ECLI:CZ:NS:2012:11.TD.9.2012.1
sp. zn. 11 Td 9/2012-5
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky v trestní věci obviněného D. H., vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 2 T 26/2012 rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. března 2012 o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. j e k projednání trestní věci obviněného D. H.
p ř í s l u š n ý Městský soud v Brně.
Odůvodnění:
Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Benešově podala dne 14. 2. 2012 Okresnímu soudu v Benešově návrh na potrestání obviněného D. H. pro přečin zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že „nejméně v době od měsíce května 2011 do měsíce ledna 2012 včetně ve svém trvalém bydlišti ani nikde jinde úmyslně neplnil svou zákonnou vyživovací povinnost na svoji dceru N. B., která mu byla co do výše stanovena rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne 29. 6. 2006 vydaným pod č. j. 4 P 148/2006, jež nabyl právní moci dne 26. 8. 2006, v částce 2 000 Kč měsíčně, splatné vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky A. B., na výživném za takto vymezené období dluží částku 18 000 Kč, přičemž si byl své vyživovací povinnosti vědom a bylo v jeho možnostech ji plnit.“
Usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 2 T 26/2012, byla podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. trestní věc obviněného předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Okresní soud v Benešově není místně příslušný k jejímu projednání a rozhodnutí. Podle citovaného usnesení se obviněný po celou dobu zdržoval a zdržuje v místě trvalého bydliště v P., okr. Pelhřimov. Oprávněná nezletilá dcera obviněného, resp. její matka, do jejíž výchovy byla svěřena, je sice trvale bytem v obvodu Okresního soudu v Benešově, a to v Měříně, nicméně z podaného trestního oznámení, z vlastního šetření policie a z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 5. 1. 2012 je zřejmé, že se oprávněná zdržuje v Brně, minimálně od října 2011. Podle Okresního soudu v Benešově tak není sporu o tom, že jednání, resp. opomenutí obviněného je spojeno s obvodem Okresního soudu v Pelhřimově, následek se pak měl projevit v obvodu Městského soudu v Brně. Tyto soudy jsou proto místně příslušné k projednání věci.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k závěru, že lze přisvědčit důvodům uvedeným v usnesení Okresního soudu v Benešově. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele (v daném případě opomenutí), naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Okresní soud v Benešově správně uvádí důvody zakládající místní příslušnost obou zmíněných soudů, ze záznamu o podání vysvětlení (č. l. 31) je patrné, že poškozená žila v místě svého trvalého bydliště u matky v roce 2010, tedy dříve, než došlo k jednání, pro které byl podán návrh na potrestání. V současné době podle spisového materiálu bydlí v Brně. Ač to není v návrhu na potrestání uvedeno, v případě, že by vyvstala potřeba poškozenou vyslechnout, zohlednil Nejvyšší soud skutečnost, že poškozená se stará o nezletilou dceru a má v souvislosti s tím zvýšené náklady, pokud otec nehradí výživné. Považuje proto za vhodnější, aby věc projednal Městský soud v Brně.
Z těchto důvodů bylo ve sporu o příslušnost podle §24 tr. ř. rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 26. března 2012
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch