ECLI:CZ:NS:2012:11.TCU.114.2012.1
sp. zn. 11 Tcu 114/2012 - 7
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 14. prosince 2012 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů , a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky T. K. , rozsudkem Okresního soudu Bratislava I, Slovenská republika, ze dne 8. 9. 2011, sp. zn. 5T 50/2011, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Okresního soudu Bratislava I ze dne 8. 9. 2011 byl T. K. uznán vinným pokračujícím trestným činem loupeže a byl odsouzen ke společnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let a šesti měsíců. Současně byl zrušen výrok o vině a o trestu z rozsudku Okresního soudu Bratislava III ze dne 20. 6. 2011, sp. zn. 1T 50/2011, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině podklad.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Okresního soudu Bratislava I tím, že
1. dne 24. 3. 2011 přibližně kolem 10.50 hod. v B. na ulici Ľ. v prodejně sexshopu ve chvíli, kdy poškozená zaměstnankyně prodejny V. B. u pultu zapisovala zboží do knihy zápisů prodeje, tuto oslovil „toto je přepadení, dejte mi všechny peníze z kasy“, přičemž v pravé ruce držel plynovou pistoli, která vypadala jako skutečná krátká střelná zbraň, a tuto plynovou pistoli měl opřenou o skleněný pult a nasměrovanou na poškozenou, na to, když mu poškozená odpověděla, že je to sexshop a nemají moc peněz, reagoval tím, že zopakoval „dejte mi peníze z kasy“, následně dodal „nic nezkoušejte a dejte mi peníze“, na otázku poškozené, zda mu má dát i drobné, řekl „i drobné a dejte mi ty peníze do tašky“, na což poškozená z obavy o svoje zdraví a život vybrala z kasy finanční hotovost ve výši přibližně 346 €, vložila ji do aktovky obviněného, který po té řekl, aby volala policii až za tři minuty, a následně při odchodu řekl „promiňte“ a odešel z prodejny, a tím způsobil podnikateli H. A. , místo podnikání B. , M. , škodu ve výši 346 €,
2. v době mezi 11.35 hod. až 11.45 hod. dne 7. 4. 2011 v B. na ulici R. v prodejně E. C. přepadl pracovnici prodejny E. B. tak, že přistoupil k pultu VIP a namířil na ni zbraň značky Walther P22, černo stříbrné barvy, kterou držel v pravé ruce, se slovy „tichoučko, otevři kasu a dej mi peníze“, které mu poškozená v obavě o svůj život vydala v hotovosti ve výši 137,38 €, následně z místa činu odešel i s penězi a zbožím, a to erotickým prádlem černé barvy značky Catsuit v hodnotě 49,90 €, čímž způsobil poškozené společnosti City Realex, s. r. o., škodu ve výši 187,28 € a pracovnici prodejny psychickou újmu.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený T. K. je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie , přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin loupeže podle §173 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti osobní svobodě a proti majetku. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti opakovaně), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. prosince 2012
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch