ECLI:CZ:NS:2011:8.TCU.106.2011.1
sp. zn. 8 Tcu 106/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 20. července 2011 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky mladistvého „tulipána“*), rozsudkem soudu pro mladistvé při Obvodním soudu Würzburg, Spolková republika Německo, ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. 708 Ls 933 Js 8182/09, pro trestný čin ublížení na těle v jednočinném souběhu s urážkou podle §223 I, 224 I bod 4, 185, 194 I, 230 I, 53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, 1, 3, 31 II, 74 zákona o soudech pro mladistvé Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu pro mladistvé v trvání tři roky, a to se zahrnutím trestního opatření uloženého mu rozsudkem soudu pro mladistvé při Obvodním soudu Würzburg, Spolková republika Německo, ze dne 30. 8. 2007, sp. zn. 707 Ls 933 Js 6308/07.
Odůvodnění:
Rozsudkem soudu pro mladistvé při Obvodním soudu Würzburg, Spolková republika Německo, ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. 708 Ls 933 Js 8182/09 jug., který nabyl právní moci dne 30. 9. 2009, byl mladistvý „tulipán“ (dále jen „mladistvý“) uznán vinným nebezpečným ublížením na těle v reálném souběhu činů s úmyslným ublížením na těle v reálném souběhu s urážkou podle §223 I, 224 I bod 4, 185, 194 I, 230 I, 53 trestního zákona Spolkové republiky Německo a podle 1, 3, 31 II, 74 zákona o soudech pro mladistvé Spolkové republiky Německo. Uvedených provinění se dopustil podle zjištění tamního soudu tím,
že dne 1. 1. 2009 mezi 03.00 a 03.15 hodin mladistvý společně s nyní již odsouzeným D. S. a D. Z. opustili diskotéku „V.“ v S. ve W., protože mladistvý chtěl telefonovat. Za tím účelem se obvinění zdržovali na ulici R. Protože mladistvý obdržel od své přítelkyně zprávu o tom, že ho podvedla, což ho rozzuřilo, začal bít pěstí do rolety domu, který se tam nacházel. Přibližně v 06.30 hodin se domů vraceli manželé S. a K. W. a procházeli ulicí R. kolem obou obviněných, přičemž mladistvý se nacházel vlevo od nich a obviněný D. S. s D. Z. na pravé straně R., a když kolem nich procházeli, nadával mladistvý S. W. „ty blbá píčo“, a když se ho poškozený K. W. pokusil uklidnit a řekl mu, aby dal pokoj, vykročil mladistvý proti poškozené a bezdůvodně ji pěstí udeřil pod levé oko, takže poškozená ztratila brýle, následně se rozvinula bitka mezi mladistvým a poškozenou, která se bránila tak, že mladistvý od dalšího jednání upustil. Současně s útokem mladistvého na poškozenou se obviněný D. S. vrhl na poškozeného K. W. a srazil ho k zemi a společně s D. Z. ho začali kopat do zad, stehen a cíleně na hlavu poškozeného. Poté, co mladistvý upustil od útoku na poškozenou, přidal se k oběma obviněným a s nimi kopal dále do K. W., který ležel nechráněný na zemi a na krátkou dobu ztratil vědomí. Když mladistvý zpozoroval, že se poškozená pokusila svému muži pomoci a odtáhnout ho, uprchl, a posléze i oba obvinění běželi za mladistvým na diskotéku „V.“. Útokem mladistvého utrpěla poškozená S. W. modřinu na levém oku, která jí způsobila desetidenní tlakovou bolest a dále utrpěla menší podlitiny na pažích. Poškozený K. W. utrpěl četné pohmožděniny a hematomy v oblasti hrudníku, na horním rtu, na pravém rameni, pravé paži, na obou stehnech a obou holeních, distorzi krční páteře a zlomeninu dvou žeber.
Za tato trestná jednání byl mladistvý odsouzen při zahrnutí trestního opatření uloženého mu rozsudkem soudu pro mladistvé při Obvodním soudu Würzburg, Spolková republika Německo, ze dne 30. 8. 2007, sp. zn. 707 Ls 933 Js 6308/07, k úhrnnému trestu pro mladistvé v trvání tří roků.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů („zákon o Rejstříku trestů“), Nejvyššímu soudu návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud návrh přezkoumal a shledal, že zákonné podmínky pro zaznamenání údajů o odsouzení mladistvého cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů jsou splněny.
Podle §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů může Nejvyšší soud na návrh ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona o Rejstříku trestů).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že mladistvý „tulipán“ je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení rozsudkem soudu pro mladistvé při Obvodním soudu Würzburg, Spolková republika Německo, ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. 708 Ls 933 Js 8182/09 jug., a týká se skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky. Jednak by šlo o provinění ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák. v té části skutkových zjištění, podle nichž se mladistvý sám dopustil útoku proti poškozené S. W., jednak pokusu provinění těžkého ublížení na zdraví podle §8 odst. 1, k §222 odst. 1 tr. zák., pokud se kopáním přidal ke svým spolupachatelům a rovněž společně s nimi způsobil zranění poškozenému K. W., a jednak proviněním výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., které vzhledem k tomu, že se čin udál na ulici, zahrnuje celé chování mladistvého včetně jeho úvodní části, kdy bil pěstí do rolety domu.
S ohledem na takto vymezenou právní kvalifikaci činu mladistvého jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Mladistvý se dopustil trestné činnosti především tím, že jiného fyzicky napadal, konal tak opakovaně a na dvou osobách a navíc na místě veřejnosti přístupném. Škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována právě tím, že se ji dopustil společně s dalšími osobami. Ze všech těchto důvodů je tedy možné shrnout, že mladistvý jednal v rozsahu, pro který lze jeho činnost označit ve smyslu §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů za závažnou.
Jde-li o druh trestního opatření, mladistvému bylo uloženo již poměrně nezanedbatelné nepodmíněné trestní opatření odnětí svobody. V tomto směru přitom zaznamenání cizozemského odsouzení nebrání ani ta skutečnost, že ze spisového materiálu nadto vyplývá, že mladistvý již byl ve Spolkové republice Německo v minulosti soudně trestán a jde ve smyslu platné právní úpravy České republiky o ukládání souhrnného trestu (§35 odst. 2 tr. zák.), jenž zahrnuje nejen shora vymezené činy, ale i ty, pro něž byl mladistvý již uznán vinným rozsudkem soudu pro mladistvé při Obvodním soudu Würzburg, Spolková republika Německo, ze dne 30. 8. 2007, sp. zn. 707 Ls 933 Js 6308/07, kde byl odsouzen pro úmyslnou jízdu bez řidičského oprávnění v reálném souběhu s nebezpečným ublížením na těle a ve dvou případech s pokusem loupežného vydírání a krádeží, jež jsou rovněž trestnými činy i podle trestního zákona České republiky (§221 odst. 1 tr. zák., §234 odst. 1 tr. zák., a §247 odst. 1 tr. zák.). Pokud jde o druh a závažnost uloženého trestního opatření, Nejvyšší soud posuzuje naplnění těchto podmínek ve vztahu ke konečnému (celkovému) uloženému trestu za přiměřené i ve smyslu českého trestního práva. To v konkrétním případě znamená, že relevantním je trestní opatření nepodmíněného odnětí svobody na tři roky uložené rozsudkem soudu pro mladistvé při Obvodním soudu Würzburg, Spolková republika Německo, ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. 708 Ls 933 Js 8182/09 jug., jež zahrnuje i trestní opatření uložené rozsudkem soudu pro mladistvé při Obvodním soudu Würzburg, Spolková republika Německo, ze dne 30. 8. 2007, sp. zn. 707 Ls 933 Js 6308/07.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. července 2011
Předsedkyně senátu:
JUDr. Milada Šámalová
*) byl použit pseudonym ve smyslu zák. č. 218/2003 Sb.