ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.1026.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 1026/2011-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 6. září 2011 o dovolání obviněného L. B. , proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 3. 2011, sp. zn. 11 To 14/2011, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 51 T 13/2010, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného L. B. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 1. 2011, sp. zn. 51 T 13/2010, byl obviněný L. B. uznán vinným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 3 písm. c) odst. 4 písm. c) tr. zákoníku a byl odsouzen podle §283 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání deseti let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci, a to mobilního telefonu zn. NOKIA se SIM kartou Vodafone.
Obviněný podal proti tomuto rozsudku odvolání proti všem výrokům. Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 28. 3. 2011, sp. zn. 11 To 14/2011, podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ohledně obviněného L. B. v celém výroku o trestu. Podle §283 odst. 4 tr. zákoníku, za použití §58 odst. 1 tr. zákoníku odsoudil obviněného k trestu odnětí svobody v trvání osmi let. Podle §56 odst. 3 tr. zákoníku jej pro výkon trestu zařadil do věznice s ostrahou.
Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 3. 2011, sp. zn. 11 To 14/2011, podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný poukázal na institut tzv. spolupracujícího obviněného s tím, že tento institut sleduje usnadnění důkazní situace v podobě doznání, přičemž spolupracující obviněný je motivován k doznání konkrétními zvýhodněními. Obviněný namítl, že doznání spolupracujícího spoluobviněného (v tomto případě spoluobviněného R. S. ) musí být přesto spolehlivě ověřeno a porovnáno s dalšími důkazy tak, aby bylo možné zhodnotit takové doznání. Výpověď spoluobviněného R. S. je však v rozporu s dalšími provedenými důkazy. Obviněný je přesvědčen, že skutkový stav věci zjištěný soudy nižších stupňů nemá oporu v provedeném dokazování. Poukázal přitom na příslušná rozhodnutí jak Nejvyššího soudu České republiky, tak Ústavního soudu. Podle obviněného došlo v předmětném řízení k porušení zásady presumpce neviny ve smyslu čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a dodal, že postup soudu prvního stupně neodpovídal zásadám uvedeným v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozhodnutí soudů nižších stupňů a Krajskému soudu v Ústí nad Labem přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že dovolání je sice podáno s odkazem na důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ve skutečnosti však uplatněné námitky směřují výlučně proti hodnocení provedených důkazů, konkrétně proti hodnocení výpovědi spolupracujícího obviněného R. S. , čímž fakticky napadá učiněná skutková zjištění. Údajně nesprávná skutková zjištění nemohou být důvodem dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Nejvyšší státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl dovolání obviněného, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Současně navrhl, aby bylo takto rozhodnuto v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. S rozhodnutím v neveřejném zasedání podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlasil i pro případ jiného, než navrhovaného rozhodnutí.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o tento dovolací důvod, je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je v řízení o dovolání povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř., a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav věci zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu nemůže změnit.
Nejvyšší soud zjistil, že obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, které směřují proti učiněným skutkovým zjištěním a proti způsobu hodnocení důkazů. Za námitky skutkového charakteru je nutno považovat námitky obviněného, že výpověď spoluobviněného R. S. je v rozporu s dalšími provedenými důkazy, že skutkový stav věci zjištěný soudy nižších stupňů nemá oporu v provedeném dokazování a že soudy nižších stupňů nepostupovaly v souladu s ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř. Uvedenými výhradami obviněný napadl způsob hodnocení důkazů, jakož i soudy učiněná skutková zjištění, jimiž je dovolací soud zásadně vázán.
V řízení o dovolání se nelze domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný sice formálně uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho obsahově nenaplňují a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř. Proto dovolání obviněného L. B. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. září 2011
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek