ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.261.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 261/2011-15
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 23. března 2011 o dovolání obviněného J. O. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 9. 2010, sp. zn. 7 To 364/2010, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 4 T 25/2010, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. O. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 9. 4. 2010, sp. zn. 4 T 25/2010, byl obviněný J. O. uznán vinným trestným činem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku a byl odsouzen podle §205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání patnácti měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl obviněný zařazen pro výkon trestu do věznice s ostrahou.
Obviněný J. O. (dále jen „obviněný“) podal proti tomuto rozsudku odvolání proti výrokům o vině a trestu. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 9. 9. 2010, sp. zn. 7 To 364/2010, zamítl odvolání obviněného podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 9. 2010, sp. zn. 7 To 364/2010, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání proti všem jeho výrokům opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že soudy nižších stupňů se nevypořádaly s otázkou míry jeho účasti na spáchání trestného činu s tím, že soudy měly vycházet ze skutkového děje tak, jak jej popsala spoluobviněná M. V. Další pochybení spatřuje v tom, že soudy nižších stupňů neprovedly navrhovaný důkaz výslechem jeho matky. Obviněný je přesvědčen, že existují důvodné pochybnosti o jeho vině, a proto mělo být postupováno v souladu se zásadou in dubio pro reo. Obviněný dále namítl, že mu byl v důsledku nesprávného hmotně právního posouzení uložen nepřiměřený trest.
Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí, a aby podle §265m odst. 1 tr. ř. sám ve věci rozhodl a zprostil jej obžaloby, případně aby na posuzované jednání aplikoval správnou právní kvalifikaci.
Nejvyšší státní zástupce se k dovolání nevyjádřil.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností:
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o tento dovolací důvod, je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je v řízení o dovolání povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř., a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav věci zvažuje hmotně právní posouzení skutku, přičemž skutková zjištění soudu nemůže změnit.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom směru, že by skutkový stav zjištěný soudy nižších stupňů nenaplňoval znaky trestných činů, jimiž byl uznán vinným. Obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, tedy námitky, které směřují proti učiněným skutkovým zjištěním, proti hodnocení důkazů a proti rozsahu provedeného dokazování. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. Obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho obsahově nenaplňují a nejsou pod tento dovolací důvod podřaditelné. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). K námitce obviněné týkající se porušení zásady in dubio pro reo Nejvyšší soud dodává, že jde o procesněprávní zásadu, přičemž dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami procesněprávního charakteru. Obviněný také namítl uložení nepřiměřeně přísného trestu. Námitku nepřiměřené přísnosti trestu nelze podřadit pod žádný z taxativně vymezených důvodů dovolání podle §265b odst. 1 tr. ř.
Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud České republiky v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť uplatněné námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jiný dovolací důvod podle §265b tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. března 2011
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek