ECLI:CZ:NS:2011:8.TD.2.2011.1
sp. zn. 8 Td 2/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. ledna 2011 v trestní věci obviněného mladistvého „tulipána“*), vedené u Okresního soudu v Teplicích, soudu pro mládež, pod sp. zn. 3 Tm 34/2009, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. j e k projednání trestní věci obviněného mladistvého „tulipána“ p ř í s l u š n ý Okresní soud v Teplicích, soud pro mládež.
Odůvodnění:
Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ve Znojmě podala dne 1. 7. 2009 Okresnímu soudu ve Znojmě obžalobu na obviněného mladistvého „tulipána“ (dále převážně jen „mladistvý“) pro skutek spočívající v tom, že „v přesně nezjištěné době v odpoledních hodinách dne 31. 7. 2008 v T., v lesoparku zvaném „P.“ nad botanickou zahradou pohlavně zneužíval nezl., kdy ji líbal a nejméně v jednom případě s ní vykonal soulož, přičemž bezpečně věděl, že poškozená v dané době nedosáhla věkové hranice patnáct let“ , v němž spatřovala provinění pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1 zák. č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zák.“),
Samosoudkyně Okresního soudu ve Znojmě usnesením ze dne 13. 7. 2009, sp. zn. 3 Tm 37/2009, podle §39 zák. č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zák. č. 218/2003 Sb.“) tuto trestní věc postoupila k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Teplicích, soudu pro mládež. Učinila tak po zjištění, že mladistvý se již nenachází ve V. ú. ve V. na okrese Z., neboť po dovršení zletilosti byl z něho propuštěn do místa svého trvalého bydliště, které se nalézá v obvodu Okresního soudu v Teplicích.
Okresní soud v Teplicích, soud pro mládež, jemuž byla uvedená trestní věc postoupena (podle podacího razítka na č. l. 77 spisu se tak stalo již dne 25. 8. 2009 ), tento názor neakceptoval a usnesením ze dne 12. 7. 2010 , sp. zn. 3 Tm 34/2009, věc podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložil Nejvyššímu soudu České republiky, soudu pro mládež (dále jen „Nejvyšší soud“), k rozhodnutí o příslušnosti soudu. Tento postup odůvodnil tím, že ze zprávy Magistrátu města T., oddělení sociálně právní ochrany, ze dne 15. 3. 2010 vyplynulo, že žádné aktuální zprávy k poměrům mladistvého nejsou tomuto orgánu známy, a nelze proto bez dalšího dospět k jednoznačnému závěru o místní příslušnosti Okresního soudu v Teplicích, soudu pro mládež, k projednání a rozhodnutí předmětné věci. Okresní soud ve Znojmě, soud pro mládež, se prý měl před svým rozhodnutím o postoupení věci pokusit zjistit místo faktického bydliště mladistvého. Jestliže tak neučinil, je jeho rozhodnutí přinejmenším předčasné. Nadto soud poznamenal, že rozhodnutí o postoupení věci neměla učinit samosoudkyně, neboť mladistvý je projednáván pro provinění pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1 tr. zák. a tudíž se jedná o věc senátní.
Okresní soud v Teplicích, soud pro mládež, následně věc předložil k rozhodnutí Nejvyššímu soudu jako soudu pro mládež. Stalo se tak sice v souladu s ustanovením §24 odst. 1 tr. ř., ale teprve dne 7. 1. 2011 .
Podle naposledy citovaného ustanovení platí, že vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti soudu, rozhoduje o tom, který soud je příslušný k projednání věci, soud, jenž je nejblíže společně nadřízen soudu, u něhož byla podána obžaloba, a soudu, který má být příslušný podle rozhodnutí o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti. Tento soud je přitom vázán jen zákonnými hledisky rozhodnými pro určení příslušnosti, tedy v případě mladistvých zakotvenými v ustanoveních §37 a §39 zák. č. 218/2003 Sb.
Podle §37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu mladistvý bydlí, a nemá-li stálé bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje. Podle odst. 2 tohoto ustanovení nelze-li žádné takové místo zjistit nebo jsou-li mimo území České republiky, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu bylo provinění spácháno; jestliže nelze místo činu zjistit, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu vyšel čin najevo. Tyto varianty místní příslušnosti pro projednání trestní věci mladistvého před soudem pro mládež jsou ve vzájemném poměru subsidiarity a mají být aplikovány v pořadí, v jakém jsou uvedeny v §37 citovaného zákona.
S ohledem na to, že projednávaná věc byla Okresním soudem ve Znojmě, soudem pro mládež, postoupena Okresnímu soudu v Teplicích, soudu pro mládež, podle §39 zák. č. 218/2003 Sb., je namístě připomenout, že podle tohoto ustanovení může příslušný soud postoupit věc soudu pro mládež, u něhož je konání trestního řízení se zřetelem na zájmy mladistvého nejúčelnější.
Postoupení věci místně příslušným soudem pro mládež podle tohoto ustanovení představuje výjimku z pravidel o místní příslušnosti soudu v řízení proti mladistvému a je možné v kterémkoliv stadiu řízení před soudem pro mládež. Takový postup je však podmíněn zjištěním, že postoupení věci jinému soudu bude ku prospěchu mladistvého a že se zřetelem na zájmy mladistvého bude konání trestního řízení u tohoto soudu nejúčelnější. Hledisky, na nichž je založena možnost postoupit věc z důvodu vhodnosti jinému soudu pro jsou tedy jednak prospěch mladistvého a jeho zájmy vycházející z účelu zákona o soudnictví ve věcech mládeže zakotveného zejména v §1 odst. 2 citovaného zákona, jednak účelnost konání řízení u jiného soudu s ohledem na možnosti efektivnější součinnosti a spolupráce s jinými subjekty ve smyslu pravidel obsažených v §40 tohoto zákona (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Td 22/2008).
V posuzované věci je významné, že mladistvý se již v době podání obžaloby (dne 1. 7. 2009) ve V. ú. pro m. V., Z., okres Z. nenacházel. Z tohoto výchovného ústavu byl totiž propuštěn do místa trvalého bydliště v T., N., poté, co dne 14. 4. 2009 nabyl zletilosti (srov. č. l. 68 spisu). Na této adrese se však v následujícím období zřejmě nezdržoval, neboť se mu na ni nepodařilo doručit žádné rozhodnutí soudů v této věci. Úspěch nepřinesla ani snaha doručit mu rozhodnutí na adresu B., U N., kde měl údajně bydlet u J. H. (srov. č. l. 93 spisu). Dlužno však poznamenat, že o doručení rozhodnutí na další možnou adresu T., N. S. (srov. č. l. 85 spisu) se Okresní soud v Teplicích, soud pro mládež, ani nepokusil.
Z uvedených skutečností je zřejmé, že pokud místní příslušnost Okresního soudu ve Znojmě, soudu pro mládež, měla být založena podle místa, kde mladistvý vykonával ústavní výchovu, tj. na podkladě kritéria vyjádřeného v §37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. podle místa, kde mladistvý měl fakticky bydlet (srov. rozhodnutí publikované pod č. 15/2008 Sb. rozh. trest.), nepřicházelo uplatnění tohoto kritéria v úvahu. Jeho uplatnění však nepřichází do úvahy ani v současné době, neboť u mladistvého nebylo spolehlivě zjištěno místo, kde bydlí či kde se zdržuje, ani místo, kde pracuje (trvalé bydliště zřejmě má u něj jen formální charakter).
Za této situace je na místě aplikovat §37 odst. 2 zákona č. 218/2003 Sb., podle něhož koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu bylo provinění spácháno. Jestliže z podané obžaloby vyplývá, že provinění, jež je mladistvému kladeno za vinu, bylo spácháno v obvodu Okresního soudu v Teplicích, projednání věci soudem pro mládež právě tohoto okresního soudu vyhovuje jak zájmům mladistvého, tak i požadavkům řádného objasnění věci a potažmo i rychlosti a hospodárnosti řízení (zvláště když poškozená i ostatní svědci, které bude třeba k objasnění věci vyslechnout, bydlí v obvodu tohoto soudu).
Nejvyšší soud proto podle §24 odst. 1 tr. ř. rozhodl, že příslušným k projednání trestní věci mladistvého je Okresní soud v Teplicích, soud pro mládež. Jeho povinností (mimo jiné) bude projednat věc bez zbytečného odkladu a v přiměřené lhůtě (srov. §3 odst. 6 citovaného zákona). To je třeba zdůraznit už s ohledem na dosavadní průtahy ve věci (ze zvýrazněných dat v úvodu tohoto usnesení je např. zřejmé, že od postoupení věci do jejího předložení Nejvyššímu soudu uplynula doba více než čtrnácti měsíců).
Toliko pro úplnost je zapotřebí poznamenat, že z hlediska řešené problematiky se Nejvyšší soud nemohl zabývat námitkou vyjádřenou v usnesení Okresního soudu v Teplicích, soudu pro mládež, a spočívající v tom, že o postoupení věci podle §39 zák. č. 218/2003 Sb. nesprávně rozhodla samosoudkyně Okresního soudu ve Znojmě, soudu pro mládež. Ačkoli by bylo třeba v tomto směru mu přisvědčit, Nejvyšší soud nemohl v řízení podle §24 odst. 1 tr. ř. takovou vadu nijak napravit či odstranit.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 19. ledna 2011
Předseda senátu:
JUDr. Jan B l á h a
*) použit pseudonym ve smyslu zák. č. 218/2003 Sb.