ECLI:CZ:NS:2011:4.ND.79.2011.1
sp. zn. 4 Nd 79/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobce M B S v.o.s. , se sídlem Komenského nám. 1346, 251 01 Říčany, IČ: 49546121, proti žalovanému V. L. , o zaplacení dlužné částky 129.042,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 32 Cm 81/2002 a u Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího pod sp. zn. 4 Cmo 333/2010, o vyloučení soudce Vrchního soudu v Praze podle §16 odst. 1 o. s. ř., takto:
Soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Ivan Kobliha není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 4 Cmo 333/2010.
Odůvodnění:
V označené věci žalovaný podáním ze dne 7. 2. 2011 vznesl námitku podjatosti soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Ivana Koblihy s návrhem na jeho vyloučení z projednávané věci.
Žalovaný v odůvodnění této námitky uvedl, že jmenovaný soudce „špatně protokoluje, zapisuje fakticky opačná, než při jednání prokázaná fakta“. Mimoto „se naprosto v rozporu se základy logického a obvyklého způsobu myšlení vypořádal s tím, že pokud jsem písemně před jednáním nižšího stupně uvedl, že mám možnost se o doručení o sjednaném veřejném jednání dovědět pouze návštěvou pošty v místě svého bydliště, nelze dle názoru JUDr. Koblihy dovodit, že bych požadoval, aby doručováno mělo být právě na adresu bydliště.“ Dle názoru žalovaného takovýto způsob uvažování vylučuje JUDr. Koblihu z jakéhokoliv soudního jednání.
Nad rámec uplatněné námitky podjatosti žalovaný dále uvedl, že zvažuje „iniciování jiného řízení, které nebudou posuzovat jednání JUDr. Koblihy jako postoj soudní nezávislosti, ale jako hrubé porušení pracovních předpisů se všemi důsledky“ a že navrhuje provedení znaleckého posudku osoby jmenovaného soudce. Vyslovil rovněž názor, že o výsledku věci, která je předmětem soudního jednání, „již mohlo být rozhodnuto předem, a to s ohledem na podezření z nekalých praktik, které dokazují ostatní naprosto diametrálně odlišné rozsudku v jiných věcech obsahem však velmi shodné“. Žalovaný dále upozornil, že dle nedávno minstrem spravedlnosti zveřejněného seznamu jsou ve vedení Vrchního soudu v Praze i Krajského soudu v Ústí nad Labem dodnes bývalí členové „zločinné a zavrženíhodné totalitní organizace“.
Žalovaný navrhl, aby JUDr. Ivan Kobliha byl vyloučen z rozhodování ve věci do doby, než se prokáže, že je schopen přesně zapisovat důležitá, před soudem sdělená fakta a aby další jednání bylo nařízeno až v případě, kdy bude účastníkům umožněna řádná kontrola zápisu při jeho protokolaci. Kromě toho navrhl, aby z výše uvedených důvodů bylo zahájeno vůči JUDr. Koblihovi kárné řízení.
Vrchní soud v Praze předložil tuto námitku podjatosti Nejvyššímu soudu spolu se spisem Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 32 Cm 81/2002 a s písemným vyjádřením soudců Vrchního soudu v Praze působících v senátu 4 Cmo, kterému dle rozvrhu práce přísluší o věci rozhodovat, i zastupujícího senátu 1 Cmo.
Soudci působící v těchto senátech se shodně vyjádřili, že účastníky znají toliko z úředního styku (s výjimkou soudce JUDr. Jiřího Stařečka, který ani z úředního styku účastníky nezná), nemají k nim ani k projednávané věci žádný vztah a nejsou jim známy žádné skutečnosti, které by vzbuzovaly pochybnosti o jejich nepodjatosti.
Soudce JUDr. Ivan Kobliha, vůči němuž je námitka podjatosti uplatněna, kromě toho uvedl, že jediný jím zapisovatelce diktovaný protokol je založen ve spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci sp. zn. 37 Cm 181/2008, na č. l. 122, přičemž obsah tohoto protokolu v podstatě nepřipouští možnost chybné protokolace, nadto zaměřené proti žalovanému (v označeném spisu v postavení žalobce). Důvodem vznesené námitky se JUDr. Koblihovi jeví spíše rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 4 Cmo 84/2010, ve věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci pod sp. zn. 37 Cm 181/2008, založené na č. l. 127, kterým byl potvrzován zamítavý rozsudek soudu prvního stupně. JUDr. Kobliha má zato, že nasvědčuje závěru, že jeho postoj jakož i postoj ostatních členů senátu nebyl ničím ovlivněn v rozhodnutích vydaných v otázce osvobození od soudního poplatku v projednávaných věcech týkající se tohoto účastníka řízení.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle §16 odst. 1 o. s. ř. nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
K důvodům vyloučení soudce podle §14 odst. 1 o. s. ř. je třeba nejprve uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jenž může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.
Podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti , které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudce, vůči němuž byla námitka vznesena, měl poměr k projednávané věci či k účastníkům. Námitka podjatosti byla vznesena výhradně z důvodů, které dle citovaného ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce z projednávané věci být nemohou.
Další obsah podání žalovaného ze dne 7. 2. 2011 (návrh na vypracování znaleckého posudku, na zahájení kárného řízení aj.) Nejvyšší soud neposuzoval, neboť takové posouzení do jeho působnosti nenáleží.
Žalovaný ve svém podání ze dne 7. 2. 2011 neuvedl ve vztahu k soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Koblihovi žádné relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.
Ve výše uvedeném smyslu proto nebyly shledány důvody, pro něž by z projednání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 4 Cmo 333/2010 byl vyloučen výše jmenovaný soudce tohoto soudu. Za tohoto stavu proto Nevyšší soud rozhodl podle §16 odst. 1 o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. března 2011
JUDr. Danuše Novotná
předsedkyně senátu