ECLI:CZ:NS:2012:11.TCU.141.2012.1
sp. zn. 11 Tcu 141/2012-7
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 25. 10. 2012 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na vydání rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ve věci občana České republiky, obv. P. M., a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení P. M., rozsudkem Zemského soudu Krems an der Donau ze dne 8. 2. 2007, sp. zn. 16 Hv 125/06w, Rakouská republika, pro spáchání zločinu ilegálního převádění přes hranice podle §114 odst. 2, odst. 4 první případ, a odst. 5 první případ zákona o cizinecké policii, a podle §28 tr. zák. a §114 odst. 5 zákona o cizinecké policii trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem rakouského Zemského soudu Krems an der Donau ze dne 8. 2. 2007, sp. zn. 16 Hv 125/06w, který nabyl právní moci téhož dne, byl obv. P. M. uznán vinným ze spáchání výše uvedeného trestného činu a následně odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let.
Podle skutkových zjištění Zemského soudu Krems an der Donau obv. P. M. spolu se spoluobviněným M. H. začátkem září 2006, začátkem října 2006 a v noci na 3. 11. 2006 v Česku a Rakousku ve vědomé a chtěné spolupráci jako spolupachatelé s úmyslem neoprávněně se obohatit získanou odměnou, jakož i s úmyslem opakovaným pácháním takových činů a jako členové kriminálního seskupení, podporovali protiprávní vcestování cizinců do členského státu Evropské unie tím, že M. H. pronajatým osobním vozem dopravil vždy čtyři čínské státní příslušníky za účelem ilegálního přechodu hranice k česko-rakouské hranici v prostoru K., P. M. je odtud ilegálně převedl přes hranice a M. H. je po svém vcestování přes W. do Rakouska dopravil svým osobním vozem z K. do Itálie, resp. v noci na 3. 11. 2006 podle plánu do K. jel, aby tam cizince nabral a dopravil je do Itálie.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. 1545/2011-MOT-T/11 ze dne 9. 10. 2012, Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 12. 10. 2012.
Podle §4a odst. 3 může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený P. M. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a toto odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle §340 tr. zákoníku).
Co se týče závažnosti spáchaného skutku, odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti pořádku ve věcech veřejných. Uvedené trestné činnosti se dopustil navíc opakovaně, neboť ilegálně převedl přes území České republiky a Rakouska do Itálie minimálně dvanáct osob čínské národnosti, takže lze tuto jeho trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh a výměru uděleného trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen trest odpovídající závažnosti předmětného trestného činu, tj. trest odnětí svobody ve výměře 2 (dvou) let.
Z toho vyplývá, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení obv. P. M. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, a proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. října 2012
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman