ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.350.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 350/2011-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 30. 3. 2011 dovolání obviněných J. Š. , a J. J., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2010, sp. zn. 8 To 155/2010, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 8 T 45/2007 a rozhodl takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušují usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2010, sp. zn. 8 To 155/2010, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10. 12. 2009, sp. zn. 8 T 45/2007.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. l tr. ř. se Obvodnímu soudu pro Prahu 1 přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10. 12. 2009, sp. zn. 8 T 45/2007, byly obviněné J. Š. a J. J. uznány vinnými obviněná J. Š. trestným činem úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, 3 tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů) a obviněná J. J. pomocí k trestnému činu úvěrového podvodu podle §10 odst. 1 písm. c) tr. zák., §250b odst. 1, 3 tr. zák. a odsouzeny podle §250b odst. 3 tr. zák. k trestům odnětí svobody obviněná J. Š. na dva roky a obviněná J. J. na deset měsíců s tím, že u každé z obviněných byl podle §58 odst. 1 tr. zák. výkon trestu podmíněně odložen a podle §59 odst. 1 tr. zák. byla stanovena zkušební doba u obviněné J. Š. na tři roky a u obviněné J. J. na jeden rok. Výrokem podle §228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Skutek spočíval podle zjištění Obvodního soudu pro Prahu 1 v podstatě v tom, že dne 9. 12. 2005 v P. , M. , v pobočce České spořitelny, a. s., obviněná J. Š. jako externí zástupce České spořitelny, a. s., předložila obviněné J. J. úvěrovou smlouvu na částku 100.000,- Kč, žádost o poskytnutí úvěru, nepravdivé potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu a pokladní doklad k čerpání úvěru, nechala obviněnou J. J. podepsat tyto doklady jako dlužníka jménem H. P. a dále nechala jako spoludlužníka podepsat tyto doklady neztotožněného spolupachatele vystupujícího pod jménem O. S. , čímž byla České spořitelně, a. s., způsobena škoda ve výši 100.000,- Kč.
Odvolání obviněných J. Š. a J. J. , podaná proti výroku o vině a dalším výrokům, byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2010, sp. zn. 8 To 155/2010, podle §256 tr. ř. zamítnuta.
Obviněné J. Š. a J. J. podaly prostřednictvím obhájců v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze.
Obviněná J. Š. napadla výrok o zamítnutí svého odvolání s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítla nedostatek subjektivní stránky trestného činu. Uvedla, že podpis H. P. na smlouvě a dalších dokladech měla podle dohody obviněných zajistit obviněná J. J. Obviněná J. Š. zdůraznila, že nevěděla o tom, že smlouvu a další doklady ve skutečnosti podepsala sama obviněná J. J. , která napodobila podpis H. P. , a že tedy nešlo o pravý podpis H. P. Z toho obviněná J. Š. vyvozovala, že u ní nebylo dáno úmyslné zavinění. Obviněná J. Š. se dovoláním domáhala toho, aby Nejvyšší soud ohledně ní zrušil napadené usnesení a aby přikázal Městskému soudu v Praze věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Obviněná J. J. napadla výrok o zamítnutí svého odvolání s odkazem na důvody dovolání uvedené v §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Projevila nesouhlas se skutkovými zjištěními Obvodního soudu pro Prahu 1 a namítla, že zákonným znakům pomoci k trestnému činu úvěrového podvodu podle §10 odst. 1 písm. c) tr. zák., §250b odst. 1, 3 tr. zák. neodpovídá ani ten skutkový stav, který zjistil Obvodní soud pro Prahu 1. Obviněná J. J. poukázala na to, že nejprve byla částka 100.000,- Kč představující úvěr vyplacena neznámému muži a že teprve poté došlo k jednání, pro které byla odsouzena. Z této posloupnosti obviněná J. J. vyvozovala, že se nemohla dopustit pomoci k trestnému činu, neboť v době jejího jednání byl trestný čin již dokonán a účastenství za této situace nepřicházelo v úvahu. Obviněná J. J. se dovoláním domáhala toho, aby Nejvyšší soud ohledně ní zrušil napadené usnesení a aby přikázal Městskému soudu v Praze věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §265i odst. 3, 4 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že dovolání jsou důvodná.
K dovolání obviněné J. Š.
Dovolání obviněné J. Š. je nutno přisvědčit v tom, že skutková zjištění Obvodního soudu pro Prahu 1 nikterak nevyjadřují naplnění subjektivní stránky trestného činu, která spočívá v úmyslném zavinění.
Obhajoba obviněné J. Š. byla založena na tvrzení, podle něhož východiskem celé věci bylo sdělení obviněné J. J. (jinak její dlouhodobé kamarádky), že O. S. a H. P. potřebují úvěr 100.000,- Kč, přičemž obviněná J. J. jí sdělila osobní údaje těchto osob a předložila fotokopii občanského průkazu. Obviněná J. Š. podle své verze nechala připravit úvěrovou smlouvu, na kterou zároveň navazovalo vyplacení částky 100.000,- Kč muži vystupujícímu pod jménem O. S. oproti tomu, že podepsal příslušné písemnosti, a tím vyvstala potřeba, aby tyto písemnosti byly dodatečně podepsány také H. P. , která se k podpisu a převzetí peněz nedostavila. Obviněná J. Š. proto podle své obhajoby dala smlouvu obviněné J. J. za tím účelem, aby na ni obstarala podpis H. P. , a obviněná J. J. jí smlouvu s podpisem H. P. a s jejím občanským průkazem přinesla následujícího dne. Obviněná J. Š. podle této obhajoby nevěděla, že nejde o pravý podpis H. P.
Základním problémem rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 je to, že uvedenou obhajobu obviněné J. Š. sice zaznamenal, ale vůbec nevysvětlil, jak se s ní vypořádal, tj. zda ji považoval za pravdivou či nepravdivou, a neučinil žádná vlastní skutková zjištění o okolnostech tvrzených v rámci této obhajoby. To se promítlo do takové podoby výroku o vině, že je v něm v podstatě jen popsán objektivní průběh mechanismu podpisu úvěrové smlouvy a dalších písemností, aniž z něho vyplývá cokoli, co by korespondovalo se znaky úmyslu podle §4 písm. a) tr. zák. nebo podle §4 písm. b) tr. zák.
Obvodní soud pro Prahu 1 v odůvodnění rozsudku na str. 8 uvedl: „Obžalovaná (J. Š. ) si ... byla vědoma své povinnosti zkontrolovat podpis. Skutečnost, jak se sama hájí, že viděla občanský průkaz svědkyně P. , neznamenala, že řádně ověřila její podpis. Občanský průkaz viděla za jiných okolností, ani jí ho nepředložila sama svědkyně P. , ale podle jejích vlastních slov to byla obžalovaná J. Podle obžalované Š. ani u podpisu smlouvy svědkyní P. nebyla, nikdy ji osobně neviděla, přes tuto skutečnost to byla ona, kdo ověřil podpis. Za těchto okolností je nesporné, že si mohla být vědoma, že tento podpis není pravým podpisem svědkyně P. , zejména pokud ji nikdy neviděla, a to ani s údajným panem S. , který byl ve spořitelně.“
Z těchto úvah Obvodního soudu pro Prahu 1 rozhodně nevyplývá, že by obviněná J. Š. jednala úmyslně. Závěr, podle kterého obviněná „si mohla být vědoma, že ... podpis není pravým podpisem svědkyně P. “, odpovídá spíše nevědomé nedbalosti podle §5 písm. b) tr. zák. To ovšem nestačí k naplnění znaků trestného činu úvěrového podvodu, k jehož spáchání se vyžaduje úmyslné zavinění. Nelze tedy akceptovat výrok o vině obviněné J. Š. tímto trestným činem.
K dovolání obviněné J. J.
Dovolání obviněné J. J. je opodstatněné v tom směru, že ze skutkových zjištění Obvodního soudu pro Prahu 1 nevyplývá naplnění zákonných znaků pomoci k trestnému činu.
Obvodní soud pro Prahu 1 v odůvodnění rozsudku zaznamenal obhajobu obviněné J. J. spočívající v popření jakékoli účasti na posuzované věci, avšak vypořádal se s ní pouze v části týkající se podpisu H. P. , ohledně něhož na podkladě dvou znaleckých posudků z oboru grafologie zjistil, že ho vyhotovila obviněná J. J. Toto zjištění však samo o sobě nestačí k tomu, aby jednání obviněné J. J. bylo posouzeno jako pomoc k trestnému činu úvěrového podvodu. Uvedené zjištění totiž nijak nevyjadřuje, jaký význam pro poskytnutí úvěru měl podpis, ohledně něhož Obvodní soud pro Prahu 1 zjistil, že ho vyhotovila obviněná J. J. Z časové posloupnosti jednotlivých úkonů se totiž naznačuje možnost, že obviněná J. J. opatřila úvěrovou smlouvu a další listiny falešným podpisem H. P. v situaci, kdy úvěr již byl fakticky poskytnut tím, že částka 100.000,- Kč byla vyplacena muži vystupujícímu pod jménem O. S. Z toho by ovšem vyplývalo, že jednání obviněné J. J. nebylo v příčinné souvislosti s poskytnutím úvěru a tedy se vznikem škody na majetku České spořitelny, a. s., a že mohlo být jen nějakou formou zakrytí či dodatečné legalizace okolnosti, že úvěr byl poskytnut bez řádných podkladů.
Jednání obviněné J. J. je ve výroku o vině popsáno tak, že je reálná i varianta, podle níž k tomuto jednání došlo až poté, co trestný čin úvěrového podvodu již byl spáchán jinou osobou, popř. jinými osobami. Jednou ze zásad, jimiž je ovládán institut účastenství na trestném činu, je to, že účastenství přichází v úvahu jen ve stadiu před spácháním trestného činu nebo v průběhu jeho páchání, nikoli po jeho spáchání. To se plně vztahuje i na pomoc k trestnému činu podle §10 odst. 1 písm. c) tr. zák. Skutková zjištění Obvodního soudu pro Prahu 1 ohledně jednání obviněné J. J. jinak nevyjadřují nic, z čeho by se dalo usuzovat na to, že tu byla nějaká její součinnost ve stadiu před spácháním trestného činu nebo v průběhu jeho páchání. Za tohoto stavu nemůže výrok o vině obviněné J. J. pomocí k trestnému činu úvěrového podvodu obstát.
Závěrem k podaným dovoláním
Z toho, co bylo uvedeno v předcházejících částech tohoto usnesení Nejvyššího soudu, je zřejmé, že rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 je rozhodnutím, které spočívá na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jak ho vytkly obě obviněné. Tento závěr lze vztáhnout i na napadené usnesení Městského soudu v Praze, jak namítla obviněná J. Š. Napadené usnesení Městského soudu v Praze je vadné také z hlediska dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., jak uvedla obviněná J. J.
Nejvyšší soud proto z podnětu dovolání obviněných J. Š. a J. J. zrušil napadené usnesení Městského soudu v Praze, zrušil i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 jako součást řízení předcházejícího napadenému usnesení, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 1, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. března 2011
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec