ECLI:CZ:NS:2012:11.TD.4.2012.1
sp. zn. 11 Td 4/2012-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněného MVDr. F. Š. , CSc., projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. března 2012 návrh obviněného na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. řádu a rozhodl takto:
Návrh na odnětí věci Krajskému soudu v Ostravě vedené pod sp. zn. 6 To 271/2010 a její přikázání Krajskému soudu v Brně podle §25 tr. řádu se
z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 25. září 2007, sp. zn. 4 T 33/2007, byl obviněný MVDr. F. Š., CSc., uznán vinným trestným činem neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle §249a odst. 2 tr. zák. a byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání sedmi měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků.
K odvolání obviněného Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 13. března 2008, sp. zn. 6 To 752/2007, rozhodl podle §258 odst. 1 písm. b) tr. ř. tak, že rozsudek okresního soudu v celém rozsahu zrušil a podle §259 odst. 3 písm. b) tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného MVDr. F. Š., CSc., uznal vinným pokusem trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle §249a odst. 2 tr. zák. a §8 odst. 1 tr. zák. a uložil mu trest odnětí svobody v trvání pěti měsíců, jehož výkon podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání patnácti měsíců.
K dovolání obviněného MVDr. F. Š., CSc., Nejvyšší soud usnesením ze dne 25. února 2009, sp. zn. 3 Tdo 1459/2008, podle §265k odst. 1 tr. ř. napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. března 2008, sp. zn. 6 To 752/2007, jakož i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 25. září 2007, sp. zn. 4 T 33/2007, zrušil a podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal věc Okresnímu soudu v Bruntále k novému projednání a rozhodnutí.
V novém řízení Okresní soud v Bruntále rozsudkem ze dne 9. března 2010, sp. zn. 1 T 104/2009, uznal obviněného MVDr. F. Š., CSc., vinným pokusem trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle §249a odst. 2 tr. zák. a §8 odst. 1 tr. zák. a uložil mu trest odnětí svobody v trvání pěti měsíců, jehož výkon podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání patnácti měsíců.
K odvolání obviněného MVDr. F. Š., CSc., Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 19. listopadu 2010, sp. zn. 6 To 271/2010, podle §258 odst. 1 písm. b) tr. ř. napadený rozsudek okresního soudu v celém rozsahu zrušil a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného MVDr. F. Š., CSc., uznal vinným pokusem trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle §249a odst. 2 tr. zák. a §8 odst. 1 tr. zák. a uložil mu trest odnětí svobody v trvání pěti měsíců, jehož výkon podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání patnácti měsíců.
Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu obviněný MVDr. F. Š., CSc., podal dovolání, o němž Nejvyšší soud rozhodl usnesením ze dne 2. listopadu 2011, sp. zn. 3 Tdo 385/2011, tak, že podle §265k odst. 1 tr. ř. napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. listopadu 2010, sp. zn. 6 To 271/2010, zrušil a podle §265l odst. 1 tr. ř. věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. Věc se tedy v současné době (opět) nachází u Krajského soudu v Ostravě ve fázi odvolacího řízení.
Podáním doručeným Krajskému soudu v Ostravě dne 6. ledna 2012, obviněný MVDr. F. Š., CSc., podle §25 tr. ř. navrhl odnětí věci tomuto soudu a její přikázání Krajskému soudu v Brně. Jako důvod pro takový postup označil skutečnost, že ve věci sp. zn. 4 T 33/2007 rozhodoval nezákonný soudce, když věc byla odňata JUDr.Vladimíře Kikerlové a místo toho byla rozhodována JUDr. Janou Janečkovou, dříve Langovou. Proti obviněnému dále bylo zahájeno trestní stíhání, ač se žádné trestné činnosti nedopustil a o jeho stížnosti do usnesení o zahájení trestního stíhání rozhodovala státní zástupkyně Mgr. Alena Pavláková, která k tomuto nebyla oprávněna. Předmětné usnesení o zahájení trestního stíhání tak podle názoru obviněného dosud nenabylo právní moci. Vůči prap. Bc. Martinu Škorňovi, policejnímu inspektorovi, který ve věci vypracoval usnesení o zahájení trestního stíhání, obviněný podal námitku podjatosti, k níž se tento dosud nevyjádřil, lze tedy dospět k závěru, že se podjatý cítí a usnesení o zahájení trestního stíhání tak bylo vydáno podjatým orgánem. Ve věci podanou obžalobu pak obviněný považuje za nicotnou, podanou v rozporu s §2 odst. 1 tr. ř. S těmito obviněným opakovaně namítanými skutečnostmi se soudy nijak nevypořádaly a obviněného již několikrát uznaly vinným. Soudy také nereagovaly na jeho návrhy na přerušení řízení, na jeho stížnosti související s postupem řízení ani na jeho návrhy na provedení důkazů. Tyto okolnosti jsou podle obviněného natolik výjimečné, že opodstatňují odnětí věci Krajskému soudu v Ostravě a její přikázání Krajskému soudu v Brně.
Nejvyšší soud podle §25 tr. řádu zhodnotil předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §25 tr. řádu může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svojí povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. řádu, podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
Pokud obviněný za takové důvody označil svou nedůvěru v nestranné a objektivní rozhodování soudců Krajského soudu v Ostravě, která pramení z jejich reakce na v minulosti obviněným vytýkaná četná procesní pochybení orgánů činných v trestním řízení (ve věci u soudu prvního stupně měla v původním řízení rozhodovat nezákonná soudkyně a trestní řízení obviněného nebylo správně zahájeno) a dále z jeho dlouhodobé nespokojenosti se způsobem vedení jeho trestního řízení a způsobem rozhodování soudů, pak nejde o takové důležité důvody, které by opodstatňovaly postup podle §25 tr. ř.
Z konstantní judikatury vyplývá, že důvodem ke změně místní příslušnosti soudu podle §25 tr. ř. nemůže být pouhá ničím nepodložená nedůvěra obviněného v objektivní rozhodování Krajského soudu v Ostravě (popř. Okresního soudu v Bruntále). Samotná okolnost, že soud vede řízení a věc rozhodne v rozporu s právním názorem nebo přáním obviněného nebo účastníka řízení neznamená, že jeho rozhodnutí je nezákonné, nespravedlivé a nikoli nestranné, a že tedy existuje důvod pro odejmutí věci tomuto soudu a její přikázání soudu jinému. Způsob rozhodování soudu (soudců) nemůže být důvodem pro jejich vyloučení z rozhodování věci (srov. přiměřeně rozhodnutí publikované pod č. 23/1998 Sb. rozh. tr. a rozhodnutí publikované pod označením T 339 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu nakladatelství C. H. Beck) a takovým důvodem není ani zjištění, že soud v minulosti porušil některé z ústavně zaručených základních práv obviněného. Ani tato skutečnost by sama o sobě nestačila k závěru, že objektivita řízení není u tohoto soudu zaručena a že je tak dán důvod k odnětí věci a jejímu přikázání jinému soudu téhož druhu a stupně (srov. přiměřeně rozhodnutí publikované pod označením T 398 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu nakladatelství C. H. Beck).
Namítal-li obviněný, že v rámci jeho trestního řízení došlo k četným procesním pochybením, pak nejde o námitky, jež by v tomto stadiu řízení příslušelo přezkoumávat Nejvyššímu soudu. Jak již bylo výše uvedeno, trestní věc obviněného se nyní opět nachází ve stadiu odvolacího řízení u Krajského soudu v Ostravě. Bude tedy na obviněném, aby tato svá tvrzení uplatnil v rámci svého odvolání a na odvolacím soudu bude, aby tvrzení obviněného přezkoumal a následně se s nimi vypořádal ve svém rozhodnutí.
Jelikož obviněný v podaném návrhu další důvody pro odnětí jeho trestní věci Krajskému soudu v Ostravě a její přikázání Krajskému soudu v Brně neuvedl a takové důvody v posuzovaném případě nenalézá ani Nejvyšší soud, nezbylo mu než návrh obviněného na postup podle §25 tr. ř. zamítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. března 2012
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík