Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.02.2011, sp. zn. 4 Nd 38/2011 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:4.ND.38.2011.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:4.ND.38.2011.1
sp. zn. 4 Nd 38/2011-66 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobkyně I. E. , zastoupené JUDr. Janou Novákovou, advokátkou se sídlem Kostelec nad Labem, Neratovická 218, proti žalované D. E. , zastoupené JUDr. Jaroslavem Poláčkem, advokátem se sídlem Pardubice, nám. Republiky 53, o vydání věci, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 6 C 144/2010, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2, 3 o. s. ř., takto: Věc vedená u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 6 C 144/2010, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně. Odůvodnění: Ve shora označené věci podal Okresní soud v Pardubicích návrh ze dne 22. 10. 2010 na přikázání věci z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Brně nebo Okresnímu soudu Brno-venkov s tím, že bude zapotřebí v řízení provést výslech většího poštu svědků s bydlištěm v obvodu Městského soudu v Brně či Okresního soudu Brno-venkov, dále že řízení se týká bytu v Brně a také že předcházející šetření probíhalo u Obvodního oddělení Policie ČR Brno-venkov. Přípisem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. 11. 2010, sp. zn. 4 Nd 396/2010, byl návrh Okresnímu soudu v Pardubicích vrácen, a to především z toho důvodu, že návrh je neurčitý pokud jde o určení soudu, kterému má být věc přikázána a také že chybí vyjádření tohoto soudu k negativnímu vyjádření žalované k návrhu. Okresní soud v Pardubicích podáním ze dne 25. 1. 2011 opět předložil návrh na delegaci věci z důvodu vhodnosti k rozhodnutí Nejvyššímu soudu. Oproti původnímu návrhu ze dne 22. 10. 2010 Okresní soud v Pardubicích jednak upřesnil důkazy, které bude dle jeho názoru třeba provést výslechem, jednak označil Městský soud v Brně jako soud, kterému má být věc z důvodu vhodnosti přikázána k projednání a rozhodnutí. K výzvě Okresního soudu v Pardubicích ze dne 10. 9. 2010, sp. zn. 6 C 144/2010, podala žalovaná své vyjádření ze dne 21. 9. a žalobkyně vyjádření ze dne 18. 1. 2011. Žalovaná vyslovila s návrhem svůj nesouhlas s tím, že je starobní důchodkyní, v souvislosti s vedením sporu v Brně by jí vznikaly nemalé cestovní náklady a má za to, že rychleji a hospodárněji je schopen celou věc vyřídit Okresní soud v Pardubicích, který se již s obsahem žaloby seznámil. Pokud jde o výslech svědků, poukázala na možnost provést takový výslech dožádaným soudem v Brně. Dále uvedla, že k objasnění skutkového stavu by mohla postačit případná fotodokumentace, listinné důkazy a důkaz spisem Policie ČR, která věc vyšetřovala. S odstupem času dle názoru žalované ani nepřichází do úvahy ohledání věci na místě samém. Žalobkyně ve svém podání ze dne 18. 1. 2011 navrhla, aby navržení svědkové byli vyslechnuti u dožádaného Městského soudu v Brně. Z vyjádření žalobkyně i žalované je tedy nutno dovodit jejich nesouhlas s návrhem na přikázání věci Městskému soudu v Brně. Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Městskému soudu v Brně projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána. Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. V posuzovaném případě z dostupného spisového materiálu nikterak nevyplývá, že by přikázání věci Městskému soudu v Brně pozitivně ovlivnilo rychlost a hospodárnost řízení. Důvody, kterými byl návrh Okresním soudem v Pardubicích odůvodněn, považuje Nejvyšší soud za zcela nedostatečné. Okresní soud v Pardubicích sice odkazoval na bydliště případných svědků, opomenul však na druhé straně poukázat na skutečné bydliště žalobkyně i žalované a sídla jejich právních zástupců. Nikterak se nevypořádal ani s argumenty žalované v jejím nesouhlasném vyjádření, které měl Okresní soud v Pardubicích k dispozici ještě před podáním svého prvního návrhu adresovaného Nejvyššímu soudu. Při druhém předložení návrhu na přikázání Městskému soudu v Brně pak Okresní soud nijak nezareagoval ani na sdělení žalobkyně, že navrhuje, aby případní svědci byli vyslechnuti formou dožádání u Městského soudu v Brně. Nejvyšší soud dále vzal v potaz skutečnost, že žalovaná ani žalobkyně se s návrhem na přikázání věci Městskému soudu v Brně neztotožnily a zjevně tedy mezi nimi panuje shoda v tom, že věc by měl projednat a rozhodnout místně příslušný Okresní soud v Pardubicích. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze očekávat, že by přikázání věci jinému soudu mohlo jakýmkoli způsobem přispět k jeho hospodárnému a rychlému projednání a rozhodnutí. Vyhovění tomuto návrhu by naopak mohlo přinést jen další průtahy a komplikace tohoto řízení. Důvody, které Okresní soud v Pardubicích ve svém návrhu uvedl, nepovažuje Nejvyšší soud za natolik významné, aby odůvodňovaly výjimku z výše uvedeného ústavního principu, a to tím spíše, že by vyhovění návrhu Okresního soudu v Pardubicích bylo zjevně proti vůli účastníků řízení. Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Městskému soudu v Brně nepřikázal. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 15. února 2011 Předsedkyně senátu: JUDr. Danuše N o v o t n á

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/15/2011
Spisová značka:4 Nd 38/2011
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:4.ND.38.2011.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§12 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-25