ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.720.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 720/2011-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 15. 6. 2011 o dovolání obviněné M. V. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2009, sp. zn. 9 To 301/2009, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 51 T 22/2008 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné M. V. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněná M. V. podala prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2009, sp. zn. 9 To 301/2009, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto její odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 51 T 22/2008. Výrok o zamítnutí odvolání napadla s odkazem na důvody dovolání uvedené v §265b odst. l písm. g), l) tr. ř. Svými námitkami projevila nesouhlas se skutkovými zjištěními, která se stala podkladem výroku o její vině, dále s tím, z jakých důkazů soudy vyvodily svá zjištění, a konečně s tím, jak soudy hodnotily tyto důkazy. Obviněná se dovoláním domáhala toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a tu odsuzující část rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10, která se jí týká, a aby přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 10 věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů výslovně stanovených v §265b odst. l písm. a) až 1) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby některý z důvodů uvedených v §265b odst. l písm. a) až 1) tr. ř. byl jen formálně deklarován, ale je nutné, aby uplatněné námitky tomuto dovolacímu důvodu odpovídaly i svým obsahem.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Právním posouzením skutku se tu rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že jde o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání podaném proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nemá znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod. Jako mimořádný opravný prostředek je dovolání určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. l písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám směřujícím proti skutkovým zjištěním soudů.
Obviněná byla odsouzena pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů). Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Obvodního soudu pro Prahu 10, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil i Městský soud v Praze, spočíval v podstatě v tom, že obviněná v P. – V. a na jiných místech v P. nejméně od února 2007 do 6. 6. 2007 kupovala pervitin, který vyráběl obviněný M. V., a prodávala tuto drogu V. H. pětkrát týdně po 0,3 g za částku 500 Kč jako cenu jedné dávky.
V podaném dovolání obviněná neuplatnila žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedeným skutkem nebyly naplněny znaky trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. Pouze takto pojaté námitky by odpovídaly dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Námitky obviněné byly zaměřeny proti zjištění, že prodávala pervitin V. H., a proti tomu, že soudy vzaly za podklad tohoto zjištění svědeckou výpověď V. H. z přípravného řízení. Obviněná se těmito námitkami snažila prezentovat svou vlastní verzi skutkového stavu založenou na tvrzení, že sama pervitin kupovala jen pro vlastní potřebu. Jde o ryze skutkové námitky, které jsou mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. l písm. g) tr. ř.
S ohledem na principy vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces může Nejvyšší soud do skutkového základu rozhodnutí napadeného dovoláním zasáhnout jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Takový rozpor je dán zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudů postrádají jakoukoli obsahovou spojitost s důkazy, jestliže skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.
Mezi skutkovými zjištěními Obvodního soudu pro Prahu 10, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Městský soud v Praze, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor. Zjištění, že obviněná prodávala pervitin V. H., v jakém množství, jak často a za jakou cenu, má odpovídající podklad ve svědecké výpovědi V. H. V hlavním líčení tato svědkyně nebyla vyslechnuta, protože se stala pro neznámý pobyt nedosažitelnou, ale důkaz její výpovědí byl proveden postupem podle §211 odst. 2 písm. a) tr. ř., tj. přečtením protokolu o jejím výslechu z přípravného řízení. Tomuto výslechu byl přítomen obhájce, takže výslech byl proveden za podmínek zaručujících jeho kontradiktornost jako jeden ze základních atributů spravedlivého procesu. Svědkyně V. H. dostatečně konkrétně a jasně popsala své kotakty s obviněnou jako osobou, od které kupovala pervitin. Při hodnocení výpovědi soudy nenašly žádný přesvědčivý důvod k tomu, aby výpovědi svědkyně nevěřily. Lze jen dodat, že výpověď svědkyně V. H. v podstatě koresponduje s výpovědí obviněného M. V., pokud jde o četnost a množství pervitinu, který od něho odebírala obviněná M. V. Soudy hodnotily důkazy v plné shodě s jejich obsahem, nedopustily se žádné deformace důkazů a ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. Své hodnotící úvahy soudy jasně, srozumitelně, přehledně a zejména logicky vysvětlily v odůvodnění svých rozhodnutí. To, že obviněná nesouhlasí se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, a že se neztotožňuje se skutkovými zjištěními soudů, není dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. byl v této věci uplatnitelný ve variantě spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku a v řízení předcházejícím tomuto rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Jde o konstrukci, která dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. váže na spojení s některým dalším dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., v dané věci na spojení s dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Z toho logicky vyplývá, že pokud uplatněné námitky svým obsahem nezakládají dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., pak nejsou dovolacím důvodem ani podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Nejvyšší soud proto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl dovolání obviněné M. V. jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
K okolnosti, že tu je výrazný časový odstup od doby vydání napadeného rozhodnutí, pokládá Nejvyšší soud za nutné poznamenat, že dovolání bylo podáno u Obvodního soudu pro Prahu 10 dne 6. 1. 2011 a věc byla předložena Nejvyššímu soudu dne 27. 5. 2011. V řízení před Nejvyšším soudem tedy nedošlo k žádným průtahům.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. června 2011
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec