ECLI:CZ:NS:2011:4.TZ.81.2010.1
sp. zn. 4 Tz 81/2010-19
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 10. února 2011 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného P. Š. , proti usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 6. 4. 2010, sp. zn. 8 T 112/2006 a podle §268 odst. 2 a §269 odst. 2 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením Okresního soudu v Jičíně ze dne 6. 4. 2010, sp. zn. 8 T 112/2006 a v řízení předcházejícím b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §83 odst. 1 tr. zákoníku a §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného P. Š.
Napadené usnesení se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Jičíně ze dne 21. 6. 2006, sp. zn. 8 T 112/2006, byl obviněný P. Š. uznán vinným ze spáchání:
- trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) zák. č. 140/1961 Sb., ve znění
účinném do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zák.), ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák.,
- trestného činu porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák.,
za což byl odsouzen podle §238 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roků a 6 měsíců.
V průběhu zkušební doby se obviněný P. Š. dopustil další majetkové trestné činnosti (skutek spáchal dne 24. 11. 2007), za což byl rozsudkem Obvodního soud pro Prahu 2 ze dne 4. 8. 2009, sp. zn. 3 T 264/2009, který nabyl právní moci téhož dne, uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák. a odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku se zařazením do věznice s ostrahou, a to za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. 6 T 110/2009, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Obviněný uložený trest odnětí svobody vykonal dne 28. 5. 2010.
Následně Okresní soud v Jičíně usnesením ze dne 6. 4. 2010, sp. zn. 8 T 112/2006, které nabylo právní moci dne 23. 4. 2010, rozhodl tak, že podle §83 odst. 1 tr. zákoníku obviněný P. Š. vykoná trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců z trestního příkazu Okresního soudu v Jičíně ze dne 21. 6. 2006, sp. zn. 8 T 112/2006, který nabyl právní moci dne 29. 8. 2006 a jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roků a 6 měsíců.
Proti usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 6. 4. 2010, sp. zn. 8 T 112/2006, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného P. Š. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř. a §83 odst. 3 tr. zákoníku.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že stížností pro porušení zákona napadeným usnesením Okresní soud v Jičíně porušil ustanovení §83 odst. 3 tr. zákoníku, neboť rozhodoval o přeměně podmíněného odsouzení obviněného až dne 6. 4. 2010, ačkoliv časová lhůta, kdy mohl soud o takové přeměně rozhodnout, skončila již dne 28. 2. 2010.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Okresního soudu v Jičíně ze dne 6. 4. 2010, sp. zn. 8 T 112/2006 a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. Š. ve vytýkaném směru a aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle ustanovení §83 odst. 1, věta první, tr. zákoníku jestliže podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná.
Podle ustanovení §83 odst. 3 tr. zákoníku neučinil-li soud do jednoho roku od uplynutí zkušební doby rozhodnutí podle odstavce 1, aniž na tom měl podmíněně odsouzený vinu, má se za to, že se podmíněně odsouzený osvědčil.
Nejvyšší soud České republiky z předloženého spisového materiálu zjistil, že obviněný P. Š. byl trestním příkazem Okresního soudu v Jičíně ze dne 21. 6. 2006, sp. zn. 8 T 112/2006, odsouzen podle §238 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 roků a 6 měsíců. Zkušební doba tak obviněnému uplynula dne 28. 2. 2009.
Stížností pro porušení zákona napadeným usnesením ze dne 6. 4. 2010, sp. zn. 8 T 112/2006, poté Okresní soud v Jičíně rozhodl o přeměně podmíněného odsouzení obviněného z trestního příkazu Okresního soudu v Jičíně ze dne 21. 6. 2006, sp. zn. 8 T 112/2006, na trest nepodmíněný, tedy že obviněný vykoná trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců. Své rozhodnutí Okresní soud v Jičíně odůvodnil mimo jiné tím, že obviněný ve zkušební době nežil řádným životem, ale naopak spáchal úmyslný trestný čin, za který mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody (výše specifikovaným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 4. 8. 2009, sp. zn. 3 T 264/2009).
Ze shora citovaných ustanovení §83 odst. 1, 3 tr. zákoníku vyplývá, že pokud rozhodující soud neučiní do 1 roku od uplynutí zkušební doby rozhodnutí o tom, že se obviněný osvědčil, popř. že trest vykoná, a to aniž na tom měl obviněný vinu, má se za to, že se osvědčil.
Jak již bylo zdůrazněno výše, zkušební doba uložená obviněnému trestním příkazem Okresního soudu v Jičíně ze dne 21. 6. 2006, sp. zn. 8 T 112/2006, uplynula dne 28. 2. 2009. S ohledem na ustanovení §83 odst. 3 tr. zákoníku je zřejmé, že časová lhůta, kdy mohl příslušný soud rozhodnout o osvědčení obviněného či o tom, že obviněný uložený trest odnětí svobody vykoná, skončila dne 28. 2. 2010. Okresní soud v Jičíně však rozhodoval o přeměně podmíněného odsouzení obviněného stížností pro porušení zákona napadeným usnesením až dne 6. 4. 2010, tedy až po uplynutí zákonem stanovené lhůty.
Je třeba zdůraznit, že obviněný na opožděném rozhodnutí Okresního soudu Jičíně neměl žádnou vinu, neboť soud byl nejméně od 17. 9. 2009 ze strany Věznice Bělušice (č. l. 115 spisu) dostatečně informován o tom, že se obviněný nachází ve výkonu trestu odnětí svobody za jinou trestnou činnost, a byl proto pro soud snadno dosažitelný.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že Okresní soud v Jičíně napadeným usnesením porušil zákon v ustanovení §83 odst. 1 tr. zákoníku v neprospěch obviněného P. Š.
Podle §2 odst. 5, věty první, tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.
Podle §2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 8 T 112/2006 vyplývá, že Okresní soud v Jičíně v této trestní věci neshromáždil všechny podklady potřebné pro rozhodnutí ve věci, a to přesto, že byl nejméně od 17. 9. 2009 informován ze strany Věznice Bělušice o tom, že obviněný v této věznici vykonává trest odnětí svobody (č. l. 115 spisu). Okresní soud v Jičíně tedy napadeným usnesením porušil zákon i v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného P. Š.
Nejvyšší soud České republiky proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Jičíně ze dne 6. 4. 2010, sp. zn. 8 T 112/2006 a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanoveních §83 odst. 1 tr. zákoníku a §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného P. Š. a podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. února 2011
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal