ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.1102.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 1102/2011-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 6. září 2011 o dovolání obviněného R. D., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 5. 2011, sp. zn. 7 To 144/2011, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 10 T 35/2010, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. D. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 28. 2. 2011, sp. zn. 10 T 35/2010, byl obviněný R. D. uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), d), odst. 4 písm. a) tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem krádeže podle 205 odst. 2 tr. zákoníku a s přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře dvou a půl roku. Podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl obviněný zařazen pro výkon trestu do věznice s ostrahou.
Obviněný napadl tento rozsudek odvoláním proti výrokům o vině a trestu. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 13. 5. 2011, sp. zn. 7 To 144/2011, podle §258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ohledně obviněných I. L. a R. D. ve výrocích o vině a trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl v případě obviněného R. D. tak, že jej uznal vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), d), odst. 4 písm. a) tr. zákoníku a přečinem krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku a přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku. Za tyto trestné činy jej odsoudil podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku jej pro výkon trestu zařadil do věznice s ostrahou.
Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 5. 2011, sp. zn. 7 To 144/2011, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný namítl, že soudy obou stupňů vycházely především ze svědectví policistů M. K., P. V. a Š. J. Dodal, že jejich svědectví nespočívá na smyslovém poznání skutku, ale vychází z informací o jeho minulé činnosti, které svědci mohli získat ze služebních záznamů policie. Obviněný je přesvědčen, že jde o podstatnou vadu, kterou nelze odstranit, a takový důkaz je podle něj absolutně neúčinný. K důkazu videozáznamem z metra obviněný uvedl, že z něj nelze dovodit, že by v metru bylo málo cestujících a že by se jakkoliv podílel na organizování trestné činnosti. Obviněný je proto přesvědčen, že mu nebyla prokázána trestná činnost, za kterou byl odsouzen.
Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozsudek odvolacího soudu v části týkající se jeho osoby a přikázal soudu prvního stupně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že námitka obviněného, vytýkající oběma soudům nesprávné posouzení výpovědí svědků – policistů M. K., P. V. a Š. J., směřuje proti hodnocení důkazů soudem. Obviněný nesouhlasí s tím, jak soud provedené důkazy hodnotil a domáhá se odlišného a pro něj příznivějšího hodnocení těchto důkazů. Takové námitky nenaplňují uplatněný dovolací důvod. Nejvyšší státní zástupce dodal, že skutková zjištění nejsou v extrémním rozporu s právním posouzením jednání dovolatele.
Nejvyšší státní zástupce z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože bylo podáno z jiného důvodu než je uveden v §265b tr. ř. a navrhl, aby bylo takto rozhodnuto v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 tr. ř. Podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlasil s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání i pro případ jiného než navrhovaného rozhodnutí.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o tento dovolací důvod, je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je v řízení o dovolání povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř., a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav věci zvažuje hmotně právní posouzení skutku, přičemž skutková zjištění soudu nemůže změnit.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom směru, že by skutkový stav věci zjištěný soudy nižších stupňů nenaplňoval znaky trestných činů, jimiž byl obviněný uznán vinným. Obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, tedy námitky, které směřují proti učiněným skutkovým zjištěním a proti hodnocení důkazů. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. Obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho obsahově nenaplňují a nejsou podřaditelné pod tento dovolací důvod.
Obviněný svým tvrzením, že soudy obou stupňů nesprávně hodnotily výpovědi svědků M. K., P. V. a Š. J. a že z důkazu videozáznamem nelze dovodit, že by se jakkoliv podílel na organizování trestné činnosti, ve skutečnosti napadl způsob hodnocení důkazů soudy nižších stupňů a tím i skutková zjištění. Dovolací soud je však vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy nižších stupňů, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 tr. ř., a proto dovolání obviněného R. D. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. září 2011
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek