ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.1273.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 1273/2011-12
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 9. listopadu 2011 dovolání obviněného T. M. , proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 22. 2. 2011, sp. zn. 13 To 14/2011, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 20 T 103/2009, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného T. M. odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 7. 10. 2010, sp. zn. 20 T 103/2009 byl obviněný T. M. (dále jen: obviněný) uznán vinným přečinem pojistného podvodu ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 k §210 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, který podle skutkových zjištění soudu spáchal tím, že uplatnil dne 16. 5. 2008 na call centru ČSOB pojišťovny, a.s., se sídlem Masarykovo nám. čp. 1458 v Pardubicích a následně i při prohlídkách likvidátora této pojišťovny ve dnech 20. 5. 2008 a 21. 5. 2008 nárok na pojistné plnění z pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem osobního vozidla, a to vozu zn. Honda Civic, a na svém osobním voze zn. VW Passat Variant v souvislosti s dopravní nehodou ze dne 15. 5. 2008, ke které došlo okolo 20:00 hod. na silnici v katastru obce V. na D., přičemž pojistná událost byla pojišťovnou zapolitována, když uplatnil náklady na výměnu a opravu poškozených dílů ze svého vozu zn. VW Passat Variant, a to disku kola, vrtule ventilátoru, řemenice klikovky, držáku kompresoru klima, krytu rozvodů a podlahy, k jejichž poškození prokazatelně nedošlo ve spojení s výše uvedenou dopravní nehodou ze dne 15. 5. 2008, ale byly již uplatněny jako poškozené při dopravní nehodě tohoto vozidla ze dne 5. 2. 2008, ke které došlo okolo 21:30 hod. na silnici u obce D. na D., a jejichž výměna a oprava mu byly proplaceny Českou pojišťovnou, a.s., z havarijního pojištění pod pojistnou událostí, když k jejich poškození podle vyjádření znalce z oboru dopravy na základě analýzy nehodového děje nemohlo dojít při dopravní nehodě dne 15. 5. 2008, a ČSOB pojišťovna, a.s., škodu za výměnu a opravu výše uvedených náhradních dílů vyčíslila na částku 45.256,-Kč, ale s ohledem na zjištěné skutečnosti ji dosud nevyplatila. Za tento přečin byl obviněný odsouzen podle §210 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců. Podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let. Odvolání obviněného proti tomuto rozsudku bylo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 22. 2. 2011, sp. zn. 13 To 14/2011, podle §256 tr. ř. zamítnuto jako nedůvodné.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V dovolání namítl, že krajský soud opřel své rozhodnutí o odvolání obviněného o zásadu zákazu reformationis in peius. Přesto důsledkem rozhodnutí odvolacího soudu je podle názoru obviněného stav, podle nějž byl odsouzen za trestný čin, který platný trestní zákoník nezná, což je v rozporu se zásadou nullum crimen sine lege. Za této situace měl krajský soud obviněného zprostit obžaloby vzhledem ke skutečnosti, že rozsudek okresního soudu nelze změnit k horšímu v neprospěch obviněného a současně nelze uznat obviněného vinným ze spáchání trestného činu, který není obsažen v trestním zákoně.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 22. 2. 2011, sp. zn. 13 To 14/2011, a dále aby podle §265m tr. ř. rozhodl rozsudkem tak, že se obviněný zprošťuje obžaloby.
Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného nevyjádřil.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z tohoto zákonného ustanovení je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právním posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že se jedná o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání podaném proti odsuzujícímu rozhodnutí je možné namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou námitky s k u t k o v é povahy, tj. takové námitky, jimiž dovolatel usiluje o to, aby dosáhl jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím pádem i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.
Obviněný svými námitkami proti právnímu posouzení skutku reaguje na rozhodování odvolacího soudu, který se musel v odvolacím řízení vypořádat s výhradami obviněného, že skutek byl soudem prvního stupně nesprávně posouzen jako pokus přečinu pojistného podvodu podle §21 odst. 1, §210 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, protože už samotné sdělení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů či jejich zamlčení při uplatnění práva na plnění z pojištění naplňuje znaky dokonaného trestného činu. K tomu odvolací soud uvedl, že i když jednání obviněného mělo být případně posouzeno jako dokonaný trestný čin, nemohl v tomto směru změnit rozhodnutí soudu prvního stupně. Pokud by totiž byl obviněný uznán vinným ze spáchání dokonaného trestného činu oproti pouhému pokusu, jednalo by se o změnu rozhodnutí v neprospěch obviněného, což by bylo v rozporu s ustanovením §264 odst. 2 tr. ř.
Dále uvedl, že posuzované jednání s ohledem na vyčíslenou výši škody 45.256,- Kč bylo původně posouzeno podle trestního zákona účinného v době spáchání trestného činu jako pokus trestného činu pojistného podvodu podle §8 odst. 1 k §250a odst. 1, 3 tr. zákona, když ke způsobení nikoliv malé škody na cizím majetku, podmiňující použití kvalifikované skutkové podstaty, nedošlo, neboť pojišťovna pojistné plnění nevyplatila. S ohledem na ustanovení §2 odst. 1 tr. zákoníku poté okresní soud dospěl ke správnému závěru, že pro obviněného bude příznivější použití pozdější trestní úpravy, tedy trestního zákoníku účinného od 1. 1. 2010. Pokud však okresní soud jednání obviněného posuzoval podle základní skutkové podstaty §210 odst. 1 tr. zákoníku, měl jednání posoudit jako dokonaný přečin podle §210 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, nikoliv jako pokus tohoto přečinu. Jestliže jednání obviněného posoudil mírněji, pak z podnětu odvolání obviněného odvolací soud nemohl tuto vadu napravit. Dovolací soud na tyto správné právní závěry pro stručnost odkazuje.
Obviněný namítá dále nesprávnou právní kvalifikaci skutku s odůvodněním, že trestní zákoník č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nezná přečin, jímž byl uznán vinným. Tato námitka neobstojí, neboť nyní platný trestní zákoník obsahuje uvedený přečin i ustanovení §21 odst. 1 o pokusu. Nejvyšší soud k této námitce obviněného dodává, že pokus je upraven v rámci Základů trestní odpovědnosti v ustanovení §21 v Části první, Obecné části, Hlavě II, Dílu prvním trestního zákoníku. Pojistný podvod podle §210 tr. zákoníku je upraven v Části druhé, Zvláštní části trestního zákoníku, Hlavě V mezi trestnými činy proti majetku.
Nejvyšší soud proto v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. listopadu 2011
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek