Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.04.2011, sp. zn. 6 Tz 20/2011 [ rozsudek / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:6.TZ.20.2011.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:6.TZ.20.2011.1
sp. zn. 6 Tz 20/2011 - 29 ROZSUDEK Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 20. dubna 2011 v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Engelmanna a soudců JUDr. Jiřího Horáka a JUDr. Vladimíra Veselého stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného D. Š., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 10. 8. 2010, č. j. 13 To 373/2010-154, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř. a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto: Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 10. 8. 2010, č. j. 13 To 373/2010-154, byl porušen zákon v ustanovení §419 tr. zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb.) v neprospěch obviněného D. Š. Napadené usnesení se zrušuje. Zrušují se také všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 10. 8. 2010, č. j. 13 To 373/2010-154, podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného D. Š. podle §266 odst. 1 tr. ř. u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona. V podané stížnosti pro porušení zákona poukázal na to, že obviněný byl rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 28. 5. 2009, č. j. 2 T 21/2009-78, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, ze dne 10. 9. 2009, č. j. 13 To 374/2009-103, uznán vinným jednak trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jednak trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák. Za tyto trestné činy byl obviněnému podle §171 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, když pro výkon trestu odnětí svobody byl obviněný podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Dále byl obviněnému podle §49 odst. 1 tr. zák. a §50 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu tří roků. Obviněný D. Š. výkon trestu z uvedeného rozhodnutí vykonal v původní výměře dne 9. 10. 2010. Z podnětu obviněného rozhodl Okresní soud v Pardubicích dne 15. 6. 2010, pod č. j. 2 T 21/2009-146 tak, že podle §419 tr. zákoníku poměrně zkrátil úhrnný trest uložený obviněnému D.Š. rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 28. 5. 2009, č. j. 2 T 21/2009-78, ve znění usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 9. 2009, č. j. 13 To 374/2009-103, nepodmíněný trest odnětí svobody na čtyři měsíce a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvou roků. Proti tomuto usnesení o poměrném zkrácení úhrnného trestu podala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Pardubicích stížnost, o které Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl dne 10. 8. 2010, č. j. 13 To 373/2010-154, tak, že z podnětu stížnosti státního zástupce se napadené usnesení zrušuje a podle §149 odst. 1 písm. a) tr. ř. se nově rozhoduje tak, že se žádost odsouzeného D. Š., aby byl podle §419 tr. zákoníku poměrně zkrácen trest, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 2 T 21/2009, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 10. 9. 2009, sp. zn. 13 To 374/2009, zamítá. Ministr spravedlnosti vyjádřil přesvědčení, že aplikace ustanovení §419 tr. zákoníku nevyžaduje, aby posuzovaný čin nenaplňoval zákonné znaky skutkové podstaty žádného trestného činu uvedeného ve zvláštní části nového trestního zákoníku (uváděno tr. zákoníku). Proto se v tomto ustanovení předpokládaný postup uplatní při poměrném zkracování úhrnného nebo souhrnného trestu jak u vícečinného souběhu, tak u souběhu jednočinného. Vzhledem k výše uvedené skutečnosti ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 10. 8. 2010, č. j. 13 To 373/2010-154, byl v neprospěch obviněného D. Š. porušen zákon v ustanovení §419 tr. zákoníku a v předcházejícím řízení též v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř., dále podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení i všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř., příp. podle §271 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen. Podle §419 tr. zákoníku, který vstoupil v účinnost 1. 1. 2010, se trest uložený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za čin, který není trestným činem podle tohoto zákona, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, nevykoná. Ustanovení o souhrnném trestu se v takovém případě neužije. Byl-li za takový čin a sbíhající se trestný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí; přitom přihlédne ke vzájemnému poměru závažnosti činů, které ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nejsou trestnými činy, a za sbíhajících se trestných činů. V trestní věci obviněného jde o situaci předpokládanou ustanovením §419 tr. zákoníku. Jak již bylo shora uvedeno, obviněný byl rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 28. 5. 2009, č. j. 2 T 21/2009-78, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, ze dne 10. 9. 2009, č. j. 13 To 374/2009-103, uznán vinným jednak trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jednak trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák. Výkon trestu obviněný nastoupil dne 9. 2. 2010 a vykonal v původní výměře dne 9. 8. 2010, tedy po 1. 1. 2010 bylo povinností soudu na danou trestní věc obviněného aplikovat ustanovení §419 tr. zákoníku v tom smyslu, že obviněnému měl být podle vzájemného poměru závažnosti spáchaných trestných činů poměrně zkrácen trest. Důvodem takového postupu je skutečnost, že trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák. již není v nově přijatém trestním zákoníku uveden, a to na rozdíl od trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. V neposlední řadě je potřebné uvést, že při aplikaci ustanovení §419 tr. zákoníku se vyskytla celá řada nejasností, což v počátcích vedlo k řadě výkladových problémů, které byly odstraněny stanoviskem trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 302/2010. „Ustanovení §419 trestního zákoníku se vztahuje nejen na trest, který byl uložen rozhodnutím, jež nabylo právní moci nejpozději dne 31. 12. 2009, ale také na trest uložený rozhodnutím učiněným do 31. 12. 2009, pokud později, tj. po 1. 1. 2010, nabyl právní moci. Jestliže byl pachatel odsouzen za řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák., pak vzhledem k dekriminalizaci tohoto trestného činu trestním zákoníkem je třeba postupovat podle ustanovení §419 tr. zákoníku, tj. rozhodnout o tom, že uložený trest za tento trestný čin (popř. jeho dosud nevykonaný zbytek) se nevykoná. Aplikace ustanovení §419 trestního zákoníku nevyžaduje, aby posuzovaný čin nenaplňoval zákonné znaky skutkové podstaty žádného trestného činu uvedeného ve zvláštní části nového trestního zákoníku. Proto se v tomto ustanovení předpokládaný postup při poměrném zkracování úhrnného nebo souhrnného trestu uplatní jak u vícečinného souběhu, tak u souběhu jednočinného [např. v případě úhrnného trestu uloženého před 1. 1. 2010 za trestné činy podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a §180d tr. zák., i když takový čin po 1. 1. 2010 zůstává trestným podle §337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku]“. S ohledem na tyto skutečnosti Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pokud Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ve svém usnesení ze dne 10. 8. 2010, č. j. 13 To 373/2010-154, nepostupoval v souladu s výše uvedeným výkladem §419 tr. zákoníku, porušil zákon v tomto ustanovení v neprospěch obviněného D. Š. Podle §269 odst. 2 tr. ř. bylo pak nutno zrušit stížností pro porušení zákona napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 10. 8. 2010, č. j. 13 To 373/2010-154, včetně všech dalších rozhodnutí na toto usnesení obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc pak byla podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázána Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl (§270 odst. 4 tr. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 20. dubna 2011 Předseda senátu: JUDr. Jan Engelmann

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§4 odst. 9 tr. zákoníku
Datum rozhodnutí:04/20/2011
Spisová značka:6 Tz 20/2011
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:6.TZ.20.2011.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Zkrácené trestní stíhání
Dotčené předpisy:§171 odst. 1 písm. e) tr. zák.
§180d tr. zák.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-25