ECLI:CZ:NS:2011:4.ND.451.2010.1
sp. zn. 4 Nd 451/2010-40
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobce: ČETRANS a.s. se sídlem Revoluční 3289/13, Ústí nad Labem, zastoupeného Mgr. Martinem Šípem, advokátem se sídlem Převrátilská 330, Tábor, proti žalovanému: GESTIV s.r.o. Košice se sídlem Čermeľská 3, Košice, Slovenská republika, o zaplacení částky 31 982,50 Kč s příslušenstvím, vedeno u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 7 C 240/2010, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 o. s. ř. takto:
Určuje se, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Sokolově.
Odůvodnění:
Okresní soud v Sokolově usnesením ze dne 15. 9. 2010 sp. zn. 7 C 240/2010 předložil Nejvyššímu soudu shora označenou věc k rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř. o tom, který soud věc projedná a rozhodne, neboť podmínky místní příslušnosti, podle nichž by bylo možno určit příslušný soud, v době jeho rozhodování chyběly nebo je nešlo zjistit.
Z obsahu tohoto rozhodnutí vyplývá, že Okresní soud v Sokolově se důkladně zabýval otázkou pravomoci soudů České republiky, když dospěl k závěru, že ve věci je dána pravomoc soudů České republiky podle čl. 31 odst. 1 Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), jenž byla vyhlášena ve Sb. zákonů pod č. 11/1975 Sb., který stanoví že spory vzniklé z přeprav podléhajících této Úmluvě může žalobce vést, pokud je nevede u soudů smluvních států určených dohodou stran, u soudů toho státu, na jehož území a) má žalovaný trvalé bydliště, hlavní sídlo podniku nebo pobočku anebo jednatelství, jejichž prostřednictvím byla přepravní smlouva uzavřena, nebo b) leží místo, kde byla zásilka převzata k přepravě nebo místo určené k jejímu vydání; u jiných soudů nemůže žalobce spor vést. Toto ustanovení citované mezinárodní úmluvy má pak aplikační přednost před Nařízením Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. 12. 2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a to podle čl. 71 odst. 1 tohoto nařízení, které stanoví, že tímto nařízením nejsou dotčeny smlouvy, jejichž stranami jsou členské státy a jež upravují příslušnost, uznání nebo výkon rozhodnutí ve zvláště vymezených věcech.
Podle ustanovení §84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.
Podle ustanovení §85 odst. 3 o. s. ř. obecným soudem právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.
Okresní soud v Sokolově tedy usnesením ze dne 15. 9. 2010 sp. zn. 7 C 240/2010 (č. l. 35), vyslovil, že věc bude po právní moci usnesení postoupena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř.
Z listin obsažených ve spise plynou následující skutečnosti. Žalobce s žalovaným uzavřeli smlouvy o mezinárodní silniční přepravě zboží, o čemž svědčí žalobcem doložené objednávky přeprav z Německa do České republiky, konkrétně do obcí N. S. a B. v okrese Sokolov.
V dané věci je i podle názoru Nejvyššího soudu dána pravomoc soudů České republiky na základě čl. 31 odst. 1 Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), jenž byla vyhlášena ve Sb. zákonů pod č. 11/1975 Sb., protože v České republice leží místa určená k vydání přepravovaných zásilek. Poté je pravomoc určena v ustanovení §7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění.
Pokud jde o podmínky určení místní příslušnosti konkrétního soudu, tak tyto nejsou v uvedené mezinárodní úmluvě obecně upraveny.
Podle ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř. řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Jak je patrno z výše uvedeného, v posuzované věci není možné určit místní příslušnost soudu podle ustanovení o místní příslušnosti uvedených v §84 a následujících občanského soudního řádu. Ze spisu totiž nevyplývá žádný z hraničních určovatelů místní příslušnosti podle uváděných ustanovení tohoto právního předpisu. Navíc nejsou známy ani jiné relevantní údaje, z nichž by bylo možno dovodit vztah žalovaného k některému z okresních soudů České republiky.
Vzhledem k tomu, že k vydání přepravovaných zásilek došlo podle tvrzení žalobce v okrese Sokolov, jeví se jako odpovídající rozumnému uspořádání vztahu, aby věc projednal a rozhodl Okresní soud v Sokolově.
Při určení místně příslušného soudu vycházel Nejvyšší soud především z výše uvedených hledisek, a proto vzhledem k nim podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. určil, že místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je jmenovaný soud.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. února 2011
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec