Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.02.2011, sp. zn. 7 Tdo 161/2011 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.161.2011.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.161.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 161/2011-19 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 16. 2. 2011 dovolání, které podal obviněný Ing. J. J. , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. 6. 2010, sp. zn. 5 To 268/2010, v trestní věci vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 1 T 58/2009, a rozhodl takto: Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. 6. 2010, sp. zn. 5 To 268/2010. Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Brně přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 22. 12. 2009, sp. zn. 1 T 58/2009, byl obviněný Ing. J. J. uznán vinným trestným činem ohrožení pod vlivem návykové látky podle §201 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů) a odsouzen podle §201 odst. 2 tr. zák., §53 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. k peněžitému trestu ve výměře 25.000,- Kč s náhradním trestem odnětí svobody stanoveným podle §54 odst. 3 tr. zák. na dva měsíce a podle §49 odst. 1 tr. zák., §50 odst. 1 tr. zák. k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na osmnáct měsíců. Jako trestný čin posoudil Okresní soud Brno-venkov skutek, který podle jeho zjištění spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 3. 10. 2008 kolem 04.50 hodin na silnici č. III/15286 ve směru B.-Š., okr. Brno-venkov, po předchozím požití většího množství alkoholických nápojů řídil svůj automobil zn. Škoda Octavia registrační značky ……., při jízdě měl v krvi 1,94 g/kg alkoholu a havaroval. Odvolání obviněného, podané proti výroku o vině a trestu, bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 2. 6. 2010, sp. zn. 5 To 268/2010, podle §256 tr. ř. zamítnuto. Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvody dovolání uvedené v §265b odst. 1 písm. d), g) tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. obviněný spojil s námitkami proti tomu, že Krajský soud v Brně napadeným usnesením rozhodl ve veřejném zasedání, které konal v jeho nepřítomnosti. Pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný zahrnul námitky směřující proti zjištění, že automobil řídil pod vlivem alkoholu. Tyto námitky se odvíjely od tvrzení obviněného, že alkohol požil až po nehodě. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Brně věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Nejvyšší soud přezkoumal podle §265i odst. 3, 4 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné. K důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. Podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. Krajský soud v Brně rozhodl napadeným usnesením ve veřejném zasedání, které konal v nepřítomnosti obviněného, ačkoli pro takový postup nebyly splněny zákonné podmínky. Základním předpokladem konání veřejného zasedání bez přítomnosti obviněného je to, že mu bylo řádně a včas doručeno předvolání k veřejnému zasedání nebo vyrozumění o veřejném zasedání. Tento požadavek jasně vyplývá z ustanovení §233 odst. 1, 2 tr. ř. Přitom účinky doručení může mít jen takový postup, který je v souladu s ustanoveními o doručování. Poté, co byla věc předložena Krajskému soudu v Brně s odvoláním obviněného, předseda senátu Krajského soudu v Brně nařídil veřejné zasedání na 2. 6. 2010 a nechal k němu mimo jiné předvolat obviněného. I když z obsahu spisu není zcela jasné, zda obviněný byl k veřejnému zasedání předvoláván, anebo zda o něm byl vyrozumíván, zůstává skutečností, že zásilka měla být doručena do vlastních rukou obviněného. To se nestalo a zásilka byla dne 17. 5. 2010 vhozena do domovní schránky na adrese bydliště obviněného. Tím však nemohly nastat účinky doručení. Podle §64 odst. 2 tr. ř. nebyl-li adresát zásilky, kterou je třeba doručit do vlastních rukou, zastižen, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. Podle citovaného ustanovení nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedověděl, ačkoliv se v místě zdržuje, nebo uvedenou adresu označil pro účely doručování. Tím, že nebyl dodržen postup popsaný v §64 odst. 2 tr. ř., nemohla vzniknout tzv. fikce doručení, která by navíc přicházela v úvahu jen v případě, že obviněnému bylo doručováno vyrozumění o veřejném zasedání, zatímco v případě, že mu bylo doručováno předvolání k veřejnému zasedání, byla tzv. fikce doručení vyloučena ustanovením §64 odst. 4 písm. a) tr. ř. Vhození zásilky do domovní schránky, které jinak připouští ustanovení §49 odst. 4 o. s. ř., nemá žádné právní účinky a představuje jen faktický úkon, jímž se zvyšuje pravděpodobnost toho, že se do dispozice adresáta dostane zásilka, ohledně níž předtím vznikla tzv. fikce doručení. Za tohoto stavu není možné akceptovat to, co Krajský soud v Brně uvedl v protokole o veřejném zasedání, totiž že obviněný byl „vyrozuměn řádně a včas“. Dovolání obviněného je tedy důvodné v části, v níž se opírá o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. Žádný význam z tohoto hlediska nemá namítaná nepřítomnost obhájce při veřejném zasedání, protože deklarovaný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. se týká přítomnosti o b v i n ě n é h o , nikoli přítomnosti obhájce. K důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z toho, jak je tento dovolací důvod konstruován, vyplývá, že jde o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nikoli jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. Námitky obviněného směřující proti skutkovým zjištěním, která se stala podkladem výroku o vině, uvedenému dovolacímu důvodu neodpovídají, avšak obviněný je může uplatnit v rámci své obhajoby před Krajským soudem v Brně jako soudem odvolacím a ten je povinen se s nimi vypořádat. Závěrem k podanému dovolání Z důvodů, které jsou zřejmé z předcházejících částí tohoto usnesení, Nejvyšší soud z podnětu dovolání obviněného, pokud bylo podáno s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., zrušil napadené usnesení, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Krajský soud v Brně odstraní vady vytnuté tímto usnesením Nejvyššího soudu a znovu rozhodne o odvolání obviněného podaném proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 16. února 2011 Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:265b/1g
265b/1d
Datum rozhodnutí:02/16/2011
Spisová značka:7 Tdo 161/2011
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.161.2011.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§201 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák.
Kategorie rozhodnutí:C
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-25