ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.773.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 773/2011-28
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 13. července 2011 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného Z. T. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2011, sp. zn. 5 To 530/2010, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 3 T 129/2010, takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2011, sp. zn. 5 To 530/2010.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Praze přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. 2. 2011, sp. zn. 5 To 530/2010, zamítl ve veřejném zasedání odvolání obviněného a státního zástupce podle §256 tr. ř. jako nedůvodná. Tato odvolání byla podána proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 10. 11. 2010, sp. zn. 3 T 129/2010, jímž byl obviněný za přečiny neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku, a krádeže podle §205 odst. 1, 3 tr. zákoníku ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let.
Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný řádně a včas dovolání z důvodů uvedených v ustanovení §265b odst. 1 písm. d) a l) tr. ř. a namítá, že byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného a jeho obhájce ve veřejném zasedání a v předcházejícím řízení byl dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. Konkrétně pak namítá, že jemu i jeho obhájkyni bylo doručeno vyrozumění o konání veřejného zasedání dne 22. 2. 2011 od 13,45 hod. v místnosti soudu č. dv. 175, třetí patro, v budově soudu na ul. Spálená. V uvedený den se obviněný i obhájkyně včas dostavili k soudu, čekali před jednací síní č. dv. 175, a asi ve 14.15 hod. začali pátrat po příčině zpoždění veřejného zasedání, když zjistili, že jednací síň je zamčená. Po delší době zjistili, že jednání mělo být z neznámých důvodů konáno v jednací místnosti č. dv. 197 a když se tam dostavili, bylo jim sděleno, že jednání ve věci obviněného již skončilo a v nepřítomnosti účastníků bylo vyneseno rozhodnutí. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a přikázal odvolacímu soudu věc k novému projednání a rozhodnutí.
Obviněný v dovolání navrhl také, aby předseda senátu soudu I. stupně navrhl podle §265h odst. 3 tr. ř. Nejvyššímu soudu odložení výkonu rozhodnutí. Tento návrh byl předsedou senátu soudu I. stupně podán již 8. 4. 2011 a Nejvyšší soud rozhodl o odložení výkonu rozhodnutí usnesením ze dne 14. 4. 2011, sp. zn. 7 Tdo 497/2011.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání uvedla, že pokud jsou námitky obviněného v souladu se skutečností, bylo mu znemožněno účastnit se jednání o odvolání, když nebyla splněna základní podmínka pro konání veřejného zasedání, spočívající v řádném vyrozumění obviněného o jeho konání. Státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud vyhověl podanému dovolání a přikázal Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud zjistil, že námitky obviněného odpovídají uplatněným důvodům dovolání, když postupem odvolacího soudu byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání, protože obviněný nebyl o jeho konání řádně vyrozuměn.
Právo na projednání věci v jeho přítomnosti vyplývá pro obviněného z čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům.
Z ustanovení §263 odst. 4 tr. ř. přitom vyplývá, že není-li obviněný ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, může odvolací soud konat veřejné zasedání v jeho nepřítomnosti. To ale pouze v případě, že obviněný byl o jeho konání řádně a včas vyrozuměn (§233 odst. 2 tr. ř.). Podmínky pro konání veřejného zasedání v nepřítomnosti obviněného nejsou trestním řádem vymezeny tak striktně, jak je tomu v případě hlavního líčení a řídí se speciálními ustanoveními §232 a násl. tr. ř. Povinnost soudu řádně a včas vyrozumět obviněného o konání veřejného zasedání je ale základní podmínkou takového postupu.
Z protokolu o veřejném zasedání ze dne 22. 2. 2011 (čl. 150 tr. spisu) vyplývá, že se k jednání odvolacího soudu nedostavil obviněný, jeho obhájkyně ani zmocněnec poškozené. Veřejné zasedání pak v době od 13.45 hod. do 14.15 hod. proběhlo v jejich nepřítomnosti a bylo vyhlášeno dovoláním napadené usnesení.
Z úředního záznamu (č. l. 153 tr. spisu) předsedy senátu odvolacího soudu pak vyplývá, že se ve 14.30 hod., po skončení jednání v další trestní věci, dostavili do jednací síně obviněný, jeho obhájkyně i zmocněnec poškozené s tím, že jim bylo doručeno předvolání do jiné jednací síně (č. 175/III. patro), kde od 13.35 čekali, až se následně dozvěděli, že jednání proběhlo v jiné jednací síni (č. 197). To ostatně vyplývá i z vyrozumění obhájkyně a obviněného (č. l. 173 a 178 tr. spisu), ač z pokynu předsedy senátu (č. l. 144 tr. spisu) vyplývá, že strany měly být vyrozuměny o konání veřejného zasedání v jednací síni č. 197/3. patro. V důsledku tohoto administrativního pochybení tak obviněný nebyl řádně vyrozuměn o konání veřejného zasedání, kterého se chtěl osobně zúčastnit ale z uvedeného důvodu mu to nebylo umožněno.
Nejvyšší soud proto zjistil, že byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání ve smyslu uplatněného důvodu odvolání podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. a ve věci je tak dán i další uplatněný důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. července 2011
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš