ECLI:CZ:NS:2011:4.TDO.1550.2011.1
sp. zn. 4 Tdo 1550/2011-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 20. prosince 2011 dovolání obviněného L. P. , proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě, ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. 42 To 183/2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 2 T 180/2009, a rozhodl takto:
Podle §265k odst. 1 tr. řádu se zrušuje usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě, ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. 42 To 183/2011.
Podle §265k odst. 2 tr. řádu se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265 l odst. 1 tr. řádu se Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou přikazuje , aby obhájci obviněného řádně doručil rozsudek tohoto soudu ze dne 12. 4. 2011, sp. zn. 2 T 180/2009.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 12. 4. 2011, sp. zn. 2 T 180/2009, byl obviněný L. P. uznán vinným trestným činem pojistného podvodu podle §250a odst. 2, 3 zákona č. 140/1961 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zákon) a pokusem trestného činu podvodu podle §8 odst. 1 tr. zákona k §250a odst. 1, 4 písm. b) tr. zákona, kterých se dopustil tím, že
poté, co v přesně nezjištěné době v srpnu 2008 v neustanovené restauraci v B. navedl odsouzeného D. Ch., aby za slíbenou odměnu založil požár rodinného domu v H. R., okr. Ž. n. S., za tím účelem ho odvezl do H. R. a domem ho provedl a v přesně nezjištěné době v první polovině října 2008 mu v baru M. na K. ulici v B. předal igelitovou tašku se čtyřmi lahvemi tekutého podpalovače, a odsouzený D. Ch. v noci na 21. 10. 2008 tento dům zapálil, čímž byl dům zcela zničen,
ve dnech 21. 10. 2008 a 27. 10. 2008 v B. v úmyslu obohatit svoji sestru E. Z., nebo i sebe jménem své sestry E. Z., kterou byl zmocněn k jejímu zastupování plnou mocí ze dne 21. 10. 2008, učinil u pojišťovny Triglav pojišťovna, a.s., N., B., oznámení o požáru domu v H. R.h jako škodní události k pojistným smlouvám o pojištění stavby a domácnosti, přičemž této pojišťovně i jejímu příslušnému likvidátorovi škod při uplatnění nároku na plnění z těchto smluv zamlčel, že požár domu byl založen úmyslně, a uvedl, že vzniklým požárem byly zničeny movité věci umístěné uvnitř domku v celkové hodnotě nejméně 291.220,- Kč, ačkoliv ve skutečnosti v domě byly umístěny věci pouze minimální hodnoty, a jeho jednání tak směřovalo k tomu, aby ke škodě uvedené pojišťovny byly neoprávněně jako pojistná plnění z titulu uměle vyvolané pojistné události vylákány částky 347.680,- Kč jako hodnoty zničeného domu a 291.220,- Kč jako hodnoty zničených věcí, k čemuž ze strany pojišťovny zatím pro důvodné podezření z pojistného podvodu nedošlo.
Podle §250a odst. 4 tr. zákona za použití §35 odst. 1 tr. zákona byl obviněný L. P. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu čtyř roků.
Podle §229 odst. 1 tr. řádu byli poškození E. Z. a Triglav pojišťovna, a.s., N., B. odkázáni se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti označenému rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou podal obviněný L. P. odvolání. Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě, usnesením ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. 42 To 183/2011 podle §253 odst. 1 tr. řádu odvolání obviněného zamítl jako podané opožděně.
Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný ve lhůtě podle §265e tr. řádu proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě, ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. 42 To 183/2011 dovolání, ve kterém toto usnesení napadl s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku namítl obviněný nesprávnost závěru odvolacího soudu, že odvolání obviněného bylo podáno opožděně. K této námitce uvedl, že odvolání podané jeho obhájcem bylo podáno z procesní opatrnosti poté, kdy rozhodnutí soudu prvního stupně bylo sice již doručeno obviněnému a obhájce byl o tom telefonicky obviněným informován, nicméně samotnému obhájci rozsudek řádně doručen nebyl doposud a lhůta pro podání odvolání tedy doposud běží, odvolání tudíž nemohlo být podáno opožděně.
Nahlédnutím do trestního spisu dne 19. 7. 2011 obhájce obviněného zjistil, že se ve spise nachází doručenka typu 2, kde je uveden adresát JUDr. M. M., U S., B., a je z ní zřejmé, že osobně předmětnou doručenku nikdo nepřevzal, takže byla zaslána zpět odesílateli. Usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka v Jihlavě, bylo obhájci obviněného doručeno 22. 7. 2011. Vzhledem k tomu, že rozsudek nalézacího soudu nebyl obhájci doručen, vyžádal vyjádření pošty Depo B., ze kterého je patrno, že při doručování předmětné zásilky došlo k porušení technologických postupů pro dodání zásilek se zvláštním způsobem dodání.
S odkazem na platnou právní úpravu doručování dále dovolatel uvedl, že došlo k pochybení ze strany nalézacího soudu při doručování jiného typu obálky a současně byl nesprávně označen adresát, neboť na doručence není zmínka o tom, že by se jednalo o advokáta či advokátní kancelář, přičemž dále je nesporné, že došlo k pochybení ze strany pošty.
Podle dovolatele je napadené usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka v Jihlavě předčasné a nezákonné, neboť obhájci obviněného nebyl rozsudek soudu prvního stupně dosud řádně doručen a nebyla dodržena příslušná ustanovení trestního řádu pro doručování.
V petitu svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu a aby tomuto soudu přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství přípisem ze dne 2. 12. 2011, sp. zn. 1 NZO 1196/2011 sdělila, že Nejvyšší státní zastupitelství se k obsahu podaného dovolání nebude vyjadřovat. Současně vyslovila souhlas s tím, aby ve věci Nejvyšší soud rozhodl za podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 tr. řádu v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. řádu.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle §265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest a soudem druhého stupně byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opřel, lze podřadit pod dovolací důvod podle ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, na který je v dovolání odkazováno. Toto zjištění je základní podmínkou přezkumu napadeného rozhodnutí a jemu předcházejícího řízení dovolacím soudem podle ustanovení §265i odst. 3 tr. řádu.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
Z obsahu podaného dovolání je zjevné, že dovolatel uplatnil citovaný zákonný dovolací důvod právě s námitkou, že byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek podle §253 odst. 1 tr. řádu, aniž byly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí. Je tedy zjevné, že povaha námitky dovolatele je s uplatněným dovolacím důvodem dle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu v souladu.
Nejvyšší soud se tedy dále zabýval posouzením, zda podané dovolání je opodstatněné.
Ze spisu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou je řádně doloženo, že rozsudek tohoto soudu ze dne 12. 4. 2011 byl obviněnému doručen dne 12. 5. 2011.
Podle §248 odst. 1 tr. řádu se odvolání podává u soudu, proti jehož rozsudku směřuje, a to do osmi dnů od doručení opisu rozsudku.
Podle §248 odst. 2 tr. řádu jestliže se rozsudek doručuje jak obžalovanému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.
V posuzovaném případě z údajů ve spisu vyplývá, že rozsudek soudu prvního stupně byl ve smyslu ustanovení §248 odst. 2 tr. řádu doručován jak obviněnému, tak i jeho obhájci.
Pokud jde o doručení rozsudku obhájci obviněného, je na originálu rozsudku na č.l. 408 uveden příkaz předsedy senátu, aby rozsudek byl obhájci doručen, s uvedením „DIII“, tedy doručenkou typu III. Z údajů patrných na doručence typu III se zřetelným označením „DO VLASTNÍCH RUKOU – NEUKLÁDAT“ s adresou JUDr. M. M., U S., B., jednoznačně vyplývá, že zásilka nebyla adresátem převzata, přičemž současně s podpisem doručovatelky L. J. je na zásilce uvedeno, že dne 11. 5. 2011 v 8.20 hod. byla zásilka vložena do schránky. Adresa JUDr. M. je na doručence přeškrtnuta, stejně jako rukou psaný údaj „zpět“.
Není tak pochybnost o tom, že obhájci obviněného rozsudek soudu prvního stupně řádně doručen nebyl, ač tak dle zákona učiněno být musí, když pochybením při doručení byl vložen do schránky a ve spise tak není doklad o tom, že by rozsudek soudu prvního stupně byl obhájci obviněného skutečně doručen. Za dané situace nepřicházela v úvahu ani tzv. fikce doručení.
Skutečnost, že odvolání obviněného proti rozsudku soudu prvního stupně evidentně zpracoval jeho obhájce, sice může opravňovat předpoklad, že s obsahem rozsudku byl obhájce, přestože mu rozsudek nebyl řádně doručen, fakticky seznámen, nicméně takováto úvaha je však z hlediska počítání lhůty k podání odvolání právně irelevantní.
Z obálky na č.l. 411 spisu Nejvyšší soud dále ověřil, že odvolání obviněného datované dnem 23. 5. 2011 bylo skutečně předáno na poštu v B. dne 24. 5. 2011.
Dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě, ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. 42 To 183/2011, vychází při výpočtu lhůty pro podání odvolání výlučně z data doručení rozsudku soudu prvního stupně obviněnému, a takto byl stanoven počátek běhu této zákonné lhůty. Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě, zcela pominul skutečnost, že rozsudek byl z rozhodnutí předsedy senátu soudu prvního stupně a obligatorně ze zákona doručován i obhájci obviněného a při určení počátku běhu lhůty pro podání odvolání datum doručení rozsudku obhájci zcela ignoroval.
Závěr Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě, o tom, že odvolání obviněného bylo podáno opožděně, tak nemá oporu v údajích zjištěných z obsahu trestního spisu a vychází z nesprávně stanoveného počátku běhu zákonné lhůty pro podání opravného prostředku. Nebyly proto dány zákonné předpoklady a procesní podmínky pro zamítnutí podaného odvolání podle §253 odst. 1 tr. řádu.
Dovoláním napadené rozhodnutí Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě, je tak zatíženo vadou, pro kterou Nejvyšší soud musel toto rozhodnutí zrušit, stejně jako rozhodnutí na ně obsahově navazující. Věc přikázal Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou, k řádnému provedení úkonu, k němuž byl ze zákona povinen, tj. doručení svého rozsudku i obhájci obviněného.
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou, jemuž byla věc přikázána k provedení tohoto úkonu je podle §265s odst. 1 tr. ř. vázán právním názorem, který Nejvyšší soud vyslovil ve svém rozhodnutí, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil. Věc poté znovu předloží Krajskému soudu v Brně, pobočce v Jihlavě, který podané odvolání obviněného věcně projedná.
Za podmínek §265r odst. 1 písm. b) tr. řádu bylo o zrušení napadeného rozhodnutí a přikázání věci k novému projednání a rozhodnutí rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. prosince 2011
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše Novotná