ECLI:CZ:NS:2011:7.TDO.907.2011.1
sp. zn. 7 Tdo 907/2011-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 13. 7. 2011 o dovolání obviněného P. R. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře ze dne 2. 2. 2011, sp. zn. 14 To 370/2010, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 2 T 97/2010 takto:
Podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. R. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný P. R. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře ze dne 2. 2. 2011, sp. zn. 14 To 370/2010, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání a odvolání obviněného M. M. proti rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 20. 10. 2010, sp. zn. 2 T 97/2010. Výrok o zamítnutí svého odvolání napadl s odkazem na důvody dovolání uvedené v §265b odst. l písm. g), 1) tr. ř. Projevil nesouhlas se skutkovými zjištěními, která se stala podkladem výroku o jeho vině. Namítl, že tento výrok se opírá jednak o nezákonně použitý důkaz, čímž mínil svou výpověď z přípravného řízení, a jednak o nevěrohodný důkaz, čímž mínil výpověď obviněného M. M. Obviněný P. R. se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud ohledně něho zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů výslovně stanovených v §265b odst. l písm. a) až 1) tr. ř. Přitom nestačí takový důvod pouze formálně deklarovat, ale je nutné, aby uplatněné námitky svým obsahem tomuto důvodu odpovídaly. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že se jedná o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání podaném proti odsuzujícímu rozhodnutí je možné namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy namítat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou námitky s k u t k o v é povahy, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a nahrazení těchto zjištění jinou verzí skutkového stavu. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. l písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám směřujícím proti skutkovým zjištěním soudů.
Obviněný P. R. byl odsouzen pro zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Táboře, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Krajský soud v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře, spočíval v podstatě v tom, že obviněný P. R. od konce ledna 2010 do 14. 4. 2010 poskytl nejméně ve čtyřech případech obviněnému M. M. přechodně k užívání prostory bytu v T., V., zde ve třech případech společně s obviněným M. M. vyrobil z léků Modafen a Nurofenstopgrip přesně nezjištěné množství pervitinu a jednotlivé dávky této drogy zdarma poskytl nejméně třikrát B. K. a nejméně jednou A. S., přestože byl ve věci Okresního soudu v Táboře sp. zn. 13 T 200/2005 odsouzen pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. l tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů) k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na třicet měsíců, z jehož výkonu byl propuštěn dne 31. 3. 2009.
V podaném dovolání obviněný P. R. neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedenými skutkovými zjištěními nebyly naplněny znaky zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku. Pouze takto koncipované dovolání by odpovídalo dovolacímu důvodu podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. Námitky směřující proti skutkovým zjištěním představujícím podklad výroku o vině, proti tomu, o jaké důkazy se tato zjištění opírají, a proti tomu, jak soudy tyto důkazy hodnotily, nejsou pod uvedený dovolací důvod podřaditelné.
S ohledem na zásady vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces může Nejvyšší soud do skutkového základu rozhodnutí napadeného dovoláním zasáhnout jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Takový rozpor je dán zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudů nemají žádnou obsahovou spojitost s důkazy, jestliže skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod. Extrémní rozpor může nastat i tehdy, jestliže se skutková zjištění soudů opírají výlučně nebo alespoň v rozhodující míře o důkaz, který je zatížen nějakou podstatnou vadou a je proto nepoužitelný, a skutková zjištění soudů z ostatních důkazů nevyplývají.
V posuzovaném případě se o žádný extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Táboře, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně nejedná. Skutková zjištění soudů mají jasné zakotvení v důkazech, které soudy hodnotily důsledně v souladu s jejich obsahem a při jejichž hodnocení se nedopustily žádné deformace ani jiného vybočení z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. Soudy si byly vědomy toho, že obviněný P. R. ve výpovědi v hlavním líčení popřel spáchání skutku a že se tím jeho výpověď ocitla v protikladu k výpovědi obviněného M. M. Tento rozpor soudy překlenuly s použitím výpovědi obviněného P. R. z přípravného řízení, která byla v hlavním líčení přečtena podle §207 odst. 2 tr. ř. a která svým obsahem v podstatě korespondovala s výpovědí obviněného M. M. Soudy se zabývaly také tvrzením obviněného P. R., že k výpovědi v přípravném řízení byl donucen nátlakem policie. Policisty, kteří prováděli výslech obviněného, Okresní soud v Táboře v hlavním líčení vyslechl jako svědky k okolnostem výslechu obviněného P. R. Na tomto podkladě soudy konstatovaly, že výslech obviněného P. R. byl proveden korektně. Tento závěr je podporován okolností, že výslechu byli přítomni obhájce obviněného P. R. a obhájce obviněného M. M., aniž měli k jeho průběhu či způsobu jeho vedení jakékoli připomínky.
To, že obviněný P. R. se neztotožňuje se skutkovými zjištěními soudů a nesouhlasí se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem podle §265b odst. l písm. g) tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. l písm. l) tr. ř. byl v této věci uplatnitelný ve variantě, podle které lze dovolání podat, jestliže byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku a v řízení předcházejícím tomuto rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Dovolací důvod podle §265b odst. l písm. l) tr. ř. tu je vázán na některý z ostatních dovolacích důvodů uvedených v §265b odst. l písm. a) až k) tr. ř., v dané věci na dovolací důvod podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. Z této vázanosti logicky plyne, že pokud námitky obviněného nejsou dovolacím důvodem podle §265b odst. l písm. g) tr. ř., pak nejsou dovolacím důvodem ani podle §265b odst. l písm. l) tr. ř.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného P. R. odmítl podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. července 2011
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec