ECLI:CZ:NS:2011:6.TZ.4.2011.1
sp. zn. 6 Tz 4/2011 - 28
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 20. dubna 2011 v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Engelmanna a soudců JUDr. Jiřího Horáka a JUDr. Vladimíra Veselého stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněných E. S . , a K. M . proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 7. 2009, sp. zn. 5 To 293/2009, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř. a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 1. 7. 2009, sp. zn. 5 To 293/2009, pokud jím byla zamítnuta podle §256 tr. ř. odvolání obviněných E.S. a K.M. podaná proti výroku rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 10. 3. 2009, sp. zn. 2 T 159/2007, jímž byli obvinění pod bodem 2) uznáni vinnými trestným činem nedovoleného překročení státní hranice podle §171a odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák., spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., byl porušen zákon v ustanoveních §254 odst. 1 tr. ř., §256 tr. ř. a §171a odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák. v neprospěch obviněných E. S. a K. M.
V rozsahu vysloveného porušení zákona se napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 7. 2009, sp. zn. 5 To 293/2009, a rozsudek Okresního soudu ve Znojmě ze dne 10. 3. 2009, sp. zn. 2 T 159/2007, jímž byli obvinění ve výroku pod bodem 2) uznáni vinnými trestným činem nedovoleného překročení státní hranice podle §171a odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák., spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., zrušují.
Současně se zrušuje celý výrok o trestu ohledně obviněného K. M.a výrok o trestu obviněného E. S. pouze pod bodem I) odsuzujícího výroku rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 10. 3. 2009, sp. zn. 2 T 159/2007, dále se zrušují i další rozhodnutí, která mají ve zrušených výrocích o vině svůj podklad.
Okresnímu soudu ve Znojmě se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 7. 2009, sp. zn. 5 To 293/2009, pokud jím byla zamítnuta podle §256 tr. ř. odvolání obviněných E. S. a K. M. podaná proti výroku rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 10. 3. 2009, sp. zn. 2 T 159/2007, jímž byli obvinění pod bodem 2) uznáni vinnými trestným činem nedovoleného překročení státní hranice podle §171a odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák., spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněných stížnost pro porušení zákona.
Rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 10. 3. 2009, č. j. 2 T 159/2007-252 byl obviněný E.S. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák., spáchaným pod bodem a) formou spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. (bod 1. výroku rozsudku), dále trestným činem nedovoleného překročení státní hranice podle §171a odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák., a to ve formě spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. (bod 2. výroku rozsudku) a trestným činem ohrožení pod vlivem návykové látky podle §201 odst. 1 tr. zák. Za trestné činy uvedené pod body 1. a 2. výroku rozsudku a trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák., kterým byl uznán vinným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 10. 8. 2007, č. j. 95 T 266/2006-67, byl podle §171a odst. 2 tr. zák. (platného do nabytí účinnosti zák. č. 178/2007 Sb.,) za použití §35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání sedmnácti měsíců, když pro výkon trestu byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou, dále mu byl podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. uložen trest propadnutí věcí a podle §35 odst. 2 tr. zák. byl zrušen ve výroku o trestech rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 10. 8. 2007, č. j. 95 T 266/2006-67, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Za trestný čin uvedený pod bodem 3. výroku rozsudku mu byl podle §201 odst. 1 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání tří měsíců, když pro výkon tohoto trestu byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. obviněný zařazen do věznice s ostrahou a dále mu byl podle §49 odst. 1 tr. zák. a §50 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel. Týmž rozsudkem byl obviněný K.M. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák., spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. (bod 1. výroku rozsudku), a dále trestným činem nedovoleného překročení státní hranice podle §171a odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. (platného do nabytí účinnosti zák. č. 178/2007 Sb.), spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. (bod 2. výroku rozsudku), a za shora uvedené trestné činy mu byl podle §171a odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, když pro výkon trestu odnětí svobody byl obviněný zařazen podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou. Podle §229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o nároku poškozeného na náhradu škody.
Proti rozsudku soudu prvního stupně podali obvinění prostřednictvím svých obhájců odvolání, která byla usnesením Krajského soudu v Brně dne 1. 7. 2009, č. j. 5 To 293/2009-287, podle §256 tr. ř., zamítnuta.
V podané stížnosti pro porušení zákona poukázal ministr spravedlnosti na to, že oba obvinění byli pod bodem 2.) výroku rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 10. 3. 2009, sp. zn. 2 T 159/2007, uznáni vinnými trestným činem nedovoleného překročení státní hranice podle §9 odst. 2 tr. zák. k §171a odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. (ve znění účinném do 11. 7. 2007), když jejich jednání spočívalo podle skutkového zjištění soudu v tom, že „dne 27. 3. 2007 kolem 17.00 hod. v B., Slovenská republika na parkovišti před obchodním domem TESCO na K. náměstí umožnili nastoupit státnímu příslušníkovi Čínské lidové republiky jménem X. C., (který neměl doklady a legální vízum k pobytu v Rakouské republice), do osobního vozidla zn. Citroen BX 19 (patřící obviněnému E.S.), přičemž jej před hraničním přechodem B. – J. ukryli do zavazadlového prostoru vozidla s cílem převést tak jmenovaného bez patřičných dokladů na území Rakouské republiky (konkrétně do V.), a to za předem přislíbenou odměnu ve výši 100 Euro, když však následně byl X. C. nalezen téhož dne ve 20.00 hod. při kontrole vozidla (a to v jeho zavazadlovém prostoru), prováděné příslušníkem Oddělení hraniční policie Policejního sboru SR R.“
Ve vztahu k uvedenému skutkovému zjištění, které je napadeno stížností pro porušení zákona, poukázal ministr spravedlnosti dále na to, že podle §171a odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. (účinného od 1. 1. 1994 do 11. 7. 2007) se tohoto trestného činu dopustil ten, kdo pro jiného organizoval nebo jinému umožnil nedovolené překročení státní hranice a takový čin spáchal za úplatu. V rozhodném období byl objektem tohoto trestného činu zájem českého státu na kontrole osob, které překračovaly jeho státní hranice. Státní hranici si v období, kdy se měli obvinění dopustit předmětné trestné činnosti, chránil každý stát sám vlastním zákonodárstvím. V této souvislosti poukazuje jednak na rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované pod č. 48/2008 Sb. rozh. tr., stejně jako na důvodovou zprávu k zák. č. 557/1991 Sb., kterou bylo ustanovení §171a do trestního zákona vloženo. Rovněž poukazuje na překvapivé rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 19. 11. 2007, sp. zn. 2 NZT 625/2007, kterým bylo podle §447 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto o přebrání trestní věci obviněných, původně vedené u Okresního soudu v Bratislavě, pro skutek, pro který byli obvinění následně odsouzeni rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 10. 3. 2009, č. j. 2 T 159/2007-252, pod bodem 2. jeho výroku, přičemž poukazuje na to, že vůči tomuto postupu Nejvyššího státního zastupitelství lze mít výhrady z hlediska správnosti a zákonnosti.
Vzhledem k tomu, že krajský soud nenapravil k odvolání obviněných nesprávný výrok o vině obviněných z rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 10. 3. 2009, č. j. 2 T 159/2007-252, a to ve výroku pod bodem 2.), podal ve prospěch obviněných stížnost pro porušení zákona (pouze ve vztahu k uvedenému výroku rozsudku). V podané stížnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř. porušení zákona v neprospěch obviněných usnesením Krajského soudu v Brně, pokud jím podle §256 tr. ř. byla zamítnuta odvolání obviněných E. S. a K. M. podaná proti výroku rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 10. 3. 2009, sp. zn. 2 T 159/2007, jímž byli obvinění pod bodem 2.) uznáni vinnými trestným činem nedovoleného překročení státní hranice podle §171a odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák., spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., a to v ustanovení §254 odst. 1 tr. ř., §256 tr. ř. a v řízení, které vydání napadeného usnesení předcházelo v §2 odst. 5, 6 tr. ř. Dále podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil nejen usnesení Krajského soudu v Brně, pokud jím podle §256 tr. ř. byla zamítnuta odvolání obviněných E.S. a K. M. podaná proti výroku rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 10. 3. 2009, sp. zn. 2 T 159/2007, jímž byli obvinění pod bodem 2.) uznáni vinnými trestným činem nedovoleného překročení státní hranice podle §171a odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák., spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., ale i výroky z rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 10. 3. 2009, sp. zn. 2 T 159/2007, jímž byli obvinění ve výroku pod bodem 2.) uznáni vinnými trestným činem nedovoleného překročení státní hranice podle §171a odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák., spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., výroky o trestech vážící se k odsouzení pro zmíněný trestný čin, jakož zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změnám, k nímž došlo zrušením, pozbyla podkladu a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. (§271 odst. 1 tr. ř.).
Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Podle §254 odst. 1 tr. ř., nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání podle §253 tr. ř., přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. K vadám, které nejsou odvoláním vytýkány, odvolací soud přihlíží, jen pokud mají vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno odvolání.
Podle §256 tr. ř. odvolací soud odvolání zamítne, shledá-li, že není důvodné.
Podle §2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu. V přípravném řízení orgány činné v trestním řízení objasňují způsobem uvedeným v tomto zákoně i bez návrhu stran stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede. V řízení před soudem státní zástupce a obviněný mohou na podporu svých stanovisek navrhovat a provádět důkazy. Státní zástupce je povinen dokazovat vinu obžalovaného. To nezbavuje soud povinnosti, aby sám doplnil dokazování v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí.
Podle §2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě
i v jejich souhrnu.
Ze skutkového zjištění soudu prvního stupně vyplývá, že jednání, které bylo kvalifikováno jako trestný čin nedovoleného překročení státní hranice, uvedeného pod bodem 2. výroku rozsudku, se obvinění dopustili na hranicích mezi Slovenskou republikou
a Rakouskou republikou.
Trestného činu nedovoleného překročení státní hranice se dopustí ten, kdo pro jiného organizuje nebo jinému umožní nedovolení překročení státní hranice (§171a odst. 1 tr. zák.). Spáchá-li takový čin za úplatu, je třeba takové jednání posoudit podle §171a odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. V souvislosti s objektem tohoto trestného činu, je třeba zmínit rozhodnutí Nejvyššího soudu č. 48/2008 Sb. rozh. tr., ze kterého vyplývá, že znak „státní hranice“ uvedený v §171a tr. zák. je třeba chápat pouze jako státní hranici České republiky se sousedními státy, nikoliv jako jakoukoli státní hranici mezi kterýmikoli jinými státy. V této souvislosti lze rovněž zmínit rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2010, sp. zn. 11 Tdo 297/2009, kde Nejvyšší soud poukázal na to, že „každý stát chrání především své vlastní zájmy a s ohledem na princip suverenity státu se nemohou státy navzájem vměšovat do svých vnitřních věcí. Za této situace je třeba při interpretaci norem českého trestního práva vycházet z předpokladu, že není-li výslovně stanoveno, že konkrétní ustanovení trestního zákona chrání cizí veřejný zájem, je jím chráněn toliko veřejný zájem České republiky, což plyne i z důvodové zprávy k zákonu č. 557/1991 Sb., jímž bylo do trestního zákona vloženo ustanovení §171a“ (viz též odůvodnění stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti).
V souvislosti s výše uvedeným rozhodnutím Nejvyššího soudu lze pouze pro stručnost uvést, že jde o rozhodnutí, které bylo publikováno před vyhlášením rozhodnutí soudem prvního stupně a tím spíše před rozhodnutím soudu druhého stupně. Pokud soud prvního stupně při svém rozhodování toto rozhodnutí přehlédl, lze mu vytýkat pouze porušení ustanovení §171a odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák. ve vztahu k výroku pod bodem 2. jeho rozsudku. Odvolacímu soudu pak pouze to, že vzhledem k výše uvedenému rozhodnutí a skutečnosti z něho plynoucí, že nedostál své přezkumné povinnosti plynoucí pro něj z ustanovení §254 tr. ř., což vedlo k zamítnutí odvolání obviněných podle §256 tr. ř.
Závěrem lze zmínit rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 8 Tdo 1362/2009, kterým bylo podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnuto dovolání obviněného K. M. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 7. 2009, sp. zn. 5 To 293/2009, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 2 T 159/2007, neboť obviněným uplatněné námitky nebylo možno považovat za právně relevantní z hlediska deklarovaného dovolacího důvodu.
S ohledem na shora uvedená ustanovení trestního řádu, trestního zákona a zmíněná rozhodnutí Nejvyššího soudu (rozh. č. 48/2008 Sb. rozh. tr., sp. zn. 11 Tdo 297/2009), bylo nutno podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovit, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 1. 7. 2009, sp. zn. 5 To 293/2009, pokud jím byla zamítnuta podle §256 tr. ř. odvolání obviněných E. S. a K. M. podaná proti výroku rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 10. 3. 2009, sp. zn. 2 T 159/2007, jímž byli obvinění pod bodem 2) uznáni vinnými trestným činem nedovoleného překročení státní hranice podle §171a odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák., spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., byl v neprospěch obviněných porušen zákon v ustanoveních §254 odst. 1 tr. ř. a §256 tr. ř. (tímto odvolacím soudem) a současně byl v jejich neprospěch porušen zákon také v řízení, které vydání napadeného usnesení předcházelo, a to v ustanovení §171 odst. 1, odst. 2 písm. b)
tr. zák. (rozsudkem soudu prvního stupně pod bodem 2. jeho výroku).
Vzhledem k takto vymezenému rozsahu vysloveného porušení zákona bylo nutno napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 7. 2009, sp. zn. 5 To 293/2009, v rozsahu, jímž byla zamítnuta podle §256 tr. ř. odvolání obviněných E. S. a K.M. podaná proti výroku rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 10. 3. 2009, sp. zn. 2 T 159/2007, jímž byli obvinění pod bodem 2.) uznáni vinnými trestným činem nedovoleného překročení státní hranice podle §171a odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák., spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., stejně jako rozsudek Okresního soudu ve Znojmě ze dne 10. 3. 2009, sp. zn. 2 T 159/2007, jímž byli obvinění ve výroku pod bodem 2.) uznáni vinnými trestným činem nedovoleného překročení státní hranice podle §171a odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zák., spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., zrušit, a to podle §269 odst. 2 tr. ř. Dále též v případě obviněného K. M. zrušit celý výrok o trestu a v případě obviněného E. S. pouze ten výrok o trestu, který má svůj podklad ve zrušeném výroku o vině (jde tedy o výrok o trestu pod bodem I. za trestné činy uvedené pod body 1. a 2. výroku o vině z rozsudku soudu prvního stupně). Protože bylo vysloveno porušení zákona také rozhodnutím soudu prvního stupně, byla věc přikázána Okresnímu soudu ve Znojmě, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. dubna 2011
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann