ECLI:CZ:NS:2012:11.TCU.141.2011.1
sp. zn. 11 Tcu 141/2011-8
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 26. března 2012 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. J. , rozsudkem Řádného soudu v Miláně, Italská republika, ze dne 16. 6. 2005, č. 6873/05, který nabyl právní moci dne 5. 12. 2005, a to pro trestný čin krádeže podle §§110, 624, 625 odst. 7 italského trestního zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců a pokutě 600 €.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Řádného soudu v Miláně ze dne 16. 6. 2005 byl J. J. uznán vinným trestným činem krádeže a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců a pokutě 600 €.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Řádného soudu v Miláně spolu s dalším spolupachatelem tím, že
1. Dne 22. 7. 1998 v M. se za účelem zisku zmocnili vozidla Fiat Tipo, SPZ …, a odcizili ho majitelce E. P., která ho nechala zaparkované na veřejné ulici.
2. Dne 23. 7. 1998 v C. (FI) se za účelem zisku zmocnili vozidla Fiat Regata W, SPZ …, a odcizili ho majiteli F. L., který ho nechal zaparkované na veřejné ulici.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 22. 9. 2011, pod č. j. 2271/2008–MOT–T/11, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení italským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený J. J. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně především vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti opakovaně), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. března 2012
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch