ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.1183.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 1183/2011-38
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 14. 9. 2011 o dovolání obviněného H. D. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 18. 1. 2011, sp. zn. 13 To 616/2010, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 2 T 169/2008 takto:
Podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného H. D. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný H. D. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 18. 1. 2011, sp. zn. 13 To 616/2010, jímž bylo rozhodnuto tak, že z podnětu odvolání státní zástupkyně podaného v neprospěch obviněného proti výroku o trestu byl v rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 4. 11. 2010, sp. zn. 2 T 169/2008, podle §258 odst. l písm. d), e), odst. 2 tr. ř. zrušen výrok o trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. bylo nově o trestu rozhodnuto, a odvolání obviněného podané proti výroku o vině a trestu bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto. Obviněný napadl všechny výroky rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, a to především proto, že jím zůstal beze změny výrok o vině pokusem trestného činu pojistného podvodu podle §8 odst. l tr. zák., §250a odst. 2, 4 písm. b) tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů). Podané dovolání obviněný opřel o důvod uvedený v §265b odst. l písm. g) tr. ř. V podrobně zpracovaných námitkách projevil nesouhlas se skutkovými zjištěními, která se stala podkladem výroku o vině, a se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a aby přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. l písm. a) až 1) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí zákonný dovolací důvod jen formálně deklarovat. Uplatněné námitky musí tomuto dovolacímu důvodu odpovídat také svým obsahem.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že se jedná o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak se ho snaží prezentovat dovolatel. V dovolání podaném proti odsuzujícímu rozhodnutí je možné namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž dovolatel usiluje o jiné hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím pádem i o změnu skutkových zjištění soudů a o jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. l písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám směřujícím proti skutkovým zjištěním soudů.
Obviněný byl odsouzen pro pokus trestného činu pojistného podvodu podle §8 odst. l tr. zák., §250a odst. 2, 4 písm. b) tr. zák. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Pardubicích, s nimiž se v napadeném rozsudku ztotožnil také Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 29. 6. 2007 na pracovišti obchodní společnosti ČSOB Pojišťovna, a. s., v Pardubicích, Masarykovo nám. 1458, oznámil jako škodní událost z havarijního pojištění dopravní nehodu svého automobilu zn. Mercedes Benz, ke které podle jeho údajů mělo dojít dne 28. 6. 2007 kolem 23,30 hodin na silnici poblíž obce T., okr. Pardubice, avšak k dopravní nehodě nedošlo, poškození vozidla bylo způsobeno úmyslným jednáním a požadované pojistné plnění ve výši 628 796 Kč nebylo obviněnému vyplaceno.
V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedený skutkový stav neodpovídal zákonným znakům pokusu trestného činu pojistného podvodu podle §8 odst. l tr. zák., §250a odst. 2, 4 písm. b) tr. zák. Pouze takto koncipované dovolání by korespondovalo s dovolacím důvodem podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. Námitky, jimiž se obviněný snažil zvrátit či alespoň zpochybnit skutková zjištění soudů, nejsou dovolacím důvodem.
S ohledem na principy vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces může Nejvyšší soud do skutkového základu rozhodnutí napadeného dovoláním zasáhnout jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Takový rozpor je dán zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudů nemají žádnou obsahovou spojitost s důkazy, jestliže skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou pravým opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.
Skutková zjištění Okresního soudu v Pardubicích, z nichž v napadeném rozsudku vycházel také Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích, mají v důkazech jasné obsahové zakotvení. Soudy si byly vědomy toho, že obviněný popíral spáchání činu tvrzením, podle něhož šlo o skutečnou dopravní nehodu spočívající v kolizi s nezjištěným vozidlem, a již proto hodnotily důkazy velmi obezřetně a pečlivě. Odpovídající oporou skutkových zjištění soudů v tom směru, že k tvrzené dopravní nehodě nedošlo, je znalecký posudek Ústavu soudního znalectví dopravní fakulty Českého vysokého učení technického v Praze, vypracovaný jako tzv. revizní posudek ústavu v návaznosti na znalecký posudek obchodní společnosti MBL Crash Expert, s. r. o., který si původně opatřila pojišťovna. Cílem vypracování tzv. revizního posudku ústavu bylo odstranit rozpory mezi znaleckým posudkem, který si opatřila pojišťovna, a znaleckým posudkem Ing. Jaroslava Slavíka, který si opatřil obviněný. Obviněný pak předložil ještě znalecký posudek prof. Ing. Petra Kalendy, CSc., a znalecký posudek obchodní společnosti DEKRA Automobil, a. s. Soudy zevrubně zkoumaly obsah jednotlivých posudků a jejich vzájemný vztah, zaznamenaly odlišnosti, které v obsahu a závěrech posudků vyvstaly při porovnání s ostatními posudky, zabývaly se také důvody těchto odlišností a překlenuly je přesvědčivě vysvětlenými úvahami, v jejichž rámci braly zřetel rovněž na okolnosti zjištěné z jiných důkazů, zejména z protokolu o nehodě v silničním provozu a z připojené fotodokumentace, z časových souvislostí vztahujících se k přivolání policie na místo údajné nehody, z dřívějšího obdobného jednání obviněného vůči pojišťovně atd. Není úkolem Nejvyššího soudu, aby důkazy znovu reprodukoval a přehodnocoval, ale aby ověřil, že skutková zjištění soudů jsou výsledkem takového hodnotícího postupu soudů, při kterém soudy hodnotily důkazy v souladu s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů a že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. Soudy jasně, srozumitelně a především logicky vysvětlily, proč považují znalecký posudek Ústavu soudního znalectví dopravní fakulty ČVUT v Praze za spolehlivý podklad svých skutkových zjištění a další dokazování podle návrhů obviněného za nadbytečné. Mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy rozhodně není žádný extrémní rozpor. To, že obviněný nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů, že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, a že nepovažuje dokazování za dostatečné, není dovolacím důvodem.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. září 2011
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec