ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.1386.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 1386/2011-32
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 9. 11. 2011 o dovolání obviněného R. B. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 5. 2011, sp. zn. 5 To 183/2011, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 20 T 147/2010 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. B. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný R. B. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 5. 2011, sp. zn. 5 To 183/2011, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 14. 2. 2011, sp. zn. 20 T 147/2010. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. l písm. g) tr. ř. Projevil nesouhlas s tím, že zůstal beze změny výrok o vině. Namítl, že v podstatné části je výrok o vině založen na nesprávných skutkových zjištěních a na vadném hodnocení důkazů. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, nýbrž jen z některého z důvodů stanovených v §265b odst. l písm. a) až 1) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí zákonný dovolací důvod jen formálně deklarovat, ale je nutné, aby mu svým obsahem odpovídaly uplatněné námitky.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z toho, jak je citované ustanovení konstruováno, je jasné, že se jedná o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nikoli jak ho prezentuje a jeho zjištění se dožaduje dovolatel. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí je tudíž možné namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou námitky, které směřují proti skutkovým zjištěním soudů a které mají za cíl změnu těchto zjištění a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu.
Obviněný byl odsouzen pro zločin podvodu podle §209 odst. 1, 2, 4 písm. d) tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Chomutově, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Krajský soud v Ústí nad Labem, spočíval v podstatě v tom, že obviněný v úmyslu opatřit si majetkový prospěch se v Ch. v době od prosince 2009 do 20. 4. 2010 prostřednictvím internetu v případech specifikovaných v bodech 1-6 výroku o vině seznámil se šesti ženami, od kterých pod různými sliby vylákal peníze v celkové částce 2 183 490 Kč, a tohoto jednání se dopustil přesto, že ve věci Okresního soudu v Chomutově sp. zn. 25 T 85/2008 byl odsouzen mimo jiné za organizátorství trestného činu podvodu podle §10 odst. l písm. c) tr. zák., §250 odst. l tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů) k souhrnnému podmíněnému trestu odnětí svobody na osmnáct měsíců se zkušební dobou na čtyři roky.
V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedená skutková zjištění neodpovídala znakům zločinu podvodu podle §209 odst. 1, 2, 4 písm. d) tr. zákoníku. Obviněný založil dovolání na námitkách vyloženě jen skutkové povahy, neboť napadal zjištění uvedené v bodě 1 výroku o vině, podle něhož od poškozené P. K. postupně vylákal částku 2 007 940 Kč. Tyto námitky navazovaly na to, že již v původním řízení se obviněný hájil tvrzením, že od poškozené P. K. obdržel jen částku ve výši 282 940 Kč a že od ní nezískal žádné další peníze. Uvedené námitky nejsou podřaditelné pod dovolací důvod podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. Z rámce dovolacího důvodu je vylučuje právě to, že se nijak netýkají aplikace hmotného práva, ale skutkových zjištění.
S ohledem na principy vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces může Nejvyšší soud do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně, která jsou podkladem rozhodnutí napadeného dovoláním, zasáhnout jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Takový rozpor je dán zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudů nemají žádnou obsahovou spojitost s důkazy, jestliže skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.
Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Chomutově, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Ústí nad Labem, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor. Obhajobou, podle které obviněný získal od poškozené P. K. jen 282 940 Kč, se soudy pečlivě zabývaly, a pokud ji konfrontovaly s dalšími důkazy, došly k závěru, že byla vyvrácena zejména svědeckou výpovědí poškozené a podpůrně též výpovědí svědka O. T. Soudy si byly vědomy protichůdnosti tvrzení obviněného a poškozené ohledně celkové výše částky, kterou mu poškozená přenechala, a již proto hodnotily svědeckou výpověď poškozené velmi obezřetně. V tomto směru se soudy soustředily na věrohodnost poškozené, ověřily ji souladem údajů poškozené s dalšími důkazy v širším okruhu byť jen dílčích okolností, nenašly žádný rozumný důvod k závěru, že její výpověď není pravdivá nebo že jsou o ní nějaké důvodné pochybnosti, a proto ji vzaly za základ skutkových zjištění. Postupu soudů při hodnocení důkazů nelze z hlediska práva na spravedlivý proces nic vytknout. Soudy hodnotily důkazy důsledně v souladu s jejich obsahem, své hodnotící úvahy jasně, srozumitelně a především logicky vysvětlily, přijatelně překlenuly rozpory, které vyvstaly mezi důkazy, nedopustily se žádné deformace důkazů a ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. To, že obviněný nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů a že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. listopadu 2011
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec