ECLI:CZ:NS:2011:4.TDO.1522.2010.1
sp. zn. 4 Tdo 1522/2010-29
USNESENÍ
Předseda senátu Nejvyššího soudu České republiky rozhodl dne 12. ledna 2011 o dovolání obviněného J. S. , proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 7. 2010, sp. zn. 7 To 284/2010, v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. 5 T 204/2009, takto:
Podle §265g odst. 2 tr. ř. předseda senátu b e r e n a v ě d o m í zpětvzetí dovolání obviněného J. S.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu Plzeň - město ze dne 20. 4. 2010, sp. zn. 5 T 204/2009, byl obviněný J. S. uznán vinným ze spáchání trestného činu vydírání podle §235 odst. 1, 2 písm. e) zákona číslo 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zák.) a byl odsouzen podle §235 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 3 roků a 9 měsíců a podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice ostrahou.
Proti rozsudku Okresního soudu Plzeň - město ze dne 20. 4. 2010, sp. zn. 5 T 204/2009, podal obviněný J. S. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 27. 7. 2010, sp. zn. 7 To 284/2010, tak, že podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného J. S. odsoudil podle §235 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 3 roků. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl obviněný pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 7. 2010, sp. zn. 7 To 284/2010, podal následně obviněný J. S. prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Obviněný v dovolání namítá, že příslušné soudy rozhodující ve věci nepostupovaly důsledně podle §3 odst. 4 tr. ř. a nezabývaly se v dostatečné míře materiální stránkou trestného činu. Domnívá se, že formální stránka trestného činu (dovolatel zde má na mysli zřejmě stránku materiální) nedosahuje požadovaného stupně nebezpečnosti jednání kladeného mu za vinu a že mu měla být dle jeho názoru uložena sankce pouze za přestupek. Dále dovolatel tvrdí, že soudy měly brát v potaz účel trestu, přičemž by dospěly k závěru, že je třeba uložit mu podmíněný trest. Zcela vadně se dle obviněného soudy vypořádaly s jeho pohnutkou a motivem podání trestního oznámení poškozeného. Soudy rovněž ignorovaly základní zásady trestního řízení, především zásadu v pochybnostech ve prospěch obviněného, jakož i zásadu, že trestné jednání musí být bez nejmenších pochybností prokázáno. Navíc odvolací soud neprovedl navržený důkaz – výslech svědkyně I. S., jímž obviněný hodlal prokázat svou nevinu. Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky dovoláním napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc příslušnému soudu k novému projednání a rozhodnutí, popř. aby ve věci sám rozhodl.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh trestního řízení a dále uvedl, že argumentace obsažená v dovolání neodpovídá deklarovanému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Aby dovolatel vyhověl zvolenému důvodu dovolání, musel by svůj mimořádný opravný prostředek opřít o konkrétní výhrady vůči aplikaci některého z hmotně právních ustanovení trestního zákona nebo jiného právního předpisu, který byl v dané věci aplikován, takovou námitku však dovolatel neuplatnil. Vedle obecných a zcela nekonkrétních proklamací týkajících se základních zásad trestního řízení obviněný zpochybňuje materiální stránku předmětného deliktu, která je však, dle názoru státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, zcela zřejmá z povahy a závažnosti jeho jednání. Zbývající výhrady směřují proti výroku o trestu, kdy dovolatel poněkud neuspořádaně hovoří jednak o sankci za přestupkové jednání a jednak o uložení podmíněného trestu odnětí svobody, což jsou však námitky, které není možno podřadit pod uplatněný dovolací důvod. V návaznosti na uvedené skutečnosti státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství závěrem svého vyjádření navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podané dovolání odmítl podle ustanovení §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a aby tak učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání.
Podáním doručeným soudu dne 3. 1. 2011 vzal obviněný J. S. dovolání zpět.
Podle §265g odst. 2 tr. ř. vzal předseda senátu Nejvyššího soudu zpětvzetí dovolání na vědomí, neboť pro takový postup nebylo žádných překážek.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. ledna 2011
Předseda senátu
JUDr. Jiří Pácal