Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14.12.2012, sp. zn. 11 Td 64/2012 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2012:11.TD.64.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2012:11.TD.64.2012.1
sp. zn. 11 Td 64/2012-14 USNESENÍ Nejvyšší soud v trestní věci obviněného Ing. P. K., projednal v neveřejném zasedání konaném dne 14. prosince 2012 návrh na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř. a rozhodl takto: Podle §25 tr. ř. se z a m í t á návrh obviněného Ing. P. K. na odnětí jeho trestní věci vedené u Okresního soudu Brno - venkov pod sp. zn. 12 T 200/2011 tomuto soudu a její přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 8. Odůvodnění: V trestní věci vedené u Okresního soudu Brno - venkov pod sp. zn. 12 T 200/2011, je obviněný Ing. P. K. stíhán pro přečin poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku. Během řízení před soudem prvního stupně obviněný opakovaně navrhl (dne 26. 1. 2012, 24. 4. 2012, 28. 5. 2012 a 3. 7. 2012) podle §25 tr. ř. odnětí jeho trestní věci Okresnímu soudu Brno - venkov a její přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 8. Nejvyššímu soudu byly jeho návrhy předloženy až po té, co Krajský soud v Brně usnesením ze dne 9. 10. 2012, sp. zn. 4 To 404/2012, zrušil k odvolání obviněného rozsudek soudu prvního stupně právě z důvodu, že tento nepředložil návrhy obviněného podle §25 tr. ř. k rozhodnutí Nejvyššímu soudu, a vrátil mu věc k novému projednání. Ve svých návrzích obviněný obsáhle připomíná křivdy, které měl utrpět ze strany poškozeného, jimž soudy a jiné orgány činné v trestním řízení i správní orgány nedokázaly zabránit, a také křivdy, jichž se na něm měly dopustit samotné soudy. Okresní soud Brno – venkov podle něj spoluzavinil situaci, ve které se nyní obviněný nachází. Soudy jsou podle jeho názoru součástí zločinného spolčení, které všechny kauzy ovlivňuje v neprospěch obviněného a jeho matky. Žádá, aby věc byla postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 8, kde „zřejmě místní mafie nedisponuje vlivem“. Dalším důvodem pro delegaci pak podle jednoho z jeho podání je, že obviněný nemá dostatek prostředků na advokáta, soudy v obvodu hlavního města Prahy jsou mu advokáti přidělováni. V posledním podání uvádí, že „porušování zákona soudkyní přesáhlo únosnou mez“. Pokud orgány činné v trestním řízení odmítnou samosoudkyni Mgr. Nekudovou stíhat, obviněný podá žalobu na Českou republiku. Nejvyšší soud projednal předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru. Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. V projednávané věci Nejvyšší soud takové důvody neshledal. Je zřejmé, že soud prvního stupně pochybil, když návrhy obviněného na postup podle §25 tr. ř. nepředložil k rozhodnutí příslušnému soudu. Tato vada řízení byla zohledněna Krajským soudem v Brně v rámci odvolacího řízení se závazným pokynem soudu prvního stupně. Soudy rovněž rozhodovaly o námitce podjatosti samosoudkyně, kterou vznesl obviněný, přičemž důvody pro vyloučení samosoudkyně z rozhodování trestní věci neshledaly. Ovšem ani v případě, že by skutečně existovala pochybnost o nepodjatosti samosoudkyně, by toto samo o sobě nemohlo být důvodem k postupu podle §25 tr. ř. Výjimečně by takovým důvodem mohla být pochybnost o nestrannosti celého soudu, resp. jeho jednotlivých soudců. Žádnou takovou pochybnost však Nejvyšší soud v projednávané věci neshledal. Obviněný ostatně nenamítá žádný konkrétní vztah příslušného soudu (případně Krajského soudu v Brně, který také zmiňuje) ke své osobě, k jiným osobám činným v jeho trestní věci nebo k věci samotné. Uvádí pouze obecná tvrzení, že všichni jsou součástí jakéhosi „zločinného spolčení“, přičemž zmiňuje předchozí civilní a trestní kauzy, kterých se účastnil, které mělo toto „zločinné spolčení“ v jeho neprospěch ovlivňovat, avšak z jeho podání není převážně ani patrné, co chce vlastně říci, případně jaká má být souvislost s projednávanou věcí. Důvodem pro postup podle §25 tr. ř. nemůže být přirozeně ani fakt, že jiným soudem v jiné věci byl obviněnému přidělen advokát, navíc v této věci byl obviněnému rovněž ustanoven obhájce z důvodu podle §36 odst. 2 tr. ř. Za tohoto stavu nelze považovat návrh obviněného na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř. za důvodný, a proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 14. prosince 2012 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/14/2012
Spisová značka:11 Td 64/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:11.TD.64.2012.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Odnětí a přikázání věci
Dotčené předpisy:§25 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02