ECLI:CZ:NS:2012:11.TD.2.2012.1
sp. zn. 11 Td 2/2012-6
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky v trestní věci obviněné K. K., vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 10 T 220/2011 rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. ledna 2012 o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. j e k projednání trestní věci obviněné K. K. p ř í s l u š n ý Okresní soud Praha-západ.
Odůvodnění:
Okresní státní zástupce v Benešově podal dne 13. 12. 2011 Okresnímu soudu v Benešově návrh na potrestání obviněné K. K. pro přečin podvodu podle
§209 odst. 1, 2 tr. zákoníku, kterého se měla dopustit tím, že „v úmyslu obohatit se na cizí úkor a finanční prostředky nevrátit, se v průběhu měsíce ledna 2011 zaregistrovala jako zájemce o půjčku ve výši 30 000 Kč na internetovém portálu www.bankerat.cz administrátora a zprostředkovatele půjček Accey, s. r. o., se sídlem Praha 4, K Dolům 1924/42, Praha 4, když nepravdivě uvedla, že je zaměstnána jako grafička v pracovním poměru na dobu neurčitou a dosahuje čistého měsíčního příjmu ve výši 19 300 Kč, zároveň předložila nepravdivé potvrzení o výši příjmu, dle kterého je od 1. 4. 2007 zaměstnaná v pracovním poměru na dobu neurčitou u zaměstnavatele JAROmedia, Družstevní 470, Bystřice, jako grafický pracovník, kde dosahuje čistého měsíčního příjmu 20 396 Kč, ačkoliv v uvedeném ani jiném pracovním poměru nebyla zaměstnána a nedosahovala uváděných pravidelných měsíčních příjmů, poté v době od 14. 1. 2011 do 25. 1. 2011 uzavřela s Ing. J. J. smlouvu o půjčce 30 000 Kč, které se zavázala uhradit ve dvanácti pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 228 Kč, když svým podpisem potvrdila pravdivost informací poskytnutých věřiteli a administrátorovi včetně potvrzení, že proti ní není vedena exekuce nebo výkon rozhodnutí, ačkoli proti ní byla vedena řada exekucí, a poté, co jí na její účet vedený u FIO banky byla zaslána po odečtení nákladů na zprostředkování částka 29 100 Kč, tak tyto finance z účtu vybrala, stala se nekontaktní a žádné finanční prostředky nevrátila, přičemž rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně, sp. zn. 4 T 17/2009, ze dne 11. 2. 2010 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Olomouci, sp. zn. 68 To 139/2010, ze dne 7. 5. 2010 byla odsouzena za spáchání trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří let se zařazením do věznice s dozorem, když výkon trestu jí byl přerušen usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6, sp. zn. 37 Nt 4068/2010, ze dne 3. 12. 2011, který nabyl právní moci dnem 11. 12. 2010, na dobu od právní moci usnesení do jednoho roku od narození dítěte.“
Usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 19. 12. 2011, sp. zn. 10 T 220/2011, byla podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a §24 odst. 1 tr. ř. trestní věc obviněné předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Okresní soud v Benešově není místně příslušný k jejímu projednání a rozhodnutí. Podle citovaného usnesení z popisu skutku tak, jak je uveden v obžalobě, není zřejmé, kde došlo k jednání obviněné, ani kde došlo k následku. Není zřejmé ani to, kdo je poškozeným. Z obsahu spisu však vyplývá, že obviněná uzavírala smlouvu o půjčce v místě svého tehdejšího bydliště v obci H., okres Praha-západ. Přímá škoda jednáním, pro které je obviněná stíhána, pak měla podle spisové dokumentace vzniknout paní J. J., jelikož ona měla být osobou, která úvěr poskytla. Ta smlouvu podle svého vyjádření uzavřela na adrese H., B., okr. Opava. Dle názoru Okresního soudu v Benešově tak přichází v úvahu místní příslušnost Okresního soudu v Opavě nebo Okresního soudu Praha-západ.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k závěru, že lze přisvědčit důvodům uvedeným v usnesení Okresního soudu v Benešově. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele, naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. V daném případě obviněná v rámci podání vysvětlení (č. l. 10) uvedla, že smlouvu o půjčce uzavřela ve svém tehdejším bydlišti v H., okr. Praha-západ, tedy se zde dopustila jednání, ve kterém je spatřován výše uvedený trestný čin. Tím je dána místní příslušnost Okresního soudu pro Prahu-západ. Za místo, kde v daném případě měl nastat následek trestného činu, je třeba považovat bydliště poškozené J. J., tedy B., okr. Opava. Tím je dána místní příslušnost Okresního soudu v Opavě.
V daném případě má Nejvyšší soud za vhodnější, aby věc projednal Okresní soud Praha – západ, neboť v návrhu na potrestání jsou uvedeni svědci, kteří by měli být vyslechnuti u hlavního líčení, a to Ing. R. K., jednatel Accey, s. r. o., se sídlem v Praze 4, R. N. (bytem v B., okr. Benešov) a M. Ž. (bytem Praha 4), pro něž je Okresní soud Praha-západ dopravně dostupnější než Okresní soud v Opavě, v jehož obvodu bydlí pouze poškozená J. J.
Z těchto důvodů bylo ve sporu o příslušnost podle §24 tr. ř. rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 27. ledna 2012
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch