ECLI:CZ:NS:2012:11.TCU.196.2012.1
sp. zn. 11 Tcu 196/2012-15
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 14. prosince 2012 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na přijetí rozhodnutí ve věci občana České republiky, obv. I. B. , podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení I. B. , rozsudkem Soudu prvního stupně ve Veurne ze dne 2. 10. 2007, č. 537, ve spojení s rozsudkem Soudu prvního stupně v Antverpách ze dne 30. 4. 2008, č. 2281, Belgické království, pro spáchání trestného činu zločinného spolčení, krádeže, pokusu o trestný čin krádeže vloupáním a pokusu o trestný čin krádeže, za který mu byl uložen podle článků 1, 2, 3, 7 a článků 25, 65, 66, 461, 463, 465, 466, 467 belgického tr. zákoníku, trest odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Soudu prvního stupně ve Veurne ze dne dne 2. 10. 2007, sp. zn. 537/2007, ve spojení s rozsudkem Soudu prvního stupně v Antverpách ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 2281, Belgické království, byl I. B. uznán vinným ze spáchání výše uvedených trestných činů a následně odsouzen k trestu odnětí svobody.
Podle skutkových zjištění Soudu prvního stupně ve Veurne ze dne dne 2. 10. 2007, č. 537 obv. I. B. :
A. dne 28. 5. 2007 ve městě K. –W. porušil čl. 51, 52, 461 a 467 tr. zákoníku, když se pokusil vloupáním ke škodě N. R. a G. M. odcizit blíže neurčené věci, které mu nepatřily a pouze v důsledku okolností, které byly na vůli pachatele nezávislé, byl zastaven,
B. dne 30. 5. 2007 ve městě A. porušil čl. 51, 53, 66, 461 a 466 belgického tr. zákoníku, když se pokusil vloupáním ke škodě R. A. podvodným způsobem odnést blíže neurčené věci, které mu nepatřily, a v období od 22. 5. 2007 do 30. 5. 2007 porušil tytéž čl. tr. zákoníku, když se na blíže neurčených místech, na úkor neznámých poškozených, pokusil přivlastnit věci, které mu nepatřily,
C. v období od 28. 5. 2007 do 30. 5. 2007 na blíže nespecifikovaném místě porušil čl. 461, 463 a 465 belgického tr. zákoníku tím, že na úkor nezjištěné osoby odnesl láhev coca coly,
D. v období od 28. 5. 2007 do 1. 6. 2007 ve městě K. porušil čl. 322, čl. 323 odst. 2 belgického tr. zákoníku, které se týkají úmyslu spolku zločinců spáchat útok na osoby nebo majetky, zejm. trestné činy krádeže vloupáním,
E. v období od 28. 5. 2007 do 1. 6. 2007 ve městě A. porušil čl. 322 a čl. 323 odst. 2 belgického tr. zákoníku, které se týkají úmyslů spolku zločinců spáchat útok na osoby nebo na majetky, zejm. podvody nebo krádeže.
Podle skutkových zjištění Soudu prvního stupně v Antverpách ze dne 30. 4. 2008, č. 2281 obv. B. :
- dne 22. 3. 2008 se v R. pokusil vloupáním ke škodě G. B. a V. G. , odcizit blíže neurčenou finanční částku, která mu nepatřila, prostřednictvím vloupání, vlezení nebo falešných klíčů podvodně, přičemž záměr tento delikt spáchat se vyjevil nižšími činy, které tvoří počátek z provedení tohoto deliktu, a pouze v důsledku okolností, které jsou na vůli pachatele nezávislé, byly zastaveny nebo se minuly účinkem,
- dne 21. 3. 2008 v R. ke škodě G. G. podvodně odcizil finanční částku 200,- €, která mu nepatřila,
- dne 21. 3. 2008 ke škodě V. D. W. L. a dne 24. 3. 2008 ke škodě C. J. , se obviněný pokusil podvodně odcizit blíže neurčené věci, které mu nepatřily, přičemž záměr tento delikt spáchat se projevil vnějšími skutky, které tvoří počátek provedení tohoto deliktu a pouze v důsledku okolností, které byly na vůli pachatele nezávislé, byly zastaveny nebo se minuly účinkem.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. 1179/2008-MOT-T/9 ze dne 14. 11. 2012, Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 20. 11. 2012.
Podle §4a odst. 3 může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že odsouzený I. B. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku). Co se týče závažnosti spáchaných trestných činů, odsouzený se opakovaně dopouštěl majetkové trestné činnosti, a to i poté, co byl rozsudkem Soudu prvního stupně ve Veurne ze dne 2. 10. 2007, č. 537, odsouzen k podmíněnému trestu a peněžité pokutě. Pokud jde o druh a výměru uděleného trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen trest odpovídající závažnosti předmětného trestného činu, v důsledku čeho mu byl uložen trest odnětí svobody ve výši 18 (osmnácti) měsíců.
Z toho vyplývá, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení obv. I. B. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, a proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. prosince 2012
Předseda senátu: JUDr. Stanislav Rizman