ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.840.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 840/2011-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 12. 7. 2011 o dovolání obviněného Š. R. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 9 To 293/2010, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 4 T 140/2009 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Š. R. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. 6. 2010, sp. zn. 4 T 140/2009, byl obviněný Š. R. uznán vinným trestným činem úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, 4 písm. b) tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb. , trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů) a odsouzen podle §250b odst. 4 tr. zák. k trestu odnětí svobody na dvě léta s tím, že výkon trestu byl podle §58 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen a zkušební doba byla podle §59 odst. 1 tr. zák. stanovena na dvě léta.
Jako trestný čin posoudil Obvodní soud pro Prahu 4 skutek, který podle jeho zjištění spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 22. 3. 2006 v P., S. n., v pobočce České spořitelny, a. s., uzavřel s touto bankou smlouvu o hypotečním úvěru ve výši 3 000 000 Kč za účelem převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu, které náležely JUDr. E. T., ač neměl v úmyslu získat byt, ale opatřit si prostředky na zaplacení dluhu vůči P. V., přičemž aby mu byl úvěr poskytnut, předložil České spořitelně, a. s., prostřednictvím O. S. žádost o hypoteční úvěr, nájemní smlouvu s bytovým družstvem a dvě dohody o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu, stvrdil tyto doklady svým podpisem, tím banku oklamal, dosáhl toho, že mu úvěr byl poskytnut tak, že na základě jeho pokynu byla částka 3 000 000 Kč převedena na účet P. V., a úvěr řádně nesplácel. Podle zjištění Obvodního soudu pro Prahu 4 byl zůstatek ve výši 2 988 467 Kč uhrazen až dne 9. 3. 2009.
Odvolání obviněného, podané proti výroku o vině a trestu, bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 9 To 293/2010, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že při sjednávání úvěru neuvedl žádné nepravdivé údaje a že akceptoval takové řešení svého dluhu vůči P. V., které mu bylo navrženo. Poukázal na to, že celou věc zařídil za významnou provizi Oldřich Skolil. Vyjádřil názor, že chybí subjektivní stránka trestného činu a že nevznikla žádná škoda. Uvedl, že jeho trestní stíhání se účelově stalo prostředkem k tomu, aby JUDr. E. T. dosáhla toho, že bude zbaven rodičovských práv k nezletilé N., kterou má s její dcerou. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby ho zprostil obžaloby nebo přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání je zjevně neopodstatněné.
Trestného činu úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, 4 písm. b) tr. zák. se dopustil mimo jiné ten, kdo při sjednávání úvěrové smlouvy uvedl nepravdivé údaje, způsobil-li takovým činem značnou škodu.
Nepravdivé údaje, které obviněný uvedl při sjednávání úvěrové smlouvy s Českou spořitelnou, a. s., se týkaly již samotného účelu úvěru. Obviněný deklaroval, že jde o úvěr na jeho bytové potřeby, tj. na pořízení družstevního bytu. Ve skutečnosti obviněnému nešlo o byt, nýbrž o to, aby získal prostředky na zaplacení dluhu, který měl vůči P. V. Ostatně prostředky z úvěru nechal převést přímo na bankovní účet P. V. Zdání, že účelem úvěru je pořízení bytu, obviněný podpořil předložením nájemní smlouvy s bytovým družstvem a dohod o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu. Ty však byly fingované, protože obviněný se ve skutečnosti nestal členem bytového družstva ani nájemcem družstevního bytu.
Namítaná okolnost, že obviněný pouze akceptoval řešení, které mu bylo navrženo, nic nemění na podvodné povaze jeho jednání. Šlo o řešení, které mu navrhl O. S., avšak obviněný evidentně věděl, že jeho podstatou je podvod vůči bance. Jedna z dohod o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu a nájemní smlouva s bytovým družstvem byly vyhotoveny s použitím předtištěných formulářů. I v případě, že z podnětu O. S. obviněný podepisoval tyto doklady nevyplněné, bylo z nich samotných bez dalšího zřejmé, o co jde, a obviněný tudíž věděl, že úvěr je požadován na předstírané pořízení družstevního bytu. Závěr o úmyslném zavinění obviněného nemůže být zvrácen účastí O. S., neboť obviněný se s navrženým řešením očividně ztotožnil při znalosti toho, že skutečnosti významné pro uzavření smlouvy o hypotečním úvěru jsou bance jen předstírány.
Přisvědčit nelze ani námitce, že nevznikla žádná škoda. Po uzavření úvěrové smlouvy a poté, co prostředky z úvěru byly převedeny na účet P. V., obviněný úvěr řádně nesplácel. Banka proto podnikla kroky, které vyústily v povinnost obviněného vrátit najednou celý zůstatek ve výši 2 988 467 Kč. Obviněný neměl dostatek prostředků ke splnění této povinnosti, byl nucen půjčit si odpovídající částku od třetí osoby a dluh vůči bance splnil až s výrazným časovým odstupem dne 9. 3. 2009. Uhrazení uvedené částky soudy důvodně považovaly za náhradu škody způsobené trestným činem, a nikoli za okolnost, z níž by mělo vyplývat, že škoda nevznikla.
Neurovnané vztahy s JUDr. E. T., s jejíž dcerou obviněný má nezletilé dítě, se nijak nedotýkají správnosti závěru, že obviněný spáchal trestný čin úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, 4 písm. b) tr. zák. Bez ohledu na namítanou okolnost, že JUDr. E. T. dala podnět k trestnímu stíhání obviněného a že jí trestní stíhání obviněného mohlo v jejím sporu s obviněným přijít vhod, je namístě závěr, že výrok o vině má plný podklad ve skutkových zjištěních, ke kterým soudy došly na podkladě provedeného dokazování bez ohledu na případné zájmy JUDr. E. T.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. července 2011
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec