ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.1077.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 1077/2011-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 13. září 2011 o dovolání obviněného P. S. , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 7 To 85/2011, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 11 T 159/2010, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného P. S. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 7. 12. 2010, sp. zn. 11 T 159/2010, byl obviněný P. S. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. a byl odsouzen podle §250 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání šestnácti měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit náhradu škody poškozenému M. Š. , ve výši 50.000,- Kč.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti všem výrokům. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 7 To 85/2011, podle §256 tr. ř. zamítl odvolání obviněného jako nedůvodné.
Obviněný podal proti tomuto usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 7 To 85/2011, včas dovolání prostřednictvím své obhájkyně s odkazem na dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Obviněný napadl závěr odvolacího soudu, že připojení podpisů na obou stranách kupní smlouvy pouze poškozeným je právně v pořádku a nečiní předmětnou kupní smlouvu neplatnou od samého počátku. Vytkl odvolacímu soudu, že se nedostatečně zabýval navrhovanými důkazy, především pravomocným usnesením v dědickém řízení, které prokazuje platební způsobilost obviněného v době, kdy převzal předmětné motorové vozidlo od poškozeného. Obviněný je přesvědčen, že skutek, který mu je kladen za vinu, není trestným činem, ale pouze neuhrazenou pohledávkou, kterou může poškozený do konce promlčecí lhůty vymáhat žalobou v občanskoprávním řízení. Namítl, že odvolací soud neprovedl navrhovaný důkaz, a to porovnání podpisů účastníků, resp. srovnání podpisů obviněného na kupní smlouvě. Z provedeného dokazování přitom nevyplývá, zda smlouvu podepsal obviněný, nebo zda ji nepodepsal poškozený za obviněného. Odvolací soud tak přehlížel zjevné protiprávní jednání poškozeného a pochybnosti v důkazech vyložil v neprospěch obviněného. Obviněný je přesvědčen, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném hmotně právním posouzení skutku, neboť nesprávně posoudil platnost kupní smlouvy.
Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 7. 12. 2010, sp. zn. 11 T 159/2010, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 7 To 85/2011 , a aby jej zprostil obžaloby. Obviněný dále navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky odložil vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 7. 12. 2010, sp. zn. 11 T 159/2010, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 7 To 85/2011 .
Nejvyšší státní zástupce se k dovolání nevyjádřil.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné. Vycházel přitom z následujících skutečností:
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav věci, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu věci zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu věci, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle §2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně.
Nejvyšší soud České republiky zjistil, že obviněný v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uplatnil převážně skutkové námitky, jimiž napadl skutková zjištění soudů nižších stupňů. Konkrétně jde o námitky neprovedení všech potřebných důkazů, především porovnání podpisů účastníků smlouvy. Dovolací soud je však vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy nižších stupňů, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Za námitku hmotně právní povahy lze považovat pouze námitku obviněného, že soudy nižších stupňů nesprávně právně posoudily otázku platnosti předmětné kupní smlouvy z důvodu zfalšování jeho podpisu poškozeným. Nejvyšší soud shledal tuto námitku zjevně neopodstatněnou.
Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně vyplývá, že obviněný dne 28. 1. 2008 v B. vyhotovil, doplnil a podepsal s poškozeným M. Š. , kupní smlouvu na koupi osobního motorového vozidla Chrysler Grand Voyager, ve které se jako kupující zavázal uhradit prodávajícímu (poškozenému M. Š. ) kupní cenu vozidla ve výši 75.000,- Kč v hotovosti do 1. 1. 2009, přesto, že věděl, že svému závazku nebude moci dostát, po převzetí vozidla cenu neuhradil a vozidlo poškozenému nevrátil.
Obviněný postavil svou obhajobu především na námitce padělání jeho podpisu poškozeným na kupní smlouvě. S touto námitkou se však soud prvního stupně náležitě vypořádal, když uvedl, že z provedeného dokazování vyplývá, že obviněný s poškozeným dne 28. 1. 2008 uzavřel platnou kupní smlouvu s tím, že teprve druhopis smlouvy vyhotovený poškozeným obsahuje padělaný podpis. Poškozený však svůj postup logicky zdůvodnil tak, že po peripetiích s obviněným, když neměl auto, peníze ani původní platnou kupní smlouvu, vyhotovil druhopis za účelem zrušení pojištění vozidla na jeho jméno. Tato skutečnost nemá vliv na platnost prvopisu kupní smlouvy mezi obviněným a poškozeným.
Nejvyšší soud připomíná, že námitky uplatněné v dovolání uplatňoval obviněný již v předchozích stadiích trestního stíhání, přičemž zejména odvolací soud se s nimi přesvědčivě vypořádal. Judikatura vychází z toho, že pokud obviněný v dovolání opakuje v podstatě jen námitky uplatněné již v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, se kterými se soudy obou stupňů dostatečně a správně vypořádaly, jde zpravidla o dovolání zjevně neopodstatněné ve smyslu §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. (srov. rozhodnutí publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, C. H. BECK, svazek 17/2002, č. 408).
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Z toho je zřejmé, že tento důvod dovolání má dvě alternativy uplatnění. Podstata dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je tedy v tom, že soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, odmítl nebo zamítl řádný opravný prostředek. Druhou alternativou je tedy skutečnost, že odvolateli sice nebylo odepřeno právo na přístup k soudu druhého stupně, ale tento soud – ač v řádném opravném řízení věcně přezkoumával napadené rozhodnutí soudu prvního stupně – neodstranil vadu vytýkanou v řádném opravném prostředku, nebo navíc sám zatížil řízení či své rozhodnutí vadou zakládající některý z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
Z obsahu podaného dovolání vyplývá, že obviněný uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho druhé alternativě. Nejvyšší soud však neshledal v rámci řízení před soudem prvního stupně žádnou vadu, která by naplnila dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jiný důvod dovolání podle §265b odst. 1 tr. ř., a proto není dán ani důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Uplatnění tohoto dovolacího důvodu je tedy vázáno na existenci vad podřaditelných pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. již v řízení u soudu prvního stupně.
Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud České republiky v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. září 2011
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek