ECLI:CZ:NS:2012:11.TD.25.2012.1
sp. zn. 11 Td 25/2012-9
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky v trestní věci obviněného S. R. , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 3 T 25/2012 rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. července 2012 o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. j e k projednání trestní věci obviněného S. R.
p ř í s l u š n ý Obvodní soud pro Prahu 10.
Odůvodnění:
Státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 7 podal dne 30. 4. 2012 Obvodnímu soudu pro Prahu 7 obžalobu na obviněného S. R. pro zločin padělání a pozměnění peněz podle §233 odst. 2 alinea první tr. zákoníku a přečin ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 tr. zákoníku. Zločinu padělání a pozměnění peněz se měl dopustit tím, že si v přesně nezjištěné době a na nezjištěném místě pomocí inkoustové tiskárny a stříbrné samolepící fólie vyrobil napodobeniny bankovek nominální hodnoty 500 Kč, z čehož minimálně 8 kusů se sériovým číslem ......., 12 kusů se sériovým číslem ......, 8 kusů se sériovým číslem ......, 4 kusy se sériovým číslem ....... a 4 kusy se sériovým číslem ......, s cílem udat je jako pravé, přičemž tyto bankovky byly v období od 15. 4. 2011 do 18. 10. 2011 zachyceny z oběhu, kdy jimi bylo placeno na různých místech v České republice, která jsou podrobně specifikována v obžalobě, jednalo se o 36 případů zadržení bankovek. Přečinu ublížení na zdraví se měl obviněný dopustit tím, že dne 21. 6. 2011, v 10.30 hodin v P., ve Vazební věznici R., v cele č. ..., napadl úderem otevřenou dlaní na levé ucho a následně dvěma údery rukou sevřenou v pěst do oblasti levé části hlavy, za levý ušní boltec poškozeného D. J., a způsobil mu tak protržení levého ušního bubínku, tedy středně těžké a bolestivé poranění, které poškozeného omezovalo v obvyklém způsobu života po dobu více než jednoho týdne, a drobnou tržně zhmožděnou ranku s drobným otokem nad levým uchem.
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 10. 5. 2012, sp. zn. 3 T 25/2012, byla podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. trestní věc obviněného předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Obvodní soud pro Prahu 7 není místně příslušný k jejímu projednání a rozhodnutí. Podle citovaného usnesení je zločin podle §233 odst. 2 alinea první tr. zákoníku dokonán již vyhotovením padělku platidla, nikoliv následnou distribucí bankovek, jak by mohlo vypadat z poněkud zavádějícího výroku obžaloby. Ta působí tak, že jednotlivé nálezy bankovek považuje za dílčí útoky pokračujícího zločinu. Podle ustálené soudní praxe platí, že pokud pachatel padělá peníze v úmyslu udat je jako pravé, dopouští se pouze trestného činu podle §233 odst. 2 alinea první, i když je pak udá do oběhu.
Uvedený zločin přitom obviněný nejspíše spáchal ve svém pokoji v ubytovně D., k čemuž dospěl Okresní soud pro Prahu 7 i v řízení vedeném pod sp. zn. 24 T 119/2011, ve kterém obviněného odsoudil mj. pro spáchání zločinu stejné právní kvalifikace, jehož se dopustil paděláním bankovek shodné nominální hodnoty a výrobního čísla jako v projednávané věci. Tomuto závěru nasvědčují hlavně výsledky domovní prohlídky provedené dne 28. 4. 2011, při níž byly nalezeny mj. stříbrné proužky, stříbrná lepicí páska, tiskárna, multifunkční zařízení, 26 listů papíru formátu A4 potištěných motivem bankovky 500 Kč a dopisní obálka obsahující padělané bankovky stejných sériových čísel, jako v projednávané věci. Ubytovna D. se nachází na Praze 10. Soud nicméně připouští, že obviněný mohl bankovky padělat i na jiném místě. Nic však nenasvědčuje tomu, že se tak stalo v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 7. Podle subsidiárního hlediska §18 odst. 2 věta první tr. ř. by měl v případě nezjištěného místa činu konat řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje. Ani v tomto případě nejde o Obvodní soud pro Prahu 7. Obvodní soud pro Prahu 7 nakonec dospěl k závěru, že řízení by měl konat soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo, což jsou obvody všech soudů, kde byly padělané bankovky zadrženy (ani zde nejde o případ Obvodního soudu pro Prahu 7).
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k závěru, že lze přisvědčit důvodům uvedeným v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele, naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. V daném případě je třeba dát za pravdu Obvodnímu soudu pro Prahu 7 v tom směru, že zločin padělání a pozměnění peněz podle §233 odst. 2 alinea první tr. zákoníku je dokonán již tím, že pachatel bankovky vyrobí v úmyslu udat je jako pravé. V daném případě z obsahu trestního spisu s velkou pravděpodobností vyplývá, že se obviněný tohoto činu dopustil ve svém pokoji v ubytovně D., která se nachází na Praze 10, jak bylo výše citováno z rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 7. Nejvyšší soud je toho názoru, že pro určení místní příslušnosti je míra této pravděpodobnosti dostačující. Není proto třeba přistoupit k určení místní příslušnosti podle sekundárních hledisek upravených v §18 odst. 2 tr. ř., místně příslušným k projednání věci je Obvodní soud pro Prahu 10.
Z těchto důvodů bylo ve sporu o příslušnost podle §24 tr. ř. rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 12. července 2012
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch