ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.1270.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 1270/2011-74
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 9. listopadu 2011 dovolání obviněného K. S. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 2. 2011, sp. zn. 5 To 98/2010, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 2 T 5/2010, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného K. S. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný K. S. byl rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 10. 2010, sp. zn. 2 T 5/2010 uznán vinným zločinem podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestného zákoníku dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku a za tento zločin byl odsouzen podle §209 odst. 5 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání sedmi roků. Podle §56 odst. 3 tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice s dozorem. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost uhradit poškozenému V. B. škodu ve výši 33.005.800,27 Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byl poškozený V. B. odkázán se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 16. 02. 2011, sp. zn. 5 To 98/2010 z podnětu odvolání obviněného K. S. podle §258 odst. 1 písm. d) tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 10. 2010, sp. zn. 2 T 5/2010, a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněný K. S. je vinen, že ve snaze získat pro sebe finanční prospěch využil toho, že poškozený V. B., o kterém věděl, že vlastní rozsáhlý mnohamilionový majetek, je důvěřivý a lehce manipulovatelný, a poté, co ho s pomocí M. K. v P. vyhledal a dne 16. 6. 2008 převezl do Č. M., ho několik dní nepravdivě utvrzoval v tom, že M. H. a J. Š. se ho chystají s pomocí podplaceného rozhodčího soudce pod záminkou nezaplaceného dluhu za rekonstrukci bytů připravit o veškerý majetek, a nepravdivě ho přesvědčoval o tom, že jedinou možnou ochranou jeho majetku je zfingování pohledávky obžalovaného K. S. za poškozeným V. B. ve výši 120.000.000,- Kč, pro kterou se urychleně nařídí exekuce, výtěžek ze které mu po odečtu odměny za své služby vrátí, což ovšem reálně neměl v úmyslu, a poté, co poškozený V. B. této smyšlené legendě uvěřil, ho ukrýval v M., okr. R. n. K., v H. K. a na dalších místech České republiky, a v přesně nezjištěný den na konci měsíce června roku 2008 v ubytovně v obci S., okres N., mu předložil k podpisu písemnost označenou jako smlouva o budoucí smlouvě nájemní nebytových prostor, v níž obviněný figuroval jako budoucí nájemce a poškozený V. B. jako budoucí pronajímatel s předmětem nájmu, kterým byly nebytové prostory o celkové výměře 25.153,- m² domu č.p. ...., ... a parcely č.kat. L.V. ... - ..., v katastrálním území Č., která obsahovala v části IX./9.3 ustanovení „Budoucí pronajímatel se zavazuje uzavřít nájemní smlouvu nejpozději do pěti dnů. V případě nesplnění tohoto bodu je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 120.000.000,- Kč." a v části III./3.2 „V případě nedodržení zejména ze strany pronajímatele se pronajímatel zavazuje uhradit smluvní pokutu ve výši 120.000.000,- Kč. Uplatnění tohoto závazku proběhne notářským zápisem s vykonatelností, a to v tom případě, že nedojde k uzavření nájemní smlouvy ze strany pronajímatele V. B..", s nepravdivě uvedeným místem podpisu smlouvy „V Praze" a s nepravdivým datem podpisu smlouvy dne „20. 1. 2008", a posléze, když k uzavření nájemní smlouvy o nájmu nebytových prostor záměrně nedošlo a dne 2. 7. 2008 byla v notářské kanceláři JUDr. Zdeňka Pavla v H. K. z jeho popudu a se souhlasem zmanipulovaného poškozeného sepsána notářem JUDr. Zdeňkem Pavlem notářským zápisem sp. zn. NZ 172/2008 dohoda o uznání dluhu a dohoda o vykonatelnosti notářského zápisu, ve které poškozený V. B. uznal mimo jiného pod bodem č. 3 svůj dluh vůči věřiteli K. S. co do důvodu i do výše 120.000.000,- Kč a v bodu č. 4 se zavázal, že tento dluh splatí nejpozději do dne 31. 7. 2008, a v bodě č. 5 potvrdil, že pokud dlužná částka k tomuto datu nebude uhrazena, může věřitel K. S. podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci k uspokojení této jeho pohledávky, načež k jeho návrhu vydal dne 13. 8. 2008 Obvodní soud pro Prahu 9 usnesení o nařízení exekuce k uspokojení pohledávky oprávněného K. S. ve výši 120.000.000,- Kč a provedením exekuce pověřil soudní exekutorku JUDr. Marcelu Dvořáčkovou, která ve dnech 13. 8. 2008, 2. 9. 2008, 4. 9. 2008, 5. 9. 2008, 9. 10. 2008, 14. 10. 2008 a 29. 10. 2008 vydala exekuční příkazy sp. zn. 19 EX 831/08, jimiž byl postižen majetek povinného V. B. a zahájila exekuci na majetek povinného V. B. ve prospěch oprávněného K. S.
V rámci této exekuce došlo k postižení spoluvlastnického podílu ve výši 1/2 na domu č. p. .... a spoluvlastnického podílu ve výši 1/2 na pozemcích parcelní čísla .... a ...... vše v obci P., katastrálním území B., zapsaných na LV ..., v celkové hodnotě 15.000.000,- Kč, ohledně kterých dne 2. 4. 2009 proběhla dražba a byl udělen příklep novému vlastníkovi, bytu číslo ...... nacházejícího se v 1. NP bytového domu č.p. ...., ...., ..... a ..., který je postaven v ulici C. na pozemcích parcelních čísel ..., .., ... a .. v obci P., katastrálním území Č. M., včetně spoluvlastnického podílu v rozsahu 640/65094 na společných částech domu č.p. ...., ...., ... a ... a včetně spoluvlastnického podílu v rozsahu 640/65094 na pozemcích parcelních čísel .., .., .. a .. v obci P., katastrálním území Č. M., zapsaných na LV ... a .., v celkové hodnotě 2.100.000,- Kč, ohledně kterých dražba neproběhla, bytu číslo ..../... nacházejícího se v 6. NP bytového domu č. p. ..., který je postaven v ulici P. na pozemku parcelního čísla ... v obci P., katastrálním území K. včetně spoluvlastnického podílu v rozsahu 324/49453 na společných částech domu č.p. ... a včetně spoluvlastnického podílu v rozsahu 324/49453 na pozemku parcelního čísla ... v obci P., katastrálním území K., zapsaných na LV .... a ...., v celkové hodnotě nejméně 1.600.000,- Kč, ohledně kterých dne 2. 4. 2009 proběhla dražba a byl udělen příklep novému vlastníkovi, bytu číslo .../.. nacházejícího se v 5. NP bytového domu č. p. ..., který je postaven v ulici B. na pozemku parcelního čísla .../. v obci P., katastrálním území Ž., včetně spoluvlastnického podílu v rozsahu 4427/167180 na společných částech domu č. p. .... a včetně spoluvlastnického podílu v rozsahu 4427/167180 na pozemku parcelního čísla .../. v obci P., katastrálním území Ž., zapsaných na LV ... a ..., v celkové hodnotě 1.800.000,- Kč, ohledně kterých dražba neproběhla, bytu číslo .../... nacházejícího se v 1. NP bytového domu č. p. ..., který je postaven v ulici K. na pozemku parcelního čísla ..../.. v obci P., katastrálním území Ž., včetně spoluvlastnického podílu v rozsahu 385/25503 na společných částech domu č. p... a včetně spoluvlastnického podílu v rozsahu 385/25503 na pozemku parcelního čísla .../.. v obci P., katastrálním území Ž., zapsaných na LV .... a ..., v celkové hodnotě 1.900.000,- Kč, ohledně kterých dražba neproběhla, bytu číslo ../. nacházejícího se ve 2. NP domu č. p. .., který je postaven v ulici P. v. na pozemku parcelní číslo ... v obci a katastrálním území K., včetně spoluvlastnického podílu v rozsahu 1023/3107 na společných částech domu č.p. .. a včetně spoluvlastnického podílu v rozsahu 1023/3107 na pozemcích - stavební parcele číslo ... a pozemkové parcele číslo ... v obci a katastrálním území K., zapsaných na LV ... a ...., v celkové hodnotě 1.600.000,- Kč, ohledně kterých dražba neproběhla, zemědělských usedlostí č.p. .., č.p. .., pozemků - stavebních parcel čísel ../., ../., pozemkových parcel čísel ./., ./., ./., .., ../., ../, ..., /, /., ..., ., ..., .../..a pozemků ve zjednodušené evidenci - parcel původ Pozemkový katastr (PK) parcelních čísel .., .., ..., ..., ..., .., ..., ..., ..., ..., ..., ..., ..., .., .., ..., ..., ..., ......., ... a .... vše v obci O., katastrálním území Č., okres R. n. K., vše zapsané na LV ..., v celkové hodnotě 4.262.240,- Kč, ohledně kterých dne 26. 3. 2009 proběhla dražba a byl udělen příklep novému vlastníkovi, bytu číslo .../. nacházejícího se v 4. NP bytového domu č. p. ...-.., ..-..., který je postaven v ulici B. na pozemcích parcelních čísel .../..-.. v obci P., katastrálním území P., včetně spoluvlastnického podílu v rozsahu 5286/1133693 na společných částech domu č. p. ..-.., ..-.. a včetně spoluvlastnického podílu v rozsahu 5286/1133693 na pozemcích parcelních čísel ../..-.. v obci P., katastrálním území P., zapsaných na LV ... a ..., v celkové hodnotě nejméně 2.300.000,- Kč, ohledně kterých dne 15. 1. 2009 proběhla dražba a byl udělen příklep novému vlastníkovi, bytu číslo .../.. nacházejícího se v 7. NP bytového domu č. p. ..-, který je postaven v ulici C. na pozemcích parcelních čísel ...-... v obci P., katastrálním území P., včetně spoluvlastnického podílu v rozsahu 3887/1213393 na společných částech domu č. p. ..-... a včetně spoluvlastnického podílu v rozsahu 3887/1213393 na pozemcích parcelních čísel ...-... v obci P., katastrálním území P., zapsaných na LV ..., ... a ..., v celkové hodnotě nejméně 1.900.000,- Kč, ohledně kterých dne 15. 1. 2009 proběhla dražba a byl udělen příklep novému vlastníkovi, bytu číslo .../.. nacházejícího se v 1. NP bytového domu č. p. .., který je postaven v ulici L. na pozemku parcelního čísla .../. v obci P., katastrálním území P., včetně spoluvlastnického podílu v rozsahu 5/1000 na společných částech domu č. p. ... a včetně spoluvlastnického podílu v rozsahu 5/1000 na pozemcích parcelních čísel .../., .../., .../., .../. v obci P., katastrálním území P., zapsaných na LV ... a ..., v celkové hodnotě nejméně 1.800.000,- Kč, ohledně kterých dne 27. 1. 2009 proběhla dražba a byl udělen příklep novému vlastníkovi, bytu číslo .../.. nacházejícího se v 5. NP bytového domu č. p. ..., který je postaven v ulici B. na pozemku parcelního čísla 4063/1 v obci P., katastrálním území Ž., včetně spoluvlastnického podílu v rozsahu 4472/167180 na společných částech domu č. p. ... a včetně spoluvlastnického podílu v rozsahu 4472/167180 na pozemku parcelního čísla ..../. v obci P., katastrálním území Ž., zapsaných na LV ..... a ...., v celkové hodnotě nejméně 2.200.000,-Kč, ohledně kterých dne 27. 1. 2009 proběhla dražba a byl udělen příklep novému vlastníkovi, bytu číslo ..../.. nacházejícího se ve 4. NP bytového domu č. p. ...., který je postaven v ulici B. na pozemku parcelního čísla ..../. v obci P., katastrálním území Ž., včetně spoluvlastnického podílu v rozsahu 4427/167180 na společných částech domu č. p. ..... a včetně spoluvlastnického podílu v rozsahu 4427/167180 na pozemku parcelního čísla ..... v obci P., katastrálním území Ž., zapsaných na LV .... a ..., v celkové hodnotě 2.200.000,- Kč, ohledně kterých dne 24. 2. 2009 proběhla dražba a byl udělen příklep novému vlastníkovi, bytu číslo ../. nacházejícího se v 1. NP domu č. p. .., který je postaven v ulici P. v. na pozemku parcelního čísla .. v obci a katastrálním území K., včetně spoluvlastnického podílu v rozsahu 610/3107 na společných částech domu č. p. .. a včetně spoluvlastnického podílu v rozsahu 610/3107 na pozemcích - stavební parcele číslo ... a pozemkové parcele číslo ... v obci a katastrálním území K., zapsaných na LV ... a ..., v celkové hodnotě 1.400.000,- Kč, ohledně kterých dne 17. 2. 2009 proběhla dražba a byl udělen příklep novému vlastníkovi, jiných peněžitých pohledávek za dlužníky L. T., D. Ř., E. H., L. P., V. Ch., D. R., M. Č., T. V., A. D., M. Z., H. M., J. H. a J. K. z důvodu pohledávek na nájemném, pohledávek na účtech čísel ........./... (vedeno u České spořitelny, a.s.), ............../.... (vedeno u Československé obchodní banky, a.s.) a ..-....../... (vedeno u Komerční banky, a.s.), čímž byla V. B. provedenou exekucí prodejem nemovitostí způsobena škoda na majetku ve výši nejméně 32.662.240,- Kč, přikázáním jiné peněžité pohledávky z důvodu pohledávky na nájemném způsobena škoda ve výši 209.193,- Kč, přikázáním pohledávek z účtů způsobena škoda ve výši 134.367,27 Kč, celkem tak byla V. B. způsobena škoda na majetku ve výši nejméně 33.005.800,27 Kč, a prodejem dalších nemovitostí, který se nepodařilo realizovat, mu mohla být způsobena další škoda ve výši 7.400.000,- Kč, ovšem finanční prostředky získané v exekučním řízení nebyly obžalovanému K. S. ani zčásti vyplaceny, protože rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 16. 6. 2009, sp. zn. 79 Nc 2156/2008, byla exekuce odložena a její dosavadní výtěžek nacházející se na účtech exekutorky JUDr. Marcely Dvořáčkové, který by měl po odečtení nákladů exekuce a nákladů exekutorky připadnout obžalovanému K. S., byl zajištěn rozhodnutím policejního orgánu ze dne 15. 6. 2009, č. j. KRPH-9354-115/TČ-2009-050080, tedy v úmyslu spáchat trestný čin se dopustil jednání, které bezprostředně směřovalo k tomu, že sebe ke škodě cizího majetku obohatí tím, že uvede někoho v omyl, a způsobí takovým činem na cizím majetku škodu velkého rozsahu, avšak k dokonání trestného činu nedošlo,
čímž spáchal zvlášť závažný zločin podvodu podle §209 odst. 1 odst. 5 písm. a) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku. Podle §209 odst. 5 tr. zákoníku odsoudil obviněného k trestu odnětí svobody na šest roků a pro výkon trestu jej podle §56 odst. 3 tr. zákoníku zařadil do věznice s dozorem. Podle §228 odst. 1 tr. ř. uložil obviněnému K. S. povinnost uhradit poškozenému V. B. škodu ve výši 33.005.800,27 Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byl poškozený V. B. odkázán se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal obviněný K. S. (dále jen „obviněný“) prostřednictvím svého obhájce včas dovolání z důvodu uvedeného v §265 odst. 1 písm. g) tr. řádu, v němž především namítl, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv nejde o trestný čin. Uvedl, že jeho jednání popsané ve výroku rozhodnutí prakticky koresponduje se slibem, který dal „poškozenému B.“, tj. že mu pomůže ochránit jeho majetek před ohrožením ze strany pražských policistů, přičemž toto ohrožení bylo zcela reálné, o čemž svědčí zjištěná fakta i výpověď poškozeného V. B. Podle názoru odvolatele tito policisté jsou v podstatě stíháni za majetkovou trestnou činnost a důkazy bylo prokázáno, že na tomto majetku parazitovali a majetek poškozeného V. B. skutečně zneužívali a ohrožovali.
Obviněný dále namítl, že svým jednáním nenaplnil subjektivní stránku zločinu podvodu podle §209 odst. 1, 5 tr. zákoníku, neboť v průběhu celého trestného řízení nebyl prokázán jeho podvodný úmysl uvést poškozeného V. B. v omyl. Dále obviněný namítl extrémní rozpory mezi zjištěními soudu a jeho závěry a poukázal na to, že poškozený V. B. je nevěrohodným svědkem, který lhal a upravoval svoji výpověď tak, aby tzv. zapadala do scénáře uvedeného ve sdělení obvinění a následně obžaloby. Namítl také, že tento svědek je závislý na alkoholu, i když svědek tvrdí opak. Obviněný také zpochybnil závěry znaleckého posudku z oboru psychologie a psychiatrie, podle nichž je poškozený V. B. na jedné straně osobou s těžkou duševní poruchou i alkoholikem a na druhé straně je věrohodnou osobou. Podle obviněného byla výpověď poškozeného V. B. jako svědka ovlivněna obsahem písemného obvinění, které měl svědek k dispozici a které potom kopíroval do svých výpovědí. Podle obviněného se svědek V. B. dostal do výlučného vlivu vyšetřovatelů Policie ČR a státního zastupitelství. Dovolatel opakovaně namítl, že neměl v úmyslu se obohatit na úkor poškozeného V. B., ani se neobohatil a pouze se snažil pomoci V. B. V závěru dovolání namítl, že výrok o náhradě škody, která mu byla uložena napadeným rozsudkem, se zakládá na nesprávně vypočteném základě. Poškozený V. B., obžaloba i soud tvrdí, že výnos z exekuce měl dovolatel rozdělit tak, že si ponechá 20 - 50 % výnosu, resp. 3.-5.000.000,- Kč a zbytek po odpočtu odměny exekutorky ve výši 8.500.000,- Kč předá poškozenému V. B. Podle názoru obviněného už z tohoto faktu je evidentní, že soud rozhodl nesprávně o náhradě škody, když mu uložil celou náhradu, nikoliv jenom rozdíl mezi tím, co měl poškozený V. B. dostat a nedostal.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze a sám ve věci rozhodl tak, že obviněného zprostí obžaloby.
Nejvyšší státní zástupce v písemném vyjádření k dovolání uvedl, že jednotlivé námitky obviněného jsou námitkami skutkovými, na jejichž základě obviněný zpochybňuje způsob, jakým soudy hodnotily provedené důkazy. V trestní věci obviněného podle nejvyššího státního zástupce nejde o extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními Vrchního soudu v Praze na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé, neboť skutková zjištění uvedená ve výroku o vině vyplývají ze svědecké výpovědi poškozeného V. B. a z výpovědí širšího okruhu svědků, kteří přišli do kontaktu s trestnou činností obviněného. Poukázal na to, že se obviněný snažil vysvětlit nelogické jednání poškozeného V. B. provedené jednoznačně v omylu tím, že šlo o plnění slibu, který obviněný dal V. B. ve snaze ochránit jeho majetek a zároveň uspokojit i dalšího věřitele poškozeného, a to společnost ZeZan DOS.
Nejvyšší státní zástupce poukázal na to, že obviněný využil těžké duševní poruchy poškozeného V. B. a v poškozeném záměrně vyvolal dojem, že jeho rozsáhlý nemovitý majetek je v ohrožení, a nabídl mu zcela nesmyslný a v neprospěch poškozeného vyznívající způsob řešení, při němž by se stal obviněný vlastníkem veškerého majetku poškozeného V. B. Uzavřel s ním proto jednoznačně nevýhodnou smlouvu s nesmyslně vysokou sankční pokutou. Poškozený následně takto vzniklý dluh ve výši 120.000.000,- Kč uznal a obviněný podal návrh na soudní výkon rozhodnutí k uspokojení takto vzniklé pohledávky, takže bylo vydáno soudní rozhodnutí o nařízení exekuce k uspokojení pohledávky obviněného jako oprávněného a byla prováděna exekuce. Finanční prostředky získané v exekučním řízení nebyly obviněnému vyplaceny, neboť soudním rozhodnutím byla exekuce odložena. Obviněný přitom po celou dobu poškozeného V. B. utvrzoval v tom, že takovým způsobem chrání jeho majetek, a až poté, co mu za to poškozený V. B. dá odměnu ve výši 3.000.000,- Kč, mu jeho majetek vrátí nebo mu dá peníze z prodeje nemovitostí. Z provedeného dokazování vyplývá, že záměr obviněného však byl zcela odlišný. Obviněný nabízel pohledávku za poškozeným v hodnotě 120.000.000,- Kč za kupní cenu ve výši 60. – 70.000.000,- Kč. Snažil se prostřednictvím třetích osob odkoupit pohledávky svých věřitelů a argumentoval tím, že peníze k zaplacení pohledávek získá exekucí vedenou v jeho prospěch na majetek poškozeného.
Obviněný požadoval na jiných osobách mnohamilionové půjčky a chtěl za ně ručit nemovitostmi patřícími poškozenému, které měly jít do dražby. Z provedeného dokazování tedy jednoznačně vyplynulo, že cílem obviněného nebylo pomoci poškozenému, ale připravit jej o majetek. Motivem jeho jednání přitom bylo jeho značné zadlužení. Touto trestnou činností chtěl řešit svoji neuspokojivou finanční situaci. Vrchní soud v Praze proto nepochybil, pokud pro základ svých skutkových zjištění vyšel z výpovědi poškozeného V. B., neboť tato výpověď byla v zásadě podpořena všemi důkazy provedenými ve věci. Naproti tomu výpověď obviněného, v níž se snažil své jednání obhájit, nebyla podpořena jiným důkazem. Bylo totiž vyvráceno, že by obviněný uvedeným způsobem řešil pohledávku obchodní společnosti ZeZan DOS Karlovy Vary, a.s., neboť tato obchodní společnost byla od září 2004 v likvidaci a v únoru 2005 byl na její majetek prohlášen konkurs, a jedinou osobou, která po tomto datu mohla jednat jménem úpadce, byl správce konkursní podstaty Ing. Jan Ulrych. Ten ve své svědecké výpovědi uvedl, že odmítl pohledávku obviněného proti společnosti ZeZan DOS Karlovy Vary, a.s., plynoucí ze směnky, neboť existence uvedené pohledávky nebyla doložena.
Pokud jde o výrok náhrady škody, ten je podle názoru nejvyššího státního zástupce správný je výrok o náhradě škody správný, protože vychází ze závěrů znaleckého posudku z oboru ekonomika – ceny nemovitostí a respektoval principy pro stanovení výše škody uvedené v §137 tr. zákoníku na rozdíl od ceny dražební, která se pohybuje ve výši 2/3 odhadnuté ceny nemovitostí. Poukázal na to, že uvedenou problematikou se zabývaly soudy obou stupňů a odvolací soud svůj právní názor náležitě vysvětlil. Pokud jde o subjektivní stránku, tato vyplývá i ze samotného způsobu posuzovaného jednání. Dodal, že se soudy nedopustily žádné deformace důkazů.
Nejvyšší státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky odmítl dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a aby rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné. Vycházel přitom z následujících skutečností:
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že se jedná o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání podaném proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. l písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám směřujícím proti skutkovým zjištěním soudů.
