ECLI:CZ:NS:2011:8.TDO.856.2011.1
sp. zn. 8 Tdo 856/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. července 2011 o dovolání obviněného M. S. , proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2010, sp. zn. 13 To 79/2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 2 T 302/2009, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného M. S. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 2 T 302/2009, byl obviněný M. S. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. a za tento trestný čin byl odsouzen podle §250 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Rovněž bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Krajský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 15. 6. 2010, sp. zn. 13 To 79/2010, odvolání, které proti shora uvedenému rozsudku podal obviněný, pro nesplnění náležitostí obsahu odvolání podle §253 odst. 3 tr. ř. odmítl.
Obviněný podal prostřednictvím obhájkyně JUDr. Aleny Březinové proti uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu z důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání, které zaměřil proti výroku o vině a trestu, o nichž bylo rozhodnuto rozsudkem soudu prvního stupně. V dovolání zdůraznil, že se nejedná o trestný čin, ale o spor mezi odběratelem a dodavatelem. Poškozený J. K. jako dodavatel převzal od obviněného k opravě auto s pokynem o rozsahu oprav a požadavkem na cenu v částce nejvýše 10.000,- Kč. Když však došlo v průběhu oprav k jejich realizaci ve větší šíři a navýšení ceny, nebyl obviněný o těchto nových skutečnostech poškozeným informován. Rozpory mezi obviněným a poškozeným nastaly proto, že poškozený nedodržel smluvní podmínky, a to přesto, že obviněný práce reklamoval, a poškozený trval na tom, že chce uhradit jím požadovanou jinou cenu. Podle obviněného se nejedná o trestný čin, neboť měl snahu s poškozeným jednat, ten však smírnou cestu odmítl a podal na obviněného trestní oznámení. V závěru dovolání proto obviněný navrhl, aby byl zproštěn obžaloby.
Přestože byl opis dovolání doručen Nejvyššímu státnímu zastupitelství, toto Nejvyššímu soudu sdělilo, že se k němu nebude vyjadřovat.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) při posuzování podaného dovolání nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští, přičemž v §265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. jsou taxativně vypočtena rozhodnutí, která je možno považovat za rozhodnutí ve věci samé. Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští.
Z obsahu spisu Okresního soudu v Mělníku, sp. zn. 2 T 302/2009, Nejvyšší soud zjistil, že poté, co byl rozsudek ze dne 26. 11. 2009, doručen obviněnému dne 18. 1. 2010 a jeho obhájkyni dne 23. 12. 2009 (č. l. 57), podal obviněný prostřednictvím obhájkyně dne 5. 1. 2010 proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně odvolání (č. l. 60), jež toliko ohlásil, tedy bez jakékoliv věcné argumentace. Vzhledem k tomu, že odvolání nebylo odůvodněno, předsedkyně senátu soudu prvního stupně vyzvala přípisem obhájkyni JUDr. Alenu Březinovou, aby odvolání doplnila o náležitosti uvedené v §249 odst. 1, 2 tr. ř., a to ve lhůtě pěti dnů od doručení. Výzvu obhájkyně osobně nepřevzala, ale je považována na základě fikce doručení dnem 30. 4. 2010 (č. l. 64) za doručenou. Lhůta k doplnění odvolání tak uplynula dne 5. 5. 2010. Okresnímu soudu v Mělníku bylo odůvodnění odvolání doručeno prostřednictvím faxu až dne 2. 6. 2010 (č. l. 66). Na základě těchto skutečností Krajský soud v Praze usnesením ze dne 15. 6. 2010, sp. zn. 13 To 79/2010, uvedené odvolání věcně nepřezkoumal a podle §253 odst. 3 tr. ř. ho odmítl, protože nesplňovalo náležitosti obsahu (viz strana 2 odůvodnění napadeného rozhodnutí).
Na základě takto zjištěných okolností Nejvyšší soud z obsahu spisu a odůvodnění napadeného rozhodnutí, jež spolu korespondují, zjistil, že odvolací soud za splnění zákonem vymezených podmínek podle §253 odst. 3 tr. ř. nemohl věcně odvoláním napadený rozsudek ve smyslu §254 odst. 1 tr. ř. přezkoumat, protože pro takový postup neměl splněny všechny zákonem požadované předpoklady. Za situace, kdy z uvedených zákonných důvodů odvolací soud nepřezkoumal správnost rozhodnutí soudu prvního stupně po věcné stránce proto, že ve věci shledal skutečnosti předpokládané v ustanovení §253 odst. 3 tr. ř., nelze v dovolání uplatňovat námitky týkající se nesprávnosti právního posouzení skutku ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., protože odvolací soud se touto otázkou meritorně nezabýval.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., o nějž obviněný dovolání opřel, nelze uplatnit, jestliže odvolací soud nemohl rozhodnutí soudu prvního stupně vůbec věcně přezkoumat např. proto, že opravný prostředek nesplňoval náležitosti obsahu odvolání. Rozhodnutí soudu druhého stupně lze totiž dovoláním napadat pouze v tom rozsahu, v jakém byl tento soud oprávněn a povinen přezkoumat rozhodnutí soudu prvního stupně podle hledisek §254 odst. 1 tr. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2003, sp. zn. 7 Tdo 1464/2003, uveřejněné v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, sešit č 3, T-666).
Za stávající situace by obviněný mohl podat dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu pouze odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř., v jeho první alternativě, tedy proto, že bylo rozhodnuto o odmítnutí řádného opravného prostředku, aniž by byly splněny procení podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2003, sp. zn. 5 Tdo 1135/2003, uveřejněné v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, sešit č. 2, T-655). Z uvedeného dovolacího důvodu však obviněný dovolání nepodal, a argumenty na něj dopadající v dovolání neuplatnil, neboť takovou vadu ani sám v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí nespatřoval (viz strana 2 odůvodnění napadeného usnesení).
Nejvyšší soud, když s ohledem na uvedené skutečnosti zjistil, že obviněný podal dovolání směřující toliko proti výroku o vině a trestu, o nichž bylo rozhodnuto rozsudkem soudu prvního stupně, jenž odvolací soud z podnětu odvolání obviněného věcně nepřezkoumal, shledal, že za zjištěných okolností je dovolání obviněného proti usnesení odvolacího soudu, jímž byl řádný opravný prostředek podle §253 odst. 3 tr. ř. odmítnut, nepřípustné.
Z tohoto důvodu Nejvyšší soud dovolání obviněného M. S. z důvodu jeho nepřípustnosti podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 20. července 2011
Předsedkyně senátu:
JUDr. Milada Šámalová