ECLI:CZ:NS:2011:4.TDO.3.2011.1
sp. zn. 4 Tdo 3/2011-22
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. ledna 2011 o dovolání obviněného L. K. , proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 6. 2010, sp. zn. 7 To 216/2010, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. 1 T 39/2010, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Rokycanech ze dne 19. 4. 2010, sp. zn. 1 T 39/2010, byl obviněný L. K. uznán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku a odsouzen podle §173 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 4 let. Podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Proti uvedenému rozsudku podal obviněný odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 24. 6. 2010, sp. zn. 7 To 216/2010, tak, že jej podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 6. 2010, sp. zn. 7 To 216/2010, podal následně obviněný prostřednictvím své obhájkyně dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V odůvodnění dovolání obviněný uvedl, že právní kvalifikace předmětného skutku je nesprávná s tím, že jeho skutečné jednání v inkriminovaný den neodpovídá skutku popsanému v rozhodnutí soudů obou stupňů a že tedy svým jednáním nenaplnil znaky skutkové podstaty zvláště závažného zločinu loupeže. Obviněný popírá, že by jakkoliv útočil na poškozenou K., nepopírá však, že této poškozené odcizil tašky tak, jak je konstatováno ve skutkové větě výroku rozsudku soudu prvního stupně, ke krádeži věcí, které měla poškozená v okamžiku odcizení při sobě, se plně doznal. Má proto za to, že svým jednáním naplil skutkovou podstatu přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku, nikoli zvláště závažného zločinu loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku. Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky dovoláním napadené usnesení a rozsudek soudu prvního stupně zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a aby věc přikázal Okresnímu soudu v Rokycanech k novému projednání a rozhodnutí, a to v jiném složení senátu, než v řízení předcházejícím (§265l odst. 3 tr. ř.).
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření uvedl, že dle jeho názoru bylo dovolání podáno až po uplynutí lhůty pro podání dovolání stanovené v §265e odst. 1 tr. ř. V návaznosti na uvedenou skutečnost státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl jako opožděně podané a aby tak podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné, bylo podáno osobou oprávněnou podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř., prostřednictvím obhájce, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř. Dále Nejvyšší soud České republiky zkoumal, zda byla dodržena zákonná lhůta k podání dovolání podle §265e tr. ř. a zjistil, že dovolání obviněného L. K. bylo podáno opožděně.
Podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle §265e odst. 2 tr. ř. jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle §265e odst. 3 tr. ř. je lhůta k podání dovolání zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu České republiky nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.
Podle ustanovení §60 odst. 2 tr. ř. lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty, podle §60 odst. 3 tr. ř. připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den.
Nejvyšší soud České republiky po prostudování předloženého spisového materiálu zjistil, že obviněnému L. K. bylo dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 6. 2010, sp. zn. 7 To 216/2010, doručeno dne 10. 8. 2010 (č. l. 250 spisu) a jeho obhájkyni dne 16. 7. 2010 (č. l. 250 spisu). Z výše citovaných zákonných ustanovení je zřejmé, že poslední den lhůty k podání dovolání připadl v daném případě na den 11. 10. 2010 (pondělí). Dovolání obviněného L. K. však bylo podáno osobně u Okresního soudu v Rokycanech dne 29. 10. 2010, tedy až po uplynutí lhůty k podání dovolání stanovené v §265e odst. 1 tr. ř. s tím, že lhůta nebyla zachována ani za použití ustanovení §265e odst. 2, 3 tr. ř. Dovolání obviněného je tak nutno považovat za opožděně podané, jelikož navrácení zmeškané lhůty k podání dovolání není podle ustanovení §265e odst. 4 tr. ř. přípustné.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání obviněného L. K. podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl jako opožděně podané. Za této situace Nejvyšší soud České republiky již nemusel věc meritorně přezkoumávat podle §265i odst. 3 tr. ř. a v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. své rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu České republiky, odkazuje tento na znění §265i odst. 2 tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 27. ledna 2011
Předseda senátu
JUDr. Jiří Pácal