ECLI:CZ:NS:2012:11.TCU.115.2012.1
sp. zn. 11 Tcu 115/2012-8
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 14. prosince 2012 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů , a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky L. R., rozsudkem Prvoinstančního soudu Boulogne-sur-Mer, Francie, ze dne 6. 12. 2010, sp. zn. 2367/2010 (10340000025), hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Prvoinstančního soudu Boulogne-sur-Mer ze dne 6. 12. 2010 byl L. R. uznán vinným trestným činem pomoci k nezákonnému vstupu, pohybu a pobytu cizince ve Francii nebo v Schengenském prostoru za jeho současného podrobení nehumánním podmínkám a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců a k trestu zákazu pobytu ve správním obvodu Nord (59) a Pas-de-Calais (62) po dobu tří let.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Prvoinstančního soudu Boulogne-sur-Mer tím, že v Calais a z území České republiky a pařížského kraje dne 3. 12. 2010 a v průběhu roku 2009 nezákonně usnadnil nezákonný vstup, pohyb nebo pobyt tím, že převážel ukryté migranty v kufru pronajatého vozu, a to T. V. H., vietnamského státního příslušníka, N. V. N., vietnamského státního příslušníka, a další neidentifikované migranty v rámci předchozích cest.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený L. R. je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie , přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle §340 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu státu na kontrole osob, které překračují jeho státní hranici. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti opakovaně), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. prosince 2012
Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch