ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.876.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 876/2011-16
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 20. července 2011 o dovolání obviněného L. V. , proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 3. 2011, sp. zn. 12 To 74/2011, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 17 T 169/2010, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného L. V. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 19. 1. 2011, sp. zn. 17 T 169/2010, byl obviněný L. V. uznán vinným pod bodem 1) rozsudku zločinem týrání svěřené osoby podle §198 odst. 1, 2 písm. c), d) tr. zákoníku, zločinem týrání osoby žijící ve společném obydlí podle §199 odst. 1, 2 písm. d) tr. zákoníku, přečinem ohrožování výchovy dítěte podle §201 odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku a pod bodem 2) přečinem zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle §198 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice s dozorem.
Proti tomuto rozsudku podali odvolání obviněný proti všem výrokům a státní zástupce proti výroku o trestu v neprospěch obviněného. Krajský soud v Hradci Králové z podnětu odvolání státního zástupce podle §258 odst. 1 písm. e) odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. nově uložil obviněnému podle §198 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let. Podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařadil obviněného pro výkon trestu do věznice s dozorem. Odvolací soud dále podle §256 tr. ř. zamítl odvolání obviněného.
Proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 3. 2011, sp. zn. 12 To 74/2011, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání proti všem výrokům opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že soud prvního stupně nevzal dostatečně v úvahu námitky obhajoby a že postupem soudů obou stupňů došlo ke zkrácení jeho práva na obhajobu. Obviněný především vytkl soudům nižších stupňů, že nepostupovaly v souladu s §2 odst. 5 tr. ř., když v trestním řízení braly v úvahu pouze důkazy v jeho neprospěch a na jejich základě rozhodly o jeho vině. Obviněný je dále přesvědčen, že zjištěný skutkový stav věci byl soudy nesprávně právně posouzen a odkázal na argumenty vyjádřené v odvolání, se kterými se odvolací soud údajně nedostatečně vypořádal.
Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí, případně aby sám rozhodl o vině a trestu.
Nejvyšší státní zástupce sdělil, že se nebude věcně vyjadřovat k podanému dovolání a souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností:
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o tento dovolací důvod, je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je v řízení o dovolání povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř., a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav věci zvažuje hmotně právní posouzení skutku, přičemž skutková zjištění soudu nemůže změnit.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom směru, že by skutkový stav zjištěný soudy nižších stupňů nenaplňoval znaky trestných činů, jimiž byl uznán vinným. Obviněný v dovolání napadl způsob hodnocení důkazů, tím však uplatnil námitky, které nenaplňují dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud České republiky v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť uplatněné námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jiný dovolací důvod podle §265b tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. července 2011
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek