ECLI:CZ:NS:2011:5.TDO.183.2011.1
sp. zn. 5 Tdo 183/2011-122
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 23. února 2011 ve věci dovolání obviněného Ing. S. G. , podaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. 4 To 27/2010, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 5 T 8/2007, takto:
Podle §23 odst. 3 tr. ř. per analogiam se s p o j u j í ke společnému projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 5 Tdo 179/2011 a 5 Tdo 183/2011.
Obě věci budou vedeny pod sp. zn. 5 Tdo 179/2011.
Odůvodnění:
Dne 4. 2. 2011 předložil Krajský soud v Praze Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud) dovolání obviněného Ing. S. G. ze dne 24. 9. 2010, které podal proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. 4 To 27/2010, kterým byl z podnětu odvolání obviněného Ing. S. G. podle §258 odst. 1 písm. b), d), e), odst. 2 tr. ř. zrušen ohledně něj v celé odsuzující části napadený rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2008, sp. zn. 5 T 8/2007, jímž byli kromě obviněného odsouzeni i ostatní obvinění, a to J. C., B. F., F. G., A. G., R. J., Ing. M. K., M. K., Ing. P. L., R. M., K. N., R. N., P. P., V. S. a Ing. K. S. Zároveň Vrchní soud v Praze znovu rozhodl podle §259 odst. 3 tr. ř. tak, že obviněného Ing. S. G. uznal vinným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů – dále jen „tr. zákoník“), dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, a za tento zločin ho podle §240 odst. 3 tr. zákoníku odsoudil k trestu odnětí svobody na 7 (sedm) let. Podle §56 odst. 3 tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s dozorem. Podle §73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu a výkonu prokury obchodní společnosti nebo družstva na dobu 5 (pěti) let. Podle §80 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku mu byl uložen trest vyhoštění na dobu 10 (deseti) let. Vrchní soud rozhodoval ohledně obviněného Ing. S. G. v samostatném rozsudku z toho důvodu, že před uvedeným rozhodnutím odvolacího soudu ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. 4 To 27/2010, proti kterému obviněný Ing. G. podal dovolání, rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 9. 4. 2010, sp. zn. 4 To 95/2009, o vyloučení řízení proti obviněnému Ing. S. G. ze společného řízení podle §23 odst. 1 tr. ř. a současně podle §§302, 305 tr. ř. rozhodl, že se řízení proti tomuto obviněnému nadále povede jako řízení proti uprchlému (srov. č. l. 29902).
Protože kromě obviněného Ing. S. G. podali proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2008, sp. zn. 5 T 8/2007, odvolání i J. C., B. F., F. G., A. G., R. J., Ing. M. K., M. K., Ing. P. L., R. M., R. N., P. P., V. S. a Ing. K. S., rozhodl o jejich odvolání Vrchní soud v Praze samostatným rozsudkem ze dne 9. 4. 2010, sp. zn. 4 To 95/2009. Proti tomuto rozsudku pak podali obvinění M. K., Ing. M. K., B. F., A. G. a V. S. dovolání. Tato věc je, vzhledem k tomu, že tato dovolání byla podána proti jinému rozsudku Krajského soudu v Praze, než bylo rozhodnuto o odvolání obviněného Ing. S. G., vedená u Nejvyššího soudu samostatně pod sp. zn. 5 Tdo 179/2011.
Oba rozsudky Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 4. 2010, sp. zn. 4 To 95/2009, ve věci výše vyjmenovaných obviněných, a ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. 4 To 27/2010, ve věci obviněného Ing. G., se však vztahují k téže trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 5 T 8/2007, neboť oběma rozsudky bylo rozhodováno o odvolání shora uvedených obviněných proti odsuzující části rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2008, sp. zn. 5 T 8/2007. Z tohoto důvodu a s přihlédnutím k obsahu a vzájemné souvislosti obou uvedených rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, která navazují na uvedený rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2008, sp. zn. 5 T 8/2007, jsou dány podmínky pro společné řízení, a proto rozhodl Nejvyšší soud podle §23 odst. 3 tr. ř. per analogiam o spojení obou věcí ke společnému projednání a rozhodnutí s tím, že obě věci budou nadále vedeny pod sp. zn. 5 Tdo 179/2011.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 23. února 2011
Předseda senátu:
Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph. D.