S ohledem na principy vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces může Nejvyšší soud do skutkového základu rozhodnutí napadeného dovoláním zasáhnout jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Takový rozpor je dán zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudů nemají žádnou obsahovou spojitost s důkazy, jestliže skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.
Nejvyšší soud zdůrazňuje, že z ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu vyplývá, že důvodem dovolání nemůže být samo o sobě nesprávné skutkové zjištění, neboť takový důvod není zahrnut mezi dovolacími důvody. Dovolání není dalším odvoláním, ale je mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě jen některých výslovně uvedených procesních a hmotně právních vad, které naplňují jednotlivé taxativně stanovené dovolací důvody. Proto dovolání není možné podat ze stejných důvodů a ve stejném rozsahu jako odvolání a dovoláním se nelze úspěšně domáhat jak revize skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně, tak ani přezkoumávání správnosti a úplnosti jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry je oprávněn doplňovat, popřípadě korigovat jen odvolací soud, který za tím účelem může provádět dokazování (§259 odst. 3, §263 odst. 6, 7 tr. řádu). Dovolací soud není obecnou třetí soudní instancí, v níž by mohl přezkoumávat jakékoli rozhodnutí soudu druhého stupně z hlediska všech tvrzených vad. Přezkoumávat správnost skutkových zjištění, resp. provedeného dokazování, a to ani v souvislosti s právním posouzením skutku či jiným hmotně právním posouzením, nemůže dovolací soud už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy. Na rozdíl od soudu prvního stupně a odvolacího soudu totiž dovolací soud nemá možnost podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání tyto důkazy sám provádět či opakovat, jak je zřejmé z omezeného rozsahu dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. řádu.
V řízení o dovolání, které se opírá o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze přezkoumávat jen otázky, které souvisejí s právní kvalifikací skutku nebo s hmotně právním posouzením jiné otázky. Podle našeho právního řádu, stejně jako ve většině evropských zemí, je Nejvyšší soud povolán přezkoumávat jen otázky právní a nikoliv otázky skutkové. Rozhodující pro právní posouzení je přitom popis skutku ve skutkové větě výroku rozsudku o vině. Dovolací soud je při posuzování argumentů dovolatele o tom, zda existuje důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zásadně vždy vázán skutkovým zjištěním, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 10. 2004, sp. zn. 5 Tdo 1173/2004).
Aplikují-li se tyto zásady v trestní věci obviněného K. S., je naprosto zřejmé, že obviněný v dovolání v podstatě jen opakuje v jiném pořadí námitky, které uplatnil již v řízení o odvolání. Z porovnání dovolacích námitek s námitkami uvedenými v odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně vyplývá, že námitky zůstaly v obou případech obsahově shodné a obviněný jen změnil jejich uspořádání. Nejvyšší soud nemá důvod, aby se odchyloval (a zásadně tak ani nemůže učinit) od své dosavadní judikatury, podle níž opakuje-li obviněný v dovolání v podstatě jen námitky uplatněné již v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, se kterými se soudy obou stupňů dostatečně a správně vypořádaly, jde zpravidla o dovolání zjevně neopodstatněné ve smyslu §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 5 Tdo 86/2002, publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, svazku 17 pod T - 408). Tak je tomu i v případě námitek obviněného, s nimiž se soudy obou stupňů dostatečně a v souladu se zákonem vypořádaly, a proto Nejvyšší soud na odůvodnění jejich rozhodnutí, zejména na napadené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze pro stručnost zcela odkazuje. Vzhledem k opakovaným námitkám obviněného je třeba připomenout a zdůraznit správný závěr Vrchního soudu, který vyjádřil následovně:
,,Obžalovaný K. S. ve snaze obohatit se na úkor poškozeného V. B., o kterém z osobního kontaktu s ním věděl, že je důvěřivý a lehce manipulovatelný a současně také věděl, že vlastní rozsáhlý mnohamilionový majetek, namluvil poškozenému V. B., že celý jeho majetek je ohrožen, ale on mu ho může zachránit. Poškozený V. B. pod vlivem těchto záměrně nepravdivých tvrzení učinil majetkové dispozice podle pokynů obžalovaného K. S. (nedůvodně uznal dluh vůči obžalovanému K. S. ve výši 120.000.000,- Kč) a v důsledku toho přišel téměř o celý svůj majetek, na který byla vedena exekuce ve prospěch obžalovaného K. S., z níž výtěžek leží na účtech soudní exekutorky. S ohledem na zahájené trestní stíhání a pozastavenou exekuci byly finanční prostředky získané v exekuci zajištěny a nebyly obžalovanému K. S. vyplaceny.
Z takto popsaného skutkového děje zřetelně vyvstává, že nelze z celkové výše škody způsobené na majetku poškozeného V. B. odečítat výdaje, které exekuci provázely, přestože poškozený s nimi souhlasil. Poškozený V. B. totiž lživě netvrdil, že jeho majetek je ohrožen, a nepřesvědčoval ho o tom, že jedinou možnou záchranou je exekuční řízení vedené ve prospěch pohledávky obžalovaného, kterou je potřeba vytvořit. Poškozený V. B. by neučinil žádnou majetkovou dispozici směřující k provedení exekuce na svůj majetek. Poškozený V. B. by nepodepsal smlouvu o smlouvě budoucí, neuznal by dluh ve výši 120.000.000,- Kč a obžalovaný K. S. by na něm nevylákal pohledávku ve výši 120.000.000,- Kč. S ohledem na uvedené se jeví jako naprosto nedůvodná a zcela zavádějící i další odvolací námitka obviněného směřující proti závěru soudu prvního stupně o prokázání podvodného jednání obžalovanému K. S., jestliže odvolatel (obviněný K. S.) jednal přesně podle předem sjednaného scénáře, když „vytvářel“ exekuční titul a posléze podával návrh na exekuci. Odvolatel zřejmě zcela záměrně zapomněl na to, že poškozeného V. B. uvedl v omyl již na samém počátku skutkového děje a nebýt tohoto vyvolaného omylu žádný „scénář pro záchranu majetku poškozeného V. B.“ by nevznikl“.
Obviněný v dovolání uplatnil také námitku, že existuje extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními soudu a jeho závěry. Námitku odůvodnil tím, že veškerými důkazy provedenými v přípravném řízení, ale i před samotným soudem, jak je uváděno i přímo v rozsudku, bylo podle něj prokázáno, že vše z toho, co je tvrzeno za podvodné jednání se uskutečnilo a mělo uskutečnit až na jedinou věc, a to že dovolatel nepředal „poškozenému“ V. B. výtěžek z exekucí po odpočtu své odměny v řádu 3. - 5.000.000,- Kč, protože doposud nic z exekucí neobdržel. Z takto obecně formulované námitky nelze dovodit, v čem konkrétně obviněný spatřuje tzv. extrémní nesoulad mezi zjištěními soudu a jeho závěry, nehledě k tomu, že námitka zcela neodpovídá vymezení, které opakovaně učinil Ústavní soud ve svých rozhodnutích.
Nejvyšší soud nepřisvědčil ani námitce obviněného proti výroku o náhradě škody. Tento výrok shledal správným z důvodů uvedených v napadeném rozhodnutí, na něž pro jejich správnost a přesvědčivost pro stručnost zcela odkazuje.
Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné, a proto je odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání, které konal za splnění podmínek uvedených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že se v dovolacím řízení nemohl zabývat četnými podáními obviněného, které byly Nejvyššímu soud přímo doručovány nebo mu byly zasílány k založení do spisu Krajským soudem v Hradci Králové, Vrchním soudem v Praze a Nejvyšším státním zastupitelstvím v Brně, protože v řízení o dovolání je vázán vymezením dovolacího důvodu učiněného prostřednictvím obhájce obviněného.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. listopadu 2011
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek