaz se předkládá kopie úředního záznamu pořízeného žalobkyní při nahlédnutí do spisu u Nejvyššího soudu, ve kterém je uvedeno, že dne 2. 11. 2007 se dostavila paní JUDr. Růžena Trojánková, právní zástupkyně úpadce Mochovské mrazírny, nahlédnout do spisu NS ČR sp. zn. 29 Cdo 2090/2007. Podle přání paní JUDr. Trojánkové byly ze spisu pořízeny fotokopie. Na úředním zápisu je také podpis nahlížitele JUDr. Růženy Trojánkové, o čemž svědčí kopie úředního záznamu Nejvyššího soudu ze dne 2. 11. 2007. Na základě těchto uvedených skutečností žalobkyně zastává názor, že v souladu s ustanovením §14 odst. 1 o. s. ř. je předseda odvolacího senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Vojtěch Trojánek vyloučen z projednání a rozhodnutí věci s tím, že žalobkyně uplatnila tuto námitku před prvním jednáním odvolacího soudu.
K námitce podjatosti se vyjádřil předseda odvolacího senátu JUDr. Vojtěch Trojánek a uvedl, že vznesená námitka podjatosti není důvodná, neboť JUDr. Trojánková jako advokátka nezastupovala ve věci 40 K 59/2003 úpadce Mochovské mrazírny, a s., ale ARDO Mochov, s. r. o. Úřední záznam na č. l. 1426 spisu, jenž se v té době nacházel u Nejvyššího soudu v rámci dovolacího řízení sp. zn. 29 Cdo 2090/2007, je chybný. Navíc, i kdyby byl uvedený záznam pravdivý, předmětná okolnost by důvod k vyloučení soudce podle §14 odst. 1 o. s. ř. nezakládala.
K uplatněné námitce podjatosti se vyjádřili též žalovaní prostřednictvím své právní zástupkyně. V písemném vyjádření je uvedeno, že společnost Mochovské mrazírny, a. s. nikdy nezmocnila paní JUDr. Růženu Trojánkovou zastupováním své osoby. Ze spisu Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2090/2007 vyplývá a je doloženo písemnou plnou mocí, že JUDr. Růžena Trojánková nahlížela do spisu v zastoupení ARDO Mochov s. r. o. Žalobkyně podle vyjádření žalovaných záměrně zkresluje fakta a na podporu svých tvrzení dokládá Úřední záznam ze dne 2. 11. 2007, v němž je nesprávně uvedeno, za koho měla JUDr. Růžena Trojánková jednat, přičemž nemohla nevidět plnou moc udělenou paní JUDr. Růženě Trojánkové zcela jiným subjektem. Proto žalovaní navrhli, aby byla námitka podjatosti jako zcela nedůvodná zamítnuta.
Nejvyšší soud ověřil dotazem na Krajský soud v Praze, zda JUDr. Růžena Trojánková ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 40 K 59/2003 vystupuje či vystupovala, a pokud ano v jakém postavení. Krajský soud v Praze v odpovědi uvedl, že právním zástupcem úpadce Mochovské mrazírny, a. s. je Mgr. Karel Hnilica, advokát se sídlem Lublaňská 40, Praha 2. Na č. l. 1426 spisu, na něhož žalobkyně odkazovala, není žádné pověření ani plná moc pro JUDr. Trojánkovou, nýbrž dotaz Obvodního soudu pro Prahu 2 na stav řízení. JUDr. Růžena Trojánková, advokátka se sídlem Na Příkopě 19, Praha 1 pak zastupovala v řízení věřitele, a to společnost ARDO IMMO CZ s. r. o. se sídlem Mochov 70, 250 87 Mochov.
Vrchní soud v Praze předložil Nejvyššímu soudu předmětnou námitku podjatosti spolu se spisem a s výše uvedeným písemným vyjádřením předsedy příslušného senátu, který má ve věci rozhodnout.
Podle ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
K důvodům vyloučení soudce podle ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. je třeba nejprve uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Tak je tomu v případě, kdy by byl soudce sám účastníkem řízení, ať na straně žalobce či žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech, např. kdyby mohl být vedlejším účastníkem řízení. Vyloučen je pak také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání, např. jako svědek. Poměr soudce k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jenž může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde tedy vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout. Podle §14 odst. 4 o. s. ř. však důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Protože rozhodnutí soudu o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout nestranně a nezávisle. Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že pojem „zákonný soudce“ tak, jak je jeho existence předvídána a zaručována ustanovením čl. 38 Listiny základních práv a svobod, je do praxe konkrétního soudu inkorporován rozvrhem práce. K problematice podjatosti soudců lze pak poukázat na nález Ústavního soudu České republiky, publikovaný ve svazku č. 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele o podjatosti soudce, ale rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.
V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudce, o jehož vyloučení jde, měl poměr k projednávané věci či k účastníkům. Žalobkyně ve svém podání neuvádí relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti dotčeného soudce Vrchního soudu v Praze. Z jejího podání je patrno, že napadá účast manželky projednávajícího soudce jako právní zástupkyně úpadce Mochovské mrazírny, a. s., v řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 40 K 59/2003, jenž může souviset s věcí, kterou má projednávající soudce, jehož podjatost je namítána, nyní v odvolacím řízení rozhodovat. Nejvyšší soud obsah námitky podjatosti prověřoval a zjistil, že JUDr. Růžena Trojánková sice v uváděném řízení opravdu vystupovala, nicméně nikoliv jako právní zástupkyně Mochovských mrazíren, a. s., ale jako právní zástupkyně jejich věřitele, a to ARDO IMMO CZ, s. r. o. Tato skutečnost pak podle Nejvyššího soudu v žádném případě nemůže založit pochybnosti o nepodjatosti jmenovaného projednávajícího soudce. Nejvyšší soud proto námitku podjatosti vznesenou žalobkyní neshledal důvodnou, jelikož se v ní nepodávají skutečnosti naplňující dikci ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř.
Protože ve výše uvedeném smyslu nebyly shledány důvody, pro něž by z projednání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 14 Cmo 52/2009 byl vyloučen JUDr. Vojtěch Trojánek, Nejvyšší soud rozhodl podle §16 odst. 1 o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. března 2011
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec