ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.1583.2010.1
sp. zn. 7 Tdo 1583/2010-17
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 25. ledna 2011 o dovolání obviněného M. H., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 8. 2010, sp. zn. 8 To 323/2010, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 3 T 347/2009, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. H. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 6. 4. 2010, sp. zn. 3 T 347/2009, byl obviněný M. H. uznán vinným trestným činem znásilnění podle §185 odst. 1, 2 písm. a), b) tr. zákoníku a byl odsouzen podle §185 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou a půl roku. Podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří a půl roku.
Obviněný podal proti tomuto rozsudku odvolání proti výrokům o vině a trestu. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 10. 8. 2010, sp. zn. 8 To 323/2010, podle §258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu a podle §259 odst. 2 tr. ř. odsoudil obviněného podle §185 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků. Podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku mu podmíněně odložil výkon trestu na zkušební dobu v trvání dvou roků.
Proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 8. 2010, sp. zn. 8 To 323/2010, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný v dovolání namítl, že v trestním řízení nebylo jednoznačně prokázáno, že by se dopustil jakéhokoliv násilí vůči poškozené P. D. Poukázal na zprávu lékařky MUDr. Chr., která vyvrátila jakákoliv zranění. Podle obviněného soudy nižších stupňů pochybily, když uvěřily výpovědi poškozené P. D. Upozornil, že i ze znaleckého posudku PhDr. Jiřího Mezníka vyplývá, že poškozená má sklony ke lhaní. Soudy proto podle něj z nesprávných skutkových zjištění dovodily nesprávný právní závěr o tom, že spáchal trestný čin.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené rozhodnutí a aby jej zprostil obžaloby.
Nejvyšší státní zástupce ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že obviněný v rámci své argumentace namítl výlučně nesprávnost hodnocení provedených důkazů a nesprávnost skutkových zjištění, učiněných soudy nižších stupňů. Takové námitky se ovšem zcela míjí s uplatněným dovolacím důvodem ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., i s dovolacími důvody ostatními, byť neuplatněnými.
Nejvyšší státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Zároveň souhlasil, aby bylo takto rozhodnuto v neveřejném zasedání za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. S rozhodnutím v neveřejném zasedání souhlasil i pro případ jiného, než navrhovaného rozhodnutí ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností:
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o tento dovolací důvod, je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je v řízení o dovolání povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř., a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav věci zvažuje hmotně právní posouzení skutku, přičemž skutková zjištění soudu nemůže změnit.
Nejvyšší soud České republiky zjistil, že obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, tedy námitky, které směřují proti učiněným skutkovým zjištěním a proti hodnocení důkazů. Tím, že obviněný vytkl soudům nižších stupňů nesprávné hodnocení provedených důkazů a nesprávné skutkové závěry, nenaplnil uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. Dovolací soud je vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy nižších stupňů, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř. Proto dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. ledna 2011
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek