ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.61.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 61/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 16. února 2011 o dovolání obviněného J. R. proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2010, sp. zn. 10 To 204/2010, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 1 T 247/2009 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. R. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 10. 12. 2009, sp. zn. 1 T 247/2009, byl obviněný J. R. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §224 odst. 1, 2 tr. zák. Za tento trestný čin byl odsouzen podle §224 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců. Podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu dvou roků. Podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu dvou roků.
O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 5. 2010, sp. zn. 10 To 204/2010, tak, že podle §258 odst. 1 písm. d) tr. ř. zrušil rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 10. 12. 2009, sp. zn. 1 T 247/2009, a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl a uznal obviněného vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §224 odst. 1 tr. zák., který obviněný spáchal tím, že dne 4. 4. 2009 v 10.30 hod. na silnici II. třídy v obci J., okr. P.-z., ve směru jízdy J.-H. J. jako řidič motocyklu Suzuki Bergman 125, předjížděl kolonu pomalu jedoucích vozidel, nevěnoval dostatečnou pozornost situaci v provozu a v km 2,857 narazil do přední části stojícího automobilu zn. Ford Mondeo, řízeného R. C., která vyjela z místní komunikace v úmyslu odbočit vlevo a které dávali řidiči na hlavní silnici přednost, přičemž při střetu utrpěla spolujezdkyně obviněného T. Š., zlomeninu kotníku pravé nohy a zhmožděniny, čímž byla omezena v běžném způsobu života po dobu déle než šest týdnů. Za trestný čin ublížení na zdraví podle §224 odst. 1 tr. zák. byl obviněný odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon mu byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání, které má obsahové náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. ř. Dovolání obviněného se opírá o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. d), g) tr. ř. K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. uvedl, že byla porušena „přítomnost obviněného“ v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání, jinak obviněný tento důvod dovolání nijak neodůvodnil.
K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný uvedl, že jako řidič jedoucí po hlavní silnici měl prakticky absolutní přednost v jízdě oproti vozidlům jedoucím z vedlejší silnice. Řidička vozu zn. Ford Mondeo stejně tak jako řidiči, kteří jí dávali přednost, porušili několik ustanovení zákona o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, zejména povinnost neomezit a neohrozit ostatní účastníky silničního provozu a počínat si ohleduplně, stejně jakož i ustanovení o jízdě křižovatkou a dání přednosti v jízdě vozidlům jedoucím po hlavní silnici. Namítl také, že soudy neprovedly stěžejní a zásadní důkaz, kterým je podle názoru obviněného znalecký posudek znalce Ing. Tyla z oboru dopravy. Podle obviněného ze skutkové věty rozsudků obou soudů vyplývá, že měl narazit do přední části vozidla zn. Ford Mondeo, aniž by však tato část vozidla byla specifikována a nebylo ani určeno, jakou částí motocyklu tak měl učinit. Poukázal na to, že skutková zjištění soudů nejsou úplná a že na jejich podkladě nebylo možno učinit závěr o naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu ublížení na zdraví podle §224 odst. 1 tr. zák. Není naplněna subjektivní a objektivní stránka trestného činu, ani tzv. kauzální nexus mezi jeho konkrétním zaviněným jednáním a způsobeným následkem. Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2010, sp. zn. 10 To 204/2010, a aby podle §265l odst. 1 tr. ř. krajskému soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněného uvedla, že údajně nesprávná skutková zjištění nemohou být důvody dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Uplatněnému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. odpovídá pouze námitka absence příčinné souvislosti mezi jednáním obviněného a vzniklým následkem v podobě zranění poškozené T. Š. Podle obviněného dopravní nehodu zavinila řidička R. C., která vjížděla na hlavní silnici z vedlejší komunikace a nedala mu přednost v jízdě. Státní zástupkyně poukázala na to, že z tzv. skutkové věty odsuzujícího rozsudku vyplývá, že obviněný nevěnoval dostatečnou pozornost silničnímu provozu při předjíždění pomalu jedoucí kolony vozidel a nepovšiml si, že ostatní řidiči nechávají vjet na hlavní silnici vůz řidičky R. C., která do vozovky najížděla opatrně a v určitou chvíli zůstala i stát, aby se mohla bezpečně zařadit. V době, kdy vozidlo zn. Ford Mondeo stálo, do něho obviněný narazil. Nejvyšší státní zástupkyně zdůraznila, že soud neučinil skutkové zjištění, že by vůz R. C. vytvořil obviněnému náhlou a neočekávanou překážku, na niž by obviněný nemohl reagovat. Soudem použitá právní kvalifikace skutku proto odpovídá zákonu.
Pokud jde o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., dovolání neobsahuje žádné konkrétní údaje o tom, kdy mělo dojít k porušení ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání, a proto se nelze touto námitkou zabývat. Dodala, že pokud by snad dovolatel zamýšlel pod tuto námitku subsumovat skutečnost, že soud neprovedl v jeho přítomnosti důkaz znaleckým posudkem z oboru dopravy, pak jde o námitku skutkového charakteru, která není v souladu s tímto, ale ani s žádným jiným dovolacím důvodem podle §265b tr. ř.
Z těchto důvodů nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné a aby rozhodnutí učinil podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlasila s rozhodnutím v neveřejném zasedání i pro případ jiného než navrhovaného rozhodnutí.
Nejvyšší soud se nemohl zabývat posouzením důvodnosti dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť obviněný tento dovolací důvod v souladu s §265f odst. 1 tr. ř. neodůvodnil.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav věci, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, který zjistil soud, a nikoli zjištění, jehož se domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav věci, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu věci zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu věci, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle §2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu věci, který zjistily soudy prvního a druhého stupně.
Obviněný uplatnil v rámci tohoto dovolacího důvodu převážně námitky skutkové, jimiž se dovolací soud vzhledem k zákonnému vymezení dovolacího soudu nemohl zabývat. Právní námitkou je pouze námitka týkající se příčinné souvislosti, jíž se zabýval Krajský soud v Praze, na jehož správné závěry Nejvyšší soud pro stručnost odkazuje. Nejvyšší soud z těchto důvodů shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné.
Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud dovolání obviněného jako celek odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. února 2011
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek