ECLI:CZ:NS:2012:11.TVO.15.2012.1
sp. zn. 11 Tvo 15/2012-15
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 12. července 2012 stížnost odsouzeného Ing. Bc. M. V., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. května 2012, sp. zn. 4 To 31/2012, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost odsouzeného Ing. Bc. M. V. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. května 2012, sp. zn. 4 To 31/2012, z a m í t á .
Odůvodnění:
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 22. 12. 2010, sp. zn. 56 T 3/2010, ve spojení s opravným usnesením předsedy senátu Městského soudu v Praze ze dne 13. 1. 2011, bylo výrokem I. rozhodnuto o započítání vazby do trestu odnětí svobody uloženého odsouzenému Ing. Bc. M. V. rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. 56 T 3/2010, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 12. 2010, sp. zn. 4 To 61/2010, a výrokem II. rozhodnuto o povinnosti odsouzeného nahradit státu náklady spojené s výkonem této vazby.
Proti výroku II. citovaného rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 22. 12. 2010, sp. zn. 56 T 3/2010, podal odsouzený Ing. Bc. M. V. stížnost, jež byla usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 4 To 48/2011, zamítnuta.
Proti tomuto rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 4 To 48/2011, brojil odsouzený podáním ze dne 20. 9. 2011, v němž mimo jiné žádal o obnovu řízení, a dále vyjádřil názor, že ve věci nemůže rozhodovat soudkyně JUDr. Lenka Konopová, která již v jeho věci dříve rozhodovala jako soudce. Rovněž se vyjadřoval k údajným pochybením a nezákonnostem v činnosti téže soudkyně, z nichž dovozoval, že je uvedená soudkyně proti němu zaujatá a ve snaze kriminalizovat jej manipuluje proti němu důkazy. Část jeho námitek se přitom týkala celého senátu 4 To, tj. i ostatních jeho členů.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2012, č. j. 56 T 3/2010-1235, byl návrh odsouzeného na povolení obnovy řízení zamítnut. Proti tomuto usnesení podal odsouzený stížnost a dalším podáním opět namítal podjatost JUDr. Lenky Konopové.
Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 3. května 2012, sp. zn. 4 To 31/2012, bylo o těchto podáních odsouzeného rozhodnuto podle §30 odst. 1, odst. 2 a §31 odst. 1 tr. ř. tak, že nejsou soudci-členové senátu 4 To Vrchního soudu v Praze JUDr. Lenka Konopová, JUDr. Hana Kárová a JUDr. Josef Mazák vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci odsouzeného Ing. Bc. M. V., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 56 T 3/2010.
Proti výše označenému usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. května 2012, sp. zn. 4 To 31/2012, podal dne 3. 6. 2012 odsouzený Ing. Bc. M. V. stížnost k Nejvyššímu soudu, v níž opětovně ohlašuje trestnou činnost soudkyně JUDr. Lenky Konopové, která měla mimo jiné napomoci Ř., P. a K. k odstranění cca ½ spisu, ve které byly důkazy svědčící ve prospěch odsouzeného. Dále měla krýt trestnou činnost P., jenž odsouzenému odcizil část peněz, a policistů, kteří zmanipulovali odposlechy. Soudkyně JUDr. Lenka Konopová poté úmyslně vydávala svědka L. za službu konajícího policistu, ač byl tento civilistou. V trestní věci odsouzeného tak dochází k úmyslnému zakrývání trestné činnosti, a to zejména samotným rozkradením důkazů ze spisu, vynášením informací, paděláním protokolů, podpisů, braním úplatků a prodáváním informací médiím. Odsouzený uzavírá, že soudkyně JUDr. Lenka Konopová je proti němu zaujatá a neustále se mu mstí. Vzhledem k výše uvedenému žádá propuštění na svobodu, urychlené postoupení trestního oznámení GIBSu, doplnění spisového materiálu o rozkradené spisy a dále, aby byl „zbaven“ soudkyně JUDr. Lenky Konopové.
Nejvyšší soud podle §147 odst. 1 tr. ř. z podnětu podané stížnosti ze dne
3. 6. 2012 přezkoumal správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo a dospěl k tomuto závěru.
Podle §30 odst. 1 tr. ř. je z vykonávání úkonu trestního řízení vyloučen soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, nemůže nestranně rozhodovat. Poměr k projednávané věci může záležet např. v tom, že orgán činný v trestním řízení nebo osoba mu blízká byly poškozeny projednávanou trestnou činností nebo jí byly svědky. Za poměr k osobám ve smyslu tohoto ustanovení trestního řádu je pak třeba považovat poměr příbuzenský, švagrovský, poměr druha a družky, popř. úzký vztah přátelský nebo úzký vztah nepřátelský.
Podle §30 odst. 2 tr. ř. je soudce dále vyloučen, jestliže byl v projednávané věci činný jako státní zástupce, policejní orgán, společenský zástupce, obhájce nebo jako zmocněnec zúčastněné osoby nebo poškozeného, po podání obžaloby je vyloučen soudce, který v projednávané věci v přípravném řízení nařídil domovní prohlídku, vydal příkaz k zatčení nebo rozhodoval o vazbě osoby, na níž byla podána obžaloba.
Nejvyšší soud, i s ohledem na výše uvedené obecné závěry, se plně ztotožňuje s argumentací napadeného usnesení. Je totiž zřejmé, že žádný z členů senátu 4 To Vrchního soudu v Praze není z úkonů trestního řízení vyloučen ve smyslu ust. §30 odst. 2 tr. ř., a není dán ani zákonný důvod pro vyloučení ve smyslu ust. §30 odst. 1 tr. ř. Všechny stížnostní argumenty odsouzeného byly v napadeném usnesením přesvědčivě vyvráceny a lze na ně v podrobnostech odkázat. Je nutno zdůraznit, že jen ta okolnost, že dotčení soudci dříve rozhodovali v této trestní věci v rámci odvolacího řízení a že odsouzený evidentně není spokojen s jeho výsledkem, nemůže odůvodnit závěr o jejich podjatosti. Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že nebylo prokázáno odstranění cca ½ předmětného spisu, ale došlo k vyjmutí pouze jednoho duplicitního svazku, jak bylo vyloženo na str. 19 rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. 56 T 3/2010 a str. 13 rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 12. 2010, sp. zn. 4 To 61/2010. Na straně 15-19 (ve vztahu k odsouzenému pak zejména na straně 17-19) výše uvedeného rozsudku městského soudu je popsán skutkový děj předmětné trestné činnosti odsouzeného s odkazem na ve věci konkrétně provedené důkazy, a tak nelze přisvědčit námitce odsouzeného v tom směru, že policista IMV – Ing. P. P., obdobně jako další ve věci činní policisté, či státní zástupci, důkazy o vině, odsouzeného vykonstruovali. Podjatost soudkyně by nebyl způsobilý založit ani případný omyl v označení osoby svědka L. Nelze přisvědčit ani nepodložené námitce poukazující na údajnou trestnou činnost soudkyně JUDr. Lenky Konopové, které se měla dopustit zejména krytím „rozkradení spisu“ a vědomostí o vykonstruování viny odsouzeného ze strany orgánů činných v trestním řízení.
Protože odsouzený jiné důvody podjatosti senátu 4 To Vrchního soudu v Praze ve složení JUDr. Lenka Konopová, JUDr. Hana Kárová a JUDr. Josef Mazák nespecifikoval (byť další v obecné rovině bez bližší konkretizace ohlašoval – např. braní úplatků a prodávání informací médiím), a Nejvyšší soud ani žádné jiné důvody nezjistil, nemohla se stížnost odsouzeného shledat s úspěchem a nezbylo než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. července 2012
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík