ECLI:CZ:NS:2011:4.ND.441.2010.1
4 Nd 441/2010-I.
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobce: MSR Engines s. r. o. , se sídlem Nálepkova 143/97, Brno, IČ 269 68 215, zastoupeného JUDr. Františkem Schulmannem, advokátem se sídlem Valentinská 92/3, Praha 1, proti žalovaným: 1) KTM Sportmotorcycle AG, se sídlem Stallhofnerstraße 3, Mattighofen, A-5230, Rakousko, DIČ: AT U21646501, 2) KTM Engineering Ges.mbH., se sídlem Bauernstraße 9, Wels, A-4600, Rakousko, o zaplacení částky 149 185,27 euro s příslušenstvím, o určení věcné a místní příslušnosti podle §104a odst. 4, §11 odst. 3 o. s. ř. takto:
I. K projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou příslušné krajské soudy.
II. Určuje se, že věc projedná a rozhodne Krajský soud v Brně.
Odůvodnění:
Žalobce podal k Nejvyššímu soudu žalobu o zaplacení částky 149 185,27 euro s příslušenstvím spolu s návrhem na určení místně příslušného soudu, neboť podmínky místní příslušnosti podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. chybějí nebo je nelze zjistit. Z podání žalobce vyplývá, že žalobce s žalovanými uzavřeli v roce 2008 smlouvu o udělení práv na používání technologie. Podle článku XI. této smlouvy se uvedená smlouva řídí českým právem, zejména obchodním zákoníkem a zákonem č. 121/2000 Sb., o autorském právu, s tím, že v bodu 3 tohoto článku se smluvní strany dohodly na jurisdikci českých soudů. Podle skutkových tvrzení obsažených v žalobě pak žalovaní dluží žalobci shora uvedenou částku.
Podle čl. 23 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. 12. 2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I.), dohodnou-li se strany, z nichž alespoň jedna má bydliště na území členského státu, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy tohoto členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná. Taková dohoda o příslušnosti musí být uzavřena a) písemně nebo ústně s písemným potvrzením nebo b) ve formě, která odpovídá zvyklostem zavedeným mezi těmito stranami, nebo c) v mezinárodním obchodě ve formě, která odpovídá obchodním zvyklostem, které strany znaly nebo musely znát a které strany smluv tohoto druhu v daném odvětví obchodu obecně znají a pravidelně se jimi řídí.
Podle čl. 23 odst. 1 výše citovaného Nařízení Rady ES č. 44/2001 je dána výlučná pravomoc českých soudů k projednání věci. Dále je určena v ustanovení §7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění.
Podle §103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).
Podle §104a odst. 1 o. s. ř. věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení.
Podle §9 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy.
Podle §9 odst. 3 písm. r) o. s. ř. krajské soudy dále rozhodují v obchodních věcech jako soudy prvního stupně ve sporech mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti z dalších obchodních závazkových vztahů, včetně sporů o náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení, s výjimkou sporů 1. ze smluv o úvěru, o běžném účtu a o vkladovém účtu a z jejich zajištění; ustanovení písmena p) tím není dotčeno, 2. o náhradu škody a o vydání bezdůvodného obohacení vzniklého v souvislosti se smlouvami uvedenými pod bodem 1 a jejich zajištění, 3. o určení vlastnictví k nemovitostem a o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem, 4. o práva k cizím věcem, 5. týkajících se nájmu nemovitostí, bytů a nebytových prostor, 6. o peněžité plnění, jestliže částka požadovaná žalobcem nepřevyšuje 100 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží,
Podle §9 odst. 5 (dříve 4) o. s. ř. Nejvyšší soud rozhoduje jako soud prvého stupně, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
V dané věci nerozhoduje Nejvyšší soud jako soud prvého stupně podle §9 odst. 5 (dříve 4) o. s. ř. Tudíž není oprávněn rozhodnout o předmětném návrhu, který mu byl účastníkem podán jako soudu nepříslušnému.
Podle §104a odst. 4 o. s. ř. bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu nebo byla-li věc Nejvyššímu soudu předložena vrchním soudem, Nejvyšší soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný.
Podle ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř. řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.
Podle ustanovení §84 odst. 3 o. s. ř. obecným soudem právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.
Podle §86 odst. 2 o. s. ř. proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek.
Podle §86 odst. 3 o. s. ř. proti zahraniční osobě lze podat žalobu (návrh na zahájení řízení) i u soudu, v jehož obvodu je v České republice umístěn její podnik nebo organizační složka jejího podniku.
V podané žalobě je žalobcem tvrzeno, že žalovaní jsou zahraničními právnickými osobami se sídlem na území Rakouské republiky s tím, že tyto nemají v České republice umístěn podnik ani organizační složku. Ve věci jde o spor ze smlouvy řídící se českým právem, konkrétně obchodním zákoníkem, přičemž se jedná o vztah mezi podnikateli při výkonu jejich podnikatelské činnosti. Konkrétně jde o nezaplacenou pohledávku žalobce za žalovanými, kterou měli žalovaní podle smlouvy o udělení práv na používání technologie, (jenž doposud není podle žaloby patentována, ačkoliv řízení o udělení patentu bylo před Úřadem průmyslového vlastnictví zahájeno již v roce 2007), podle tvrzení žalobce již uhradit. Předmětem sporu je částka zjevně převyšující 100 000,- Kč, když je žalováno o částku 88 484,56 euro s příslušenstvím a smluvní pokutu ve výši 60 700, 71 euro.
Jak je patrno z výše uvedeného, v posuzované věci je věcně příslušným k projednání předmětné věci krajský soud, ovšem není možné určit místní příslušnost soudu podle ustanovení o místní příslušnosti uvedených v §84 a následujících občanského soudního řádu. Ze žaloby totiž nevyplývá žádný z hraničních určovatelů místní příslušnosti podle uváděných ustanovení tohoto právního předpisu.
Nejsou pak známy ani jiné relevantní údaje, z nichž by bylo možno dovodit vztah žalovaných k některému ze soudů České republiky. Žalobce je právnickou osobou založenou podle českého práva, která sídlí v Brně. Proto se jeví jako odpovídající rozumnému uspořádání vztahu, aby věc při absenci jiných rozhodných kritérií projednal a rozhodl Krajský soud v Brně.
Při určení věcně a místně příslušného soudu vycházel Nejvyšší soud především z výše uvedených hledisek, a proto vzhledem k nim podle ustanovení §104a odst. 4 a §11 odst. 3 o. s. ř. určil, že věcně a místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je jmenovaný soud.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. března 2011
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c