ECLI:CZ:NS:2012:11.TD.42.2012.1
sp. zn. 11 Td 42/2012 - 5
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky v trestní věci obviněných M. H., R. K., D. M., a R. V., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 56 T 4/2012 rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. srpna 2012 o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř., per analogiam, j e k projednání stížnosti obviněných M. H. a R. K. proti usnesení policejního orgánu o zajištění náhradní hodnoty ze dne 16. 3. 2012, č. j. OKFK-251-588/TČ-2010-200203 v jejich trestní věci p ř í s l u š n ý Městský soud v Praze.
Odůvodnění:
Státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze podala k Městskému soudu v Praze dne 19. 3. 2012 obžalobu na shora jmenované obviněné pro pokračující zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, spáchaný ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. Věc je vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 56 T 4/2012.
Před podáním obžaloby, dne 16. 3. 2012, rozhodl policejní orgán usnesením č. j. OKFK-251-588/TČ-2010-200203 o zajištění náhradní hodnoty, které bylo obviněným doručeno dne 27. a 28. 3. 2012, tedy po podání obžaloby. Proti tomuto usnesení podali obvinění M. H. a R. K. stížnosti rovněž již ve stádiu po podání obžaloby.
Předseda senátu Městského soudu v Praze, u něhož napadla obžaloba, předložil část spisu týkající se rozhodnutí o stížnostech obviněných Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o příslušnosti s tím, že jediným soudem, který může o takových opravných prostředcích rozhodnout, je podle jeho názoru Vrchní soud v Praze. Věcí se zabýval odvolací senát Městského soudu v Praze, který v souladu s ustálenou soudní praxí dospěl k závěru, že po podání obžaloby není věcně příslušný o těchto stížnostech rozhodnout. Ke stejnému závěru však dospěl předseda senátu, ke kterému napadla obžaloba, neboť považuje za absurdní, aby senát soudu prvního stupně rozhodoval jako soud stížnostní o opravných prostředcích proti rozhodnutím, k nimž je po podání obžaloby příslušný výhradně v prvním stupni. Po podání obžaloby končí zvláštní úprava příslušnosti soudu, která je omezena jen na dobu přípravného řízení, a věc přechází do stádia řízení před soudem, jehož příslušnost vyplývá z ustanovení §16 – 22 tr. ř. Tento soud činí veškerá rozhodnutí včetně těch, jejichž potřeba vyvstala z úkonů, k nimž došlo v době přípravného řízení. Senát, u něhož napadla obžaloba (dále jen „senát 56 T“), je však přesvědčen, že tento postup je možný pouze v případě rozhodnutí činěných v prvním stupni. Podání obžaloby podle jeho názoru představuje i posun v případě soudu rozhodujícího o opravných prostředcích na soud příslušný podle §146 odst. 2 písm. c) tr. ř.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k závěru, že nelze přisvědčit důvodům uvedeným v návrhu Městského soudu v Praze. V dané věci se jedná o určení tzv. funkční příslušnosti, tedy který soud je příslušný k rozhodnutí o opravném prostředku, v tomto případě proti rozhodnutí policejního orgánu podle §79f tr. ř., učiněném v přípravném řízení, ve stádiu řízení před soudem. Z obsahu spisového materiálu bylo zjištěno, že Městský soud v Praze před předložením věci Nejvyššímu soudu tuto nejprve postoupil k rozhodnutí Vrchnímu soudu v Praze, kterým mu však byla vrácena s tím, že tento soud není příslušný k jejímu rozhodnutí, s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 7 Tz 68/2011. Podle Vrchního soudu v Praze je k projednání věci příslušný Městský soud v Praze, konkrétně senát 56 T. S tímto názorem se ztotožňuje i Nejvyšší soud.
Nedošlo-li by v předmětné trestní věci k podání obžaloby, byl by k projednání stížností příslušný Městský soud v Praze podle §146a odst. 2 tr. ř., věc by napadla senátu rozhodujícímu o opravných prostředcích (ve spise je rovněž vyjádření senátu Městského soudu v Praze 44 To, který se necítí být příslušný k projednání stížností). Ustanovení §146a tr. ř. však nelze aplikovat po podání obžaloby. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu (nyní již publikovaného pod č. 35/2012 Sb. rozh. tr.), na které odkázal Vrchní soud v Praze a které řešilo obdobnou situaci, kdy okresní soud po podání obžaloby rozhodl o stížnosti proti usnesení státního zástupce o dalším trvání vazby vydanému ještě v přípravném řízení, vyplývá, že „Příslušnost soudu podle §26 tr. ř. k úkonům v přípravném řízení je omezena pouze na dobu trvání přípravného řízení (§12 odst. 10 tr. ř.). Po ukončení přípravného řízení podáním obžaloby se příslušnost soudu řídí obecnými hledisky uvedenými v ustanoveních §16 až 22 tr. ř. a soud příslušný podle těchto ustanovení se stává soudem příslušným ke všem rozhodnutím, která ve věci přicházejí v úvahu, a to včetně těch, jejichž potřeba vyvstala z procesních úkonů, k nimž došlo ještě v přípravném řízení. Proto o stížnosti obviněného podané proti usnesení, jímž rozhodl státní zástupce v přípravném řízení podle §71 odst. 3 tr. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2011) o dalším trvání vazby, v době po podání obžaloby rozhoduje soud [§146a odst. 1 písm. a) tr. ř.] příslušný k projednání obžaloby. Jelikož nejde o rozhodování o vazbě tohoto obviněného v přípravném řízení, nejsou soudci, kteří rozhodují o takové stížnosti, vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení z důvodu, jenž jinak vyplývá z ustanovení §30 odst. 2 věty druhé tr. ř.“.
Závěry tohoto rozhodnutí je třeba vztáhnout i na projednávanou trestní věc. Jestliže po podání obžaloby nelze stanovit místní příslušnost podle §26 tr. ř., totéž platí i o ustanovení §146a tr. ř., který se rovněž vztahuje pouze k přípravnému řízení. Příslušným k rozhodnutí o stížnostech tak nemůže být senát 44 To Městského soudu v Praze. Funkční příslušnost nelze stanovit ani podle §146 odst. 2 písm. c) tr. ř., jak navrhuje předseda senátu, u něhož napadla obžaloba, neboť v prvním stupni nerozhodl Městský soud v Praze. Proto, ač se to může jevit nezvyklé, je zcela logické, aby o stížnostech rozhodl senát, u něhož napadla obžaloba, tedy senát 56 T.
Z těchto důvodů bylo ve sporu o příslušnost podle §24 tr. ř. rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 29. srpna 2012
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch