ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.837.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 837/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 20. července 2011 dovolání obviněného M. H. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 22. 6. 2010, sp. zn. 13 To 266/2010, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 2 T 6/2009 a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. H. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 2 T 6/2009, byl obviněný M. H. uznán vinným trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., který spáchal ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. a trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák. ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. a za tyto trestné činy byl odsouzen podle §221 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. a §45 odst. 1, 2 a §45a odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost, aby rukou společnou a nerozdílnou se spoluobviněným L. Č. nahradil poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, krajské pobočce pro Pardubický kraj, Územní pracoviště Pardubice, Karla IV. 73, škodu ve výši 1.901,- Kč.
Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 22. 6. 2010, sp. zn. 13 To 266/2010, byl z podnětu odvolání státní zástupkyně zrušen napadený rozsudek podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. ve výroku o trestu, který byl uložen obviněnému M. H. Obviněnému M. H. byl tímto rozsudkem uložen podle §221 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. za trestné činy výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák., ohledně nichž zůstal výrok o vině v napadeném rozsudku nezměněn, úhrnný trest odnětí svobody na jeden rok. Podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. byl obviněný pro výkon trestu zařazen do věznice s dozorem. V ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek nezměněn a podle §256 tr. ř. byla zamítnuta odvolání obviněného M. H. i obviněného L. Č.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný M. H. prostřednictvím obhájce včas dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný v něm především namítl, že odvolací soud nedostatečně posoudil skutkový stav věci, nesprávně hodnotil jednotlivé svědecké výpovědi, které se během trestního řízení často rozcházely a nebral v potaz ani výpovědi svědků H., O., I., N., H., H., N., M. a dalších, kteří potvrzovali, že obviněný byl v době činu v S. na zábavě F. Stejně tak namítl rozporuplnost znaleckého posudku z oboru lékařství. Obviněný dodal, že orgány činné v trestním řízení nepostupovaly v souladu s zásadou materiální pravdy a zásadou vyhledávací a že zdánlivé nepřesnosti ve výpovědích svědků měly být podle zásady volného hodnocení důkazů a zásady in dubio pro reo hodnoceny ve prospěch obviněného. Podle názoru obviněného nebylo v řízení s pravděpodobností, která hraničí s jistotou, prokázáno, že se obviněný dopustil jednání, které bylo popsáno v obžalobě, a proto i nadále existují důvodné pochybnosti ve vztahu ke skutkovým okolnostem i k osobě obviněného.
Z těchto důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 22. 6. 2010, sp. zn. 13 To 266/2010, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu projednání. Dovolatel současně navrhl, aby dovolací soud odložil výkon uvedeného rozhodnutí až do rozhodnutí o dovolání.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností:
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o tento dovolací důvod, je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je v řízení o dovolání povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř., a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav věci zvažuje hmotně právní posouzení skutku, přičemž skutková zjištění soudu nemůže změnit.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom směru, že by skutkový stav zjištěný soudy nižších stupňů nenaplňoval znaky trestných činů, jimiž byl uznán vinným. Obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, tedy námitky, které směřují proti učiněným skutkovým zjištěním, proti hodnocení důkazů a proti rozsahu provedeného dokazování. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. Obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho obsahově nenaplňují a nejsou pod tento dovolací důvod podřaditelné. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). K námitce obviněného týkající se porušení zásady in dubio pro reo Nejvyšší soud dodává, že jde o procesněprávní zásadu, přičemž dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami procesněprávního charakteru.
Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud České republiky v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť uplatněné námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jiný dovolací důvod podle §265b tr. ř. Obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Nejvyšší soud neshledal podle §265o odst. 1 tr. ř. důvody pro odložení výkonu rozhodnutí.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. července 2011
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